Česká astronomická společnost se v roce 2002 zúčastnila 12. Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě, a to včetně přednášek, autogramiády atd.
Česká astronomická společnost měla k dispozici na veletrhu stánek v prvním patře KD Ostrov, ve kterém byla umístěna prezentace ČAS, jejích složek, publikací, KR. Kromě ČAS se na prezentaci podíleli: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Nakladatelství Aldebaran a Hvězdárna Františka Pešty Sezimovo Ústí.
podrobnosti naleznete na: 12. Podzimní knižní trh 2002V říjnu 2002 vyšlo nové číslo zpravodaje Pobočky ČAS v Českých Budějovicích - JihoČAS 3/2002.Ve středu naší Galaxie se s vysokou pravděpodobností nachází černá díra. Tento závěr vyplývá z pozorování pohybů hvězd v těsné blízkosti galaktickéoho centra.
Cena Littera Astronomica bude předána v Havlíčkově Brodě
Nová cena České astronomické společnosti - Littera Astronomica - je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Cena se bude udělovat jednou v roce, a to při příležitosti konání Podzimního knižního trhu v Havlíčkově Brodě. Česká astronomická společnost udělila historicky první cenu Littera Astronomica 2002 přednímu českému astronomovi Josipu Kleczkovi za významný přínos v oblasti astronomické literatury. Cena bude slavnostně předána v pátek 18. října 2002 na 12. Podzimním knižním trhu v Havlíčkově Brodě. Laureát přednese přednášku a zúčastní se autogramiády.
Od pondělí 14.října je pro veřejnost opět otevřena Hvězdárna a planetárium v Českých Budějovicích. Budova a technické zázemí planetária v parku na soutoku Vltavy a Malše bylo postiženo srpnovou povodní. V polovině října skončila první fáze oprav, která umožnila znovuobnovení provozu jediného jihočeského planetária pro veřejnost. První exkurze z českobudějovických škol navštívily planetárium hned 14.října a mnoho dalších je objednáno na následující dny a týdny.
V rámci týdne vědy a techniky 2002 proběhne exkurze na Astronomickém ústavu AV ČR a to v termínu 18.-20. října 2002 (9:00-17:00 h).
Témata exkurzí: Prohlídka muzea (historické přístroje, dokumenty a doklady v návaznosti na vývoj astronomie a jejího základního výzkumu v ČR, biografie zakladatele J. Friče, vznik a vývoj hvězdárny), prohlídka 2m dalekohledu, v případě jasného počasí možnost pozorování noční oblohy, promítání filmů ČT, výsledky práce badatelských týmů, pořady natočené ke 100. výročí hvězdárny.
Program akcí Týdne vědy a techniky 2002.
Evropská kosmická agentura ESA dnes z kosmodromu Baikonur (Kazachstan) vypustila družici Integral. Jde o prvníastrofyzikální družici evropské kosmické agentury ESA s českou účastí
Hlavními přístroji jsouSpektrometr SPI,Gama teleskop - Imager IBIS, rentgenový monitor JEM-X aOptická Monitorovací Kamera OMC.Podrobnosti naleznete v článcíchINTEGRAL a Česká republika (1),INTEGRAL a Česká republika (2),INTEGRAL a Česká republika (3).
Zdroje: ESA news,Europe opens a window onto a violent Universe
první astrofyzikální družice evropské kosmické agentury ESA s českou účastí
René Hudec, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov
ISDC - mezinárodní vědecké středisko
 |
| Oběžná dráha družice INTEGRAL |
Druhou hlavní oblastí, kterou se na projektu INTEGRALaktivně podílíme, je ISDC, tedy INTEGRALScience Data Centre (Vědecké středisko projektuINTEGRAL) umístěné poblíž Ženevské observatořeve Versoix, Švýcarsko. Toto důležité centrum jeprovozováno konsorciem významných evropskýchvědeckých ústavů, k nimž patří i ASÚ AV ČRv Ondřejově.
ISDC je střediskem, ve kterém budou telemetrická data z družice zpracována až na úroveňumožňující jednotlivým vědeckým pracovníkům uživatelům - jejich vědeckou interpretaci. To znamenánapříklad plnou korekci vůči technickýmpřístrojovým vlivům a efektům a základní standardnívědecké procesy a analýzy. ISDC také zajistíarchivaci dat a zabezpečí jejich zpřístupněnívědecké světové komunitě.
