Další díl našeho seriálu je tradičně věnován astronomii i kosmonautice. Videa nás zavedou ke kometě a Merkuru. Ohlédneme se za úžasným nebeským divadlem v podobě zatmění Slunce. V kosmonautice nahlédneme do příprav rakety Sojuz, testu nové soukromé rakety a kosmické lodi společnosti Blue Origin a dalšímu pokusu o přistání prvního stupně rakety Falcon 9.
S použitím přístroje MUSE a dalekohledu ESO/VLT se astronomům podařilo vytvořit první celkový trojrozměrný pohled na slavný útvar známý jako Pilíře stvoření, který se nachází v nitru Orlí mlhoviny (M 16). Nová pozorování ukazují, jak jsou jednotlivé prachové sloupy rozloženy v prostoru. Podařilo se rovněž odhalit řadu nových detailů, například dosud nepozorovaný výtrysk u mladé hvězdy. Intenzivní záření a proudy částic vytvářené jasnými členy hvězdokupy sice přispěly ke vzniku Pilířů stvoření, ale během následujících tří milionů let zapříčiní rovněž jejich zánik.
Výjimeční hosté, nečekaná témata, podivuhodné souvislosti - to všechno připravuje Hvězdárna a planetárium Brno. Jelikož milujeme vědu, zveme k nám na odborné přednášky nejen známé popularizátory prezentující některé z mnoha vědeckých témat, ale také špičkové odborníky, s nimiž se v menším počtu diváků ponoříte hlouběji do problematiky a dokonce se dle zájmu můžete zúčastnit i rozsáhlejší diskuze.
Pokud bude Evropa disponovat vlastní pilotovanou kosmickou lodí, bude bezpochyby startovat z Kourou ve Francouzské Guayaně. Tato lokalita ovšem klade před případné pilotované mise nejednu výzvu. Jsou odtud vůbec zvládnutelné – a jsou tedy případné vlastní evropské pilotované lety reálné? O kosmodromu v Kourou (přesně CSG Centre Spatial Guyanais, Guayanské kosmické středisko) se v souvislosti s pilotovanými misemi hovoří už od doby projektu francouzského raketoplánu Hermés, který ve druhé polovině osmdesátých let minulého století vzala pod svá křídla ESA a následně jej několik roků intenzivně připravovala. Když byl projekt „pozastaven“, mohla jej nahradit jednodušší loď CTV (Crew Transfer Vehicle). Ani ta se ovšem nestala realitou, stejně jako pokročilejší verze „kosmického náklaďáku“ ATV, které měly vyvrcholit pilotovanou verzí. Ovšem od okamžiku, kdy se v Kourou objevily ruské rakety Sojuz používané již desítky let pro vynášení stejnojmenných lodí, se možnost pilotovaného startu velmi přiblížila. Teoreticky stačí na raketu posadit loď – a může se letět. Praxe je ale trochu složitější.
Po zaregistrování své domény mohla Česká astronomická společnost na začít poskytovat internetové služby. První stránky v tehdy ještě mladé službě WWW (World Wide Web) byly spuštěny 15. května 1995. Rozběhly se na počítači s linuxovou distribucí Slackware s nainstalovaným serverem CERN httpd. Právě v CERNu pár let předtím tato služba vznikla.
V průběhu května proběhne několik tradičních víkendových akcí, během kterých můžete pomocí dalekohledů a zkušených pozorovatelů nahlédnout do blízkých i vzdálenějších končin vesmíru. V rámci astronomických dnů v Beskydské a Jizerské oblasti tmavé oblohy si také můžete poslechnout zajímavé přednášky na různá astronomická témata.
Průnik a následný dopad meteoritu Čeljabinsk 15. února 2013 byl nepochybně astronomickou událostí roku, ne-li desetiletí či dokonce století. Stovky záznamů z palubních kamer umožnily velmi přesné určení dráhy tohoto přibližně 20metrového tělesa jak v atmosféře, tak v meziplanetárním prostoru. J. Borovička z AsÚ a jeho kolegové si již v článku vydaném v roce 2013 v prestižním časopise Nature všimli, že trajektorie meteoroidu Čeljabinsk je nápadně podobná trajektorii planetky (89039) 1999 NC43 a usoudili, že Čeljabinsk by mohl být odštěpkem tohoto tělesa. Široký mezinárodní tým, jehož součástí byli i pracovníci AsÚ, tuto hypotézu podrobně otestoval a s vysokou statistickou věrohodností vyvrátil.
První hvězdy se v mladém vesmíru zrodily několik stovek miliónů roků po Velkém třesku a ukončily tak kosmologickou periodu známou jako temný věk vesmíru. Vytvořily se atomy vodíku a hélia a ve velkém množství vznikají obří hvězdy s velmi rychlým vývojem, které osvětlovaly vesmír.
Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.
Vytvořená scéna připomíná rozeklané ohnivé vrcholy, oblaka bublajícího magmatu a intenzivně žhavé záblesky jasného světla. Ačkoliv to může vypadat jako běsnící ohně či srdce sopky, ve skutečnosti se jedná o chladné kosmické uskupení plynů, prachu a hvězd.
