Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jak bude jasná kometa PanSTARRS?

Jak bude jasná kometa PanSTARRS?

Kometa PanSTARRS v průběhu září 2012. Autor: FRAM
Kometa PanSTARRS v průběhu září 2012.
Autor: FRAM
Je tomu již nějaký čas co byla objevena nadějná kometa označená jako C/2011 L4 (PanSTARRS). Již chvíli po objevu se ukázalo, že dráha komety je nanejvýše zajímavá, kometa by měla při svém průletu kolem Slunce dosáhnout vysoké jasnosti a dokonce být pohodlně viditelná pouhým okem. O kometě jsme již několikrát informovali. Nyní přinášíme předpověď její jasnosti na základě nejnovějších pozorování dalekohledem FRAM.

Od února 2012 začala být kometa pravidelně pozorována na robotickém dalekohledu FRAM (viz také článek Kometa PANSTARRS z jižní oblohy). Od té doby utekla již poměrně dlouhá doba, a tak bylo možné předběžně analyzovat vývoj aktivity komety a předpověď její jasnosti v březnu příštího roku, kdy dosáhne své největší jasnosti.

Jak si zatím kometa vede?

Aktivitu komety monitorujeme jak celkovou, tak aktivitu v určité vzdálenosti od jádra (v okruhu 10 000 a 20 000 km od jádra). Od 21. února do 6. října jsme úspěšně provedli 35 celkových měření jasnosti komety a 32 měření ve vybraných oblastech. Kometa zjasňuje velice slibně. Po opravení dat tak, aby ukazovala nezkreslenou jasnost, je zřetelně vidět pokračující rychlé zjasňování komety. Také se postupně zvětšuje rozměr komy komety. Zatímco v únoru měla průměr jen 50 000 km, v říjnu je to již 120 000 km. Zjasňování je nejrychlejší v případě celkové komy komety, v blízkém okolí jádra je ovšem pomalejší.

Na co se můžeme těšit?

Pokud bude kometa pokračovat v tomto trendu zjasňování, můžeme příští rok očekávat takovéto představení:

  • Pesimističtější scénář:
    Kometa dosáhne maxima jasnosti -0.4 mag u Slunce (nepozorovatelná), poté se bude rychle vzdalovat a slábnout. Na naší obloze ji bude možno spatřit již 15. března března o jasnosti 0.3 mag (zhruba jasnost Vegy) s 11° dlouhým ohonem. Pohodlně viditelná by měla být již od 23. března s jasností 1.8 mag a 10° ohonem. Na 3. magnitudu (jasnost hvězd ještě viditělných z měst) zeslábne 31. března. To se již přesune na ranní oblohu, kdy by mohl být ohon o délce 9° a kometa bude na začátku nautického soumraku 14° nad obzorem.

  • Optimističtější scénář:
    Kometa dosáhne maxima jasnosti -1.7 mag u Slunce (nepozorovatelná), poté se bude rychle vzdalovat a slábnout. Na naší obloze ji bude možno spatřit již 15. března března o jasnosti -1.0 mag (téměř jako nejjasnější hvězda oblohy) s 16° dlouhým ohonem. Pohodlně viditelná by měla být již od 23. března s jasností 0.8 mag a 15° ohonem. Na 3 mag zeslábne 6. dubna. Tehdy se přesune na ranní oblohu, kdy by mohl být ohon o délce 13° a kometa bude na začátku nautického soumraku 21° nad obzorem.

Ve hře jsou však stále další varianty:

  • Nečekaný pokles aktivity:
    Dlouhoperiodické komety často "ztrácí dech", když se více přiblíží ke Slunci. Kometa dosáhne maxima jasnosti 1.2 mag u Slunce (nepozorovatelná), pote se bude rychle vzdalovat a slábnout, na naší obloze ji bude možno spatřit již 15. března března o jasnosti 1.7 mag (podobnou jasnost má Deneb - nejjasnější hvězda Labuťe) s 4° dlouhým ohonem. Pohodlně viditelná by měla být již od 23. března s jasností 3.0 mag a 3.5° ohonem na večerní obloze, a to 10° nad obzorem na konci nautického soumraku.

  • Rozpad jádra:
    Jasnost komety se může nečekaně zvýšit o 2 - 3 magnitudy oproti optimističtější variantě a ohon by mohl dosáhnout maximální délky přes 20°.

Zánik jádra při průchodu s ohledem na současnou aktivitu komety není pravděpodobný.

Plná verze článku: Kommet.cz

Související:
[1] Uvidíme v roce 2013 kometu století? (Petr Horálek)
[2] Avizovaná kometa PanSTARRS z jižní oblohy (Jakub Černý)
[3] Bude kometa Pan-STARRS sladkou odplatou? (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.

Štítky: Kometa století, Kometa PanSTARRS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »