Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Martin Gembec Úkazy

Na večerní obloze pozorujte Merkur

Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin Gembec
Pokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.

Václav Kalaš Kosmonautika

Raketoplán na vlastní oči

Maketa přední části raketoplánu
Maketa přední části raketoplánu
Pokud patříte mezi fanoušky raketoplánů, určitě jste zatoužili zahlédnout tento stroj nejen prostřednictvím televize či počítače, ale také "naživo". Jaké máte v takovém případě možnosti? Nejjednodušším řešením je spokojit se pouze s maketou raketoplánu. Ty najdete na několika místech, většinou v různých zábavných centrech či návštěvnických střediscích organizací, zabývajících se kosmonautikou. Jejich přehled je například na stránce A Field Guide to American Spacecraft (Průvodce po amerických kosmických lodích).

Martin Gembec Úkazy

12. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 12. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 12. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 21. 3. do 27. 3. 2011.

Měsíc se blíží do poslední čtvrti. Merkur je hvězdou večera. MESSENGER obíhá Merkur. Začíná jaro a koncem týdne letní čas.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Petr Horálek Úkazy

Fotogalerie: Největší úplněk 19. března 2011

Největší úplněk 19. března 2011
Největší úplněk 19. března 2011
Sobotní večer při postupně od západu vyjasněné obloze nabídl nevšední zážitek nejen pro fajnšmekry. Měsíc se octl v 19:11 SEČ v úplňku a o necelou hodinu později prošel přízemím ve vzdálenosti výjimečných 356 577 km od Země. Tato neobvyklá soudobost vměstnala do jarního souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spica a nedalekým Saturnem největší měsíční úplněk od března roku 1993. Pravdaže šlo spíše o symbolickou záležitost než o do očí bijící jev, přesto do redakce došly krásné fotografie. Všem autorům za ně děkujeme.

Aktualizováno: 25. března 2011, 2:51 SEČ.

Petr Horálek Úkazy

Sobotní večer ozdobí největší úplněk

Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick Baldridge
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří.
Autor: Rick Baldridge
Vzpomínáte si na nejjasnější úplňky v prosinci 2008 a lednu 2009? Jistěže. Obzvláště ten první díky sněhové pokrývce rozptylující měsíční svit a poloze Měsíce ve vysokých zvířetníkových souhvězdích doslova rozsvítil za jiných okolností v přírodě temnou a mrazivou noc. Další velký úplněk se blíží, dočkáme se jej už v sobotu 19. března večer. Tentokráte opět ve "velkém stylu", neboť Měsíc úplňkový Měsíc bude největší od roku 1993!

František Martinek Ostatní

Letní putování vesmírem

Účastníci Letního astronomického tábora 2008.
Účastníci Letního astronomického tábora 2008.
Již dlouhou řadu let (v letošním roce se jedná o 18. ročník) organizuje Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. v době hlavních školních prázdnin letní tábory pro děti a mládež. V loňském roce jsme poprvé realizovali vzhledem k většímu zájmu dva turnusy a obdobně tomu bude i letos.

Jana Tichá Ostatní

Experimentální show Úžasné divadlo fyziky

Úžasné divadlo fyziky
Úžasné divadlo fyziky
Jak může být fyzika úžasná a co nás na ní může udivovat? Možná si každý vybaví učebnu, školní lavice, fyzikální učební pomůcky. Pro někoho hodina ve škole, na kterou se vždy těšil, pro jiného "strašák" v podobě výpočtů a vzorečků. Že může být fyzika také krásná a magická? Že nás může také překvapovat a udivovat?

Pavel Suchan Ostatní

Jiří Grygar pětasedmdesátiletý

Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži
Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži
Jiří Grygar se 17. března 2011 dožívá 75 roků. Velké části čtenářů bude tato věta o pětasedmdesátých narozeninách Dr. Jiřího Grygara připadat spíše jako překlep. Svého životního jubilea se totiž dožívá v nevšední kondici a plné síle.

Jan Vondrák Ostatní

21. března 2011 začne astronomické jaro

Změna času
Změna času
V pondělí 21. března 2011 krátce po půlnoci - v 00 h 20 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 155 z 15. 3. 2011.

František Martinek Sluneční soustava

Tepelný stroj na měsíci Enceladus

Gejzíry na měsíci Enceladus
Gejzíry na měsíci Enceladus
Množství tepla, které uniká z oblasti v okolí jižního pólu Saturnova měsíce Enceladus, je mnohem větší, než bylo doposud považováno za možné. Tento fakt vyplývá z nových analýz dat, získaných kosmickou sondou Cassini. Studie byla publikována 4. března 2011 v časopise Journal of Geophysical Research.

Miroslav Šulc Ostatní

Jak funguje astronomický dalekohled - díl třetí (dokončení)

Pozorování dalekohledem. Zdroj: Sunsetastronomicalsociety.com.
Pozorování dalekohledem. Zdroj: Sunsetastronomicalsociety.com.
Druhý díl našeho seriálu věnovaného funkci astronomického dalekohledu byl více věnovaný fotometrickým problémům souvisejícím s funkcí dalekohledu. Popsali jsme si, že hlavní funkcí dalekohledu je osvětlení oka, a uvedli si základní vztahy. V dnešním závěrečném díle se zmíníme o tom, že i oko má svůj vlastní jas a práh citlivosti. Na závěr si uvedeme ilustrační příklad a jeho řešení.

Martin Gembec Úkazy

11. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: Stellarium
Přehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.

Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.

Miroslav Šulc Ostatní

Jak funguje astronomický dalekohled - díl druhý

Hubbleův kosmický teleskop
Hubbleův kosmický teleskop
V prvím díle jsme si uvedli základní typy dalekohledů a obecné rozdíly mezi nimi. Vysvětlili jsme si, proč dalekohled "nezvětšuje" podle běžné představy, ale že vhodnější by bylo jeho hlavní funkci předstvavovat jako "přiblížení". Také jsme si popsali důvody, proč nemůžeme od dalekohledu očekávat nekonečně možné přiblížení. V dnešní druhé části se poněkud více zaměříme na fotometrické problémy související s funkcí dalekohledu.

Petr Horálek Multimédia

Fotogalerie: Velké sluneční skvrny letošního března

2011-03-08.jpg Autor: Vilém Heblík

Autor: Vilém Heblík
Jak jsme již informovali dříve, na Slunci se při probíhajícím 24. cyklu aktivity objevily první opravdu výrazné skvrny. Největším "lákadlem" pro pozorovatele a fotografy je bezesporu skupina s označením 1166, která se právě v těchto dnech nachází nejblíže ke středu slunečního disku. Při pozorném pohledu pouhým okem (přes filtr!) je patrná jako tmavší flíček, s použitím dalekohledu se ukáže její krásná struktura. Do redakce přišlo několik fotografií, autorům za ně děkujeme. Skupinu skvrn je možné pozorovat ještě přibližně týden.

Aktualizováno: 21. března 2011, 21:24 SEČ.

František Martinek Kosmonautika

Družice k výzkumu superblesků

Družice TARANIS určená k výzkumu záhadných světelných úkazů ve vysoké atmosféře Autor: French Space Agency (CNES)
Družice TARANIS určená k výzkumu záhadných světelných úkazů ve vysoké atmosféře
Autor: French Space Agency (CNES)
Umělá družice Země s názvem TARANIS (Tool for the Analysis of RAdiation from lightNIng and Sprites), kterou připravuje francouzská organizace CNES (Centre National d’Etudes Spatiales), ponese na své palubě zařízení k uskutečnění prvních pozorování svého druhu, pokud se týká velkolepých světelných úkazů v nejvyšších vrstvách zemské atmosféry. Družice je pojmenována podle keltského boha hromu a blesku.

Vít Straka Kosmonautika

Záznam online přenosu přistání raketoplánu Discovery STS-133

landing.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Po úspěšné misi, své vůbec poslední, se legendární raketoplán Discovery definitivně vrátil na Zemi. V provozu byl celkem 26 let a nyní ukončil jeho 39. a poslední let, při kterém zakotvil na více než týden u stanice ISS a dopravil na ni nový modul. Přistání se uskutečnilo v 17:57 SEČ na Floridě, přenos začal v 16:40.
Miroslav Šulc Ostatní

Jak funguje astronomický dalekohled - díl první

Dobsonův dalekohled (průměr objektivu 0,25m). Autor: Jiří Drbohlav.
Dobsonův dalekohled (průměr objektivu 0,25m). Autor: Jiří Drbohlav.
Jestliže zcela nepoučený návštěvník hvězdárny položí demonstrátorovi nějaké dotazy týkající se dalekohledu, kterým se podíval na hvězdnou oblohu, znějí přibližně takto: Jaké má tento dalekohled zvětšení? Jak to, že hvězdy "v dalekohledu" nejsou zvětšené? Zejména druhý poznatek vede někdy ke zklamání. Vzpomínám z mé demonstrátorské praxe, jak pohněvaný návštěvník opustil kopuli s poznámkou: "Já myslel, že ten Saturn bude tak veliký jako klobouk."

Petr Horálek Úkazy

Fotogalerie: Na večerní obloze raketoplán Discovery navždy opustil ISS

Raketoplán Discovery navždy opustil ISS
Raketoplán Discovery navždy opustil ISS
Ač se to možná zdá, titulek rozhodně neoznamuje článek katastrofického rázu. Pokud jste pozorně pročítali naše aktualizované zpravodajství z mise raketoplánu Discovery STS-133, pak vám určitě neuniklo, že se včera - v pondělí 7. března 2011 - raketoplán se svou posádkou od ISS odpoutal. Nyní se blíží poslední fáze mediálního rozruchu, a sice jeho přistání. Ještě předtím se ale nad českou kotlinou pozorné oči mohly zúčastnit symbolického úkazu - historicky posledních přeletů ISS a odpoutaného raketoplánu Discovery. Celé scenérii po dobu přeletu dominoval Měsíc, nedaleko jasný Jupiter a nad jihovýchodním obzorem pak nejjasnější hvězda noční oblohy - Sírius.

Aktualizováno: 20. března 2011, 15:51 SEČ.



19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »