Hlubinami vesmíru s Mgr. Jakubem Rozehnalem, 2. díl

Beseda o aktivitách pražského planetária pokračuje i v tomto díle. Jak se pořady pro planetárium připravují? Co vše lze shlédnout? Jaké organizuje Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy vzdělávání a jaké vědomosti absolventi získají? Jak je využívají?

Astronomové detekovali velké množství kyslíku v atmosféře prastaré hvězdy

Mezinárodní tým astronomů z University of California San Diego, Instituto de Astrofísica de Canarias (IAC) a University of Cambridge detekoval velké množství kyslíku v atmosféře jedné z nejstarších hvězd, které již dávno vyčerpaly své palivo, známých jako „primitivní hvězdy“, a kterou astronomové pojmenovali J0815+4729.

Výstava pro Helia

Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.

Solar Orbiter se zaměří také na polární oblasti Slunce

Start mise Solar Orbiter je doslova za dveřmi (plánovaný je na 7. února pomocí rakety Atlas 5). Nově uveřejněné video Goddardova střediska NASA ukazuje všechny aspekty mise a připomíná, v čem je Solar Orbiter unikátní. V úvodu uvidíme samotnou raketu, která sondu vynese a pak už se zaměříme na její misi, která má za úkol mimo jiné prostudovat sluneční póly.

Potulná masivní černá díra objevena v blízké trpasličí galaxii

Astronomové využívající radioteleskop NSF’s Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) na National Radio Astronomy Observatory (NRAO) pozorovali 111 blízkých trpasličích galaxií do vzdálenosti jedné miliardy světelných roků od Země. Mezi nimi identifikovali 13 galaxií, které obsahují velmi hmotné černé díry. Tyto galaxie s hmotnostmi více než 100× menšími, než je hmotnost naší Galaxie, jsou mezi nejmenšími galaxiemi známé tím, že hostí hmotné černé díry. Zhruba v polovině těchto galaxií se však černé díry nenacházejí v jejich centrech. Černé díry mají průměrné hmotnosti kolem 400 000 ekvivalentů Slunce.

Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se – za přispění českých vědců – poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).

5. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 1. do 2. 2. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na ISS proběhly dva výstupy do volného kosmu. Chystá se start Falconu 9 s další várkou družic Starlink. Končí mise infračervené observatoře Spitzer. Před 85 lety se narodil významný český astronom Luboš Kohoutek.

Výzkumy v ASU AV ČR (157): Vznik shluků asteroidů vícenásobným rotačním štěpením

Shluky asteroidů představují skupinu planetek, které  mají velice podobné oběžné dráhy kolem Slunce a zřejmě pocházejí z jednoho mateřského tělesa. Mechanismus jejich vzniku je však stále záhadou. Čeští autoři s pomocí numerické simulace vyšetřovali možnost, že by tyto shluky vznikaly postupným rozpadem nadkriticky rychle rotující planetky.  

Objevena druhá planeta u nejbližší hvězdy Proxima Centauri

Mezinárodní tým astronomů objevil dalšího kandidáta na exoplanetu typu superzemě obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od Země 4,23 světelného roku, jehož poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Tato malá a studená hvězda není viditelná pouhým okem a je součástí trojhvězdného systému společně s dvojicí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B.

Obrazem: Meteory z Kvadrantid okolo slabé Betelgeuze

Pohádkově zasněžená krajina Oravské Lesné na Slovensku nabádá k lecčemu. Nejhlubší moderní tradice láká Slováky, ale i Čechy k vysněným bílým Vánocům, oslavám příchodu nového roku a neposledně pochopitelně ke všem zimním sportům a radovánkám. Orava je ale také oblast s výhledy k noční obloze, neboť zde není zas až taková přemíra škodlivého světelného znečištění. A tak není divu, že i přes ne úplně skvělé počasí se stala centrem k zachycení jednoho poměrně vzácného nebeského divadla. Každoroční meteorický roj Kvadrantidy vyvrcholil právě v období nezvyklého zeslábnutí Betelgeuze, jedné z nejjasnějších hvězd oblohy, ležící „v rameni“ pověstného souhvězdí Orionu. Fotografii dnes publikovala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne.

4. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2020. Měsíc bude v novu. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Kometa C/2017 T2 je vysoko na večerní obloze. Na Floridě proběhl test úniku lodi Crew Dragon z letící rakety. Čínská kosmonautika navazuje na úspěšný rok 2019. Úspěšný byl také start evropské Ariane 5. Na ISS proběhnou dva výstupy do volného kosmu s různými úkoly. Připraven je i start dalších družic Starlink. Před 90 roky se narodil druhý muž na Měsíci, Buzz Aldrin.

Astronomové zkoumali mezihvězdný původ jednoho ze stavebních kamenů života

Chemický prvek fosfor je součástí naší DNA i buněčných membrán a je tedy významnou složkou života, jak ho známe. Jakým způsobem se ale dostal na ranou Zemi, je tak trochu záhada. Astronomům se však nyní – díky výkonu radioteleskopu ALMA a datům z evropské kosmické sondy Rosetta – podařilo vystopovat cestu fosforu z oblastí s probíhajícím vývojem hvězd až do jader komet. Výzkum ukázal, kde molekuly obsahující fosfor vznikají, jakým způsobem se transportují do materiálu komet a jak mohla jedna konkrétní molekula sehrát klíčovou úlohu v počátcích vývoje života na naší planetě.

Exoplaneta velikosti Země objevena v obyvatelné zóně červeného trpaslíka

Na základě pozorování pomocí observatoře NASA s názvem TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), Spitzer Space Telescope a dalších zařízení astronomové objevili kompaktní soustavu tří malých planet obíhajících kolem chladného červeného trpaslíka spektrální třídy M s názvem TOI-700. Jedna z těchto planet pojmenovaná TOI-700d má velikost 1,1 průměru Země a obíhá uvnitř obyvatelné zóny v okolí mateřské hvězdy.

Viděli jste mimořádně jasný bolid z 5. ledna 2020? Přinášíme podrobnosti

V časných ranních hodinách krátce po čtvrté hodině v neděli 5. ledna 2020 upoutal pozornost mnoha náhodných svědků nejen na území ČR, ale i v sousedních zemích, především v Polsku a ve východní části Německa, velmi jasný bolid. Z našeho území, z míst, kde v tu dobu bylo aspoň částečně jasno, byl vidět relativně nízko na severní části oblohy. Jednalo se o tak mimořádně jasný úkaz, že v jeho nejjasnější části osvětlil  krajinu a vzbudil tedy i velký mediální zájem. Za zaslaná pozorování děkujeme a zde podáváme vysvětlení, co tento úkaz způsobilo.

Výzkumy v ASU AV ČR (156): Galaxie se zdrojem gravitačních vln je výsledkem nedávné srážky

Za jeden z největších astronomických objevů současnosti je nepochybně považováno pozorování gama záblesku, který se stal též intenzivním zdrojem gravitačních vln, jež byl pozorován 17. srpna 2017. Vědci jsou si jisti, že tento jev byl výsledkem srážky neutronových hvězd. Ivana Ebrová a Michal Bílek a jejich spolupracovníci studovali možný vývoj galaxie NGC 4993, v níž se zmíněné spektakulární divadlo odehrálo.

Družice TESS pozorovala supererupce u 400 hvězd slunečního typu

Astronomové studující data z astronomické družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již detekovali 1 216 úkazů – tzv. supererupcí, ke kterým došlo na povrchu 400 hvězd podobných Slunci. Jedna z těchto hvězd pojmenovaná TIC 43472154 uvolňuje v průměru 233 supererupcí za rok. Družice NASA s názvem TESS je primárně určená k objevování planet za hranicemi Sluneční soustavy, avšak zjištěná data se dají využít i k jiným objevům.

3. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer září jasná planeta Venuše, vidět lze i Neptun a Uran. Ráno je vidět Mars. Merkur a Saturn jsou úhlově blízko Slunci. Kometu C/2017 T2 můžeme opět pozorovat na večerní obloze. Na úspěchy raket Falcon 9 a CZ-3B by v tomto týdnu určitě chtělo navázat několik dalších. Uběhlo 15 let od přistání pouzdra Huygens na Titanu.

Fotogalerie: Polostínové zatmění Měsíce 10. ledna 2020

Kdo měl v pátek 10. ledna 2020 štěstí na počasí, spatřil, jak se úplňkový Měsíc procházel v blízkosti zemského stínu a na svém jižním okraji na pár desítek minut viditelně potmavl. I když počasí bylo divoké, nakonec se na některých místech našeho území objevily díry v mracích a někteří pozorovatelé úkaz úspěšně zaznamenali. Při maximální fázi zatmění, ve 20:10 SEČ, byl Měsíc na svém okraji opravdu dosti tmavý i při pohledu pouhýma očima. Úplné zatmění to žel nebylo, ale pořád pěkný zážitek.

ČAM za prosinec 2019: Galaxie pod Galaxií

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2019 obdržel snímek „Galaxie pod Galaxií“, jehož autorem je Roman Ponča

„Galaxie pod Galaxií“, není to tak trochu podivný název vítězného snímku prosincového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce?  Možná, snad, … ale je pravdivý.  Jeho autor, Roman Ponča, pořídil nádherný oblouk galaxie nám nejbližší, té naší, vlastní. Té, kterou jako málo co v astronomii neoznačujeme číslem v nějakém katalogu, ale pojmenovali jsme ji jednoduše Galaxie.

„Slavná“ černá díra opět ve středu pozornosti

Titulní obrázek dnešního článku znáte asi všichni. Mediálním světem vloni v dubnu rezonovala historicky první fotografie černé díry. Ono historické pozorování provedla soustava pozemských radioteleskopů Event Horizon Telescope (EHT). Dnes ale nebude řeč o slavné fotografii z loňska, ale o výzkumu, který prováděla kosmická observatoř Chandra. Ta se zaměřila na horké výtrysky směřující z centra galaxie M87 v rentgenovém oboru elektromagnetického záření a přinesla nové zajímavé poznatky.