Tethys a Hyperion se představují

http://www.portalciencia.net/sol2005.html - na spodní části stránky
http://eclipse.span.ch/eclipsewebcam.htm
http://ucinema.sim.ucm.es/video/directo/eclipse.asx
http://www3.mira.be/solareclipse2005/
http://www.ua.es/es/servicios/si/videostreaming/eclipseua.html
http://www.laeff.esa.es/
http://zatmeni.sci.muni.cz/
http://www.astrohk.cz/live
http://astro.sci.muni.cz/live/zatmeni/
http://www.ian.cz/hvezdarna.php
Zdroj: persoholic.org, mail
Přehled astronomických úkazů na 40. týden (3.10.-9.10.2005).
Týden mezi 4. a 10. říjnem je každoročně vyhlašován jako Světový kosmický týden.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 75 z 1. října 2005
Posílejte nám fotografie, filmy nebo odkazy na Vaše stránky s dokumentací zatmění Slunce 3. října 2005 - ať už z fáze částečného zatmění u nás nebo ze stopy prstencového zatmění (Španělsko, Tunisko,...). Rádi je zpřístupníme ostatním prostřednictvím fotogalerie tohoto zatmění Slunce na www.astro.cz. Všem předem děkujeme! Příspěvky můžete zasílat na adresu info@astro.cz.
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2005 RNDr. Ladislava Sehnala, DrSc. z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Slavnostní předání ceny proběhne v úterý 11. října 2005 od 17 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, místnost 206. Po předání ceny následuje přednáška. Předání ceny i přednáška jsou přístupné veřejnosti.
RNDr. Ladislav Sehnal, DrSc. - Umělé družice v atmosféře, výsledky teoretické a experimentální, současné a budoucí projekty.
V pondělí 3. října v dopoledních hodinách proběhne jediné u nás v tomto roce pozorovatelné zatmění. Bude to částečné zatmění Slunce. Toto zatmění bude např. ve Španělsku pozorovatelné jako prstencové. Částečné zatmění bude u nás trvat 2 a půl hodiny. Maximální doba trvání prstencové fáze tohoto zatmění je 4 minuty a 32 sekund.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 74 z 27. září 2005
Unikátní pozorování velmi vzdáleného objektu se podařilo astronomům z Masarykovy univerzity a Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Pracovníci a studenti pozorovali světlo vzdáleného objektu - dosvitu, kterému předcházelo vzplanutí gama záblesku.
Katalogové označení objektu je IRAS 20126+4104. Jedná se o fotografii velmi mladých hvězd. Získání takovéto fotografie je velice obtížné, protože dvojhvězda se ukrývá ve velkých hustých oblacích prachu. Proto byl tento snímek pořízen v oboru infračerveného záření pomocí dalekohledu UKIRT, který se nachází na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea (Havajské ostrovy).
Přehled astronomických úkazů na 39. týden (26.9.-2.10.2005).
Je potěšením pro organizátory Vás opět po roce pozvat na další ročník tradičního rokycanského semináře pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
ROKYCANY 14. - 16. října 2005
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě pořádá ve dnech 24. a 25. září 2005 seminář Ostravský astronomický víkend. Letošní, již 13. ročník nese název Vesmír na dlouhých vlnách a je věnován radioastronomii. Více informací najdete na http://planetarium.vsb.cz/
V pátek 23. září 2005 se napříč 25 zeměmi Evropy uskuteční Evropská noc vědců, kterou na tento den vyhlásila Evropská komise. Vedle Mezinárodního roku fyziky, který letos probíhá, je to další příležitost, kdy se věda dostává blíže veřejnosti. Cílem Noci vědců je mj. zpřístupnit i ta pracoviště, která jinak bývají pro veřejnost skryta. I když se Česká republika pyšní poměrně hustou a dostupnou sítí popularizačních hvězdáren, které své přístroje k pozorování oblohy nabízejí dnes a denně, zapojila se do Noci vědců asi dvacítka astronomických institucí, které připravily ve svém pátečním programu něco navíc. Např. Astronomický ústav AV ČR nabízí zcela mimořádnou příležitost - pozve návštěvníky observatoře v Ondřejově