Družice a nosná raketa
Družice INTEGRAL sestává ze servisního modulu(takzvaný bus), který obsahuje veškeré subystémydružice, a z nákladového modulu s užitečnýmzatížením, tedy vědeckými palubními přístroji. Servisní modul je identický pro obě poslední astrofyzikálnídružice ESA, totiž XMM Newton a INTEGRAL, což zásadnímzpůsobem snížilo finanční nároky na vývoj a stavbu družice.Hlavním požadavkem při vývoji přitom byl i požadavek na maximální jednoduchost interface mezi oběma moduly.první astrofyzikální družice evropské kosmické agentury ESA s českou účastí
René Hudec, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov
 |
Palubní vědecké přístroje na družici
INTEGRAL |
Dohoda mezi Českou republikou a Evropskou agenturou pro kosmický výzkum ESA(European Space Agency), uzavřená v listopadu 1996, umožnila poprvé v historiioficiální účast českých vědeckých týmů na projektech této organizace. V roce 1999 bylatato účast ještě posílena přistoupením České republiky k programu ESA PRODEX. INTEGRAL patří mezi první družicové vědecké projekty ESA, na nichž se ČR účastní. Kromě Polska a Ruska (to ale má na starosti pouze vynesení satelitu na oběžnoudráhu)jsme jedinou z postkomunistických zemí, které byly k projektu přizványa aktivně se jej účastní. INTEGRAL je zkratka International Gamma Ray Laboratory(Mezinárodní laboratoř pro gama astronomii)a jde o klíčový evropský astrofyzikálnídružicový projekt pro počátek současného tisíciletí, součást dlouhodobého programuHORIZON2000. Podílejí se na něm desítky renomovaných vědeckých pracovišťzápadní Evropy a jsou do něj vkládány velké naděje a značná očekávání. Na projektu INTEGRAL se kromě několika dalších oblastí účastníme zejména napalubním experimentu OMC a na práci a přípravě mezinárodního střediska projektuISDC. Družice by podle současných plánů měla být vypuštěna na oběžnou dráhu kolemZemě 17. října 2002.17. října 2002 vynese ruská družice Proton z kosmodromu Bajkonurdo vesmíru čtyřtunový kolos - astrofyzikální družici INTEGRALEvropské kosmické agentury ESA. Na projektu se kromě ESA podílejí také USA, Rusko,Česká Republika a Polsko. Česká republika participuje na základě dohody o spoluprácimezi vládou ČR a ESA a dohody o účasti ČR na vědeckém experimentálním vývojovémprogramu ESA PRODEX.
Vnitřní jádro Země (o průměru cca 2440 km) obsahuje podle nejnovějších výzkumů pravděpodobně ještě jedno jádro, a to o průměru okolo 600 km.V neděli 27. října 2002 skončí v České republice a většině evropských států Středoevropský letní čas (SELČ). Tehdy si o třetí hodině Středoevropského letního času posuneme hodiny na druhou hodinu Středoevropského času (SEČ), tedy o jednu hodinu zpět.Dny otevřených dveří 2002 ve Fyzikálním ústavu AV ČR probíhají v těchto termínech:
17. 10. 9 až 16 hod.
18. 10. 9 až 15 hod.
19. 10. 14 až 18 hod.
Připraveno je několik zajímavých ukázek. Doporučujeme navštívit!
Ruská kosmická agentura Rosaviakosmos a ruský televizní kanál TV1 spojily síly a připravily novou televizní soutěž. Vítěz získá letenku na mezinárodní kosmickou stanici ISS.
Tři vědci věnující se novým metodám výzkumu galaxií a hvězd obdrželi Nobelovou cenu za fyziku. Raymond Davis jr. a Masatoshi Koshiba se věnovali detekci neutrin, Riccardo Giacconi byl průkopník astronomie v oboru rentgenového záření.
V prohlášení Švédské královské akademie věd se uvádí: "Letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziku získali pomocí velmi malých částic vesmíru k zvýšení vědomostí o těch největších složkách - slunci, hvězdách, galaxiích a supernovách." "Nové poznatky zcela změnily náš pohled na vesmír".
Na snímcích z 4. června 2002 byl objeven největší objekt ve Sluneční soustavě od nalezení Pluta před 72 lety. Jeho průměr je 1300km, doba oběhu po kruhové dráze 288 let.
Objekt LM60 zvaný "Quaoar" (vyslovte kwa-whar) je přibližně poloviční ve srovnání s Plutem. Původně byl nalezen pozemským dalekohledem. Teprve HST umožnil podrobnější zkoumání.
Stalo se vám někdy, že jste na obzoru zahlédli nepřirozeně velký Měsíc? Máte pocit, že se za úplňkových nocí špatně spí? Uchvátila vás přehlídka barev během úplného zatmění Měsíce? Lámali jste si hlavu nad tím, proč má náš vesmírný soused nízko nad horizontem tak podivné tvary? Na tyto a další podobné otázky najdete odpověď v publikaci Pavla Gabzdyla Pod vlivem Měsíce, která seznamuje zájemce o přírodní úkazy s našim odvěkým souputníkem tak, jak ho vidíme bez dalekohledu.
První pozorování životního cyklu výtrysku rentgenového záření z černé díry v binárním systému XTE-J1550-564 bylo provedeno díky snímkům družice Chandra, které odhalily zpomalující a postupně hasnoucí výtrysky.
Světový kosmický týden
Ve dnech 4. až 10. října 2002 probíhá již potřetí Světový kosmický týden, vyhlášený r. 1999 Valným shromážděním OSN jako každoroční oslava přínosu výzkumu a využívání kosmického prostoru celému lidstvu. Je ohraničen dvěma historickými mezníky: 4. října 1957 byla vypuštěna první umělá družice Země Sputnik 1 a 10. října 1967 vstoupila v platnost mezinárodní Dohoda o mírovém výzkumu a využití kosmického prostoru včetně Měsíce a dalších vesmírných těles.