V sobotu 25. dubna 2015 uvádí Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích mimořádný celodenní program pro malé i velké návštěvníky. Sobotní program bude věnovaný Hubbleovu kosmickému dalekohledu, který letos v dubnu slaví 25 let pobytu ve vesmíru.
Astronomům pracujícím na observatoři ESO/La Silla v Chile s přístrojem HARPS se podařilo pořídit první přímé spektrum exoplanety ve viditelném světle. Pozorování rovněž odhalilo nové vlastnosti dnes již ikonického objektu 51 Pegasi b – první extrasolární planety objevené u běžné hvězdy. Výsledky slibují této nové technice zářnou budoucnost, obzvláště ve spojení s novou generací přístrojů, jakým bude ESPRESSO navržený pro VLT a budoucí obří dalekohled E-ELT.
Astronomické teleskopy pochopitelně potřebují pravidelnou údržbu, aby neustále podávaly požadované výkony. U zrcadlových teleskopů se provádí tzv. pokovení, které po specifických a velmi šetrných čistících procedurách znamená nanesení jemné vrstvy odrazivého kovu, nejčastěji hliníku. U malých zrcadlových teleskopů je tento proces relativně hračkou - zrcadlo se prostě vymontuje z přístroje a erudovaný specialista provede potřebné pokovovací kroky. Jak je to ale s velkým přístrojem? Co když má zrcadlo průměr například 6,5 metru? Na tuto otázku získáte poměrně jasnou odpověď prostřednictvím videa zachyceného při procesu očištění a pokovení 6,5m zrcadla u Magellanova teleskopu na observatoři Las Campanas v Chile...
Server www.astro.cz je v provozu již dvě desetiletí. Dokument Informační infrastruktura ČAS vytvořený 8. dubna 1995 předcházel zaregistrování internetové domény astro.cz a zprovoznění webu www.astro.cz před skoro 20 lety. Nyní přinášíme sled tehdejších událostí, i text samotného dokumentu.
Mnoho let jsem byl navyklý sáhnout do poličky a čerpat informace o blízkých zatměních na našem území z tenké, ale praktické a záslužné brožury Františka Martinka. A říkal jsem si, jak je to úžasné, že je tam přehled až do roku 2012. A přišlo to nečekaně rychle, rok 2012 skončil a najednou nic – bylo potřeba hledat jinde. A bylo kde najít, dokonce i v českém prostředí. Právě tady, na Astro.cz. Postupně se zde rozrostl přehled zatmění až do roku 2060. Tak si zase říkám, to je úžasné, na jak dlouho dopředu to je. Ale to není všechno. Nyní vychází kniha Tajemná zatmění, kterou napsal právě vedoucí redaktor Astro.cz, Petr Horálek.
V úterý 21. dubna 2015 ve večerních hodinách se na západním nebi naskytl fantastický a nesmírně fotogenický pohled - mladý Měsíc ležel asi 7° jihozápadně od nápadné planety Venuše a jižní "osten" měsíčního srpku po setmění ležel jen kousíček od jasné hvězdy Aldebaran v souhvězdí Býka. Krásné seskupení bylo pozrovatelné na celém českém území díky opravdu dobrému počasí. Do redakce dorazilo přes formulář spoustu krásných fotografií. Jejich autorům děkujeme a těšíme se na případné další.
Meteorický roj Lyridy nepatří mezi ty nejznámější, ale přesto si zasluhuje oprávněné místo na žebříčku 10 nejatraktivnějších rojů během roku. Díky poloze svého radiantu, který je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří mezi ty nejlépe pozorovatelné od nás, ze středních severních zeměpisných šířek, vůbec. Letošní maximum roje připadá na noc ze 22. na 23. dubna. V časných hodinách 23. dubna spatříme až 18 meteorů za hodinu. Některé by mohly být opravdu jasné.
Dnes 21. dubna 2015 večer, prakticky právě při západu Slunce, se nám přes dalekohled naskytne vysoko nad západním obzorem zajímavá podívaná. Právě tam totiž nalezneme srpek dorůstajícího Měsíce a i malý teleskop nám kousek pod jeho jižním růžkem na jasné podvečerní obloze ukáže jasnou hvězdu. Touto stálicí je nejjasnější hvězda souhvězdí Býka - načervenalý veleobr Aldebaran. Právě "oko Býka" bude velice těsně míjet tři dny starý Měsíc v podobě úzkého srpku. A letos to nebude naposled...
Ve středu 22. dubna 2015 se můžete na úpické hvězdárně těšit na bohatý program spojený s tradičním každoročním meteorickým rojem Lyridy na úpické hvězdárně. Program začne ve 20 hodin přednáškou českého cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie, Petra Horálka, a následovat bude až do 22 hodin pozorování Jupiteru a rádiových záznamů přeletů meteorů, z nichž některé budou náležet právě vrcholícímu roji Lyridy.
Mars má již dlouho známé výrazné ledové polární čepičky. Kromě toho je také obklopen pásy ledovců ve středních šířkách severní a jižní polokoule. Tlusté vrstvy prachu zde pokrývají ledovce, takže povrch vypadá jako hornina, avšak měření pomocí radaru ukázala, že pod vrstvou prachu se nacházejí ledovce tvořené zmrzlou vodou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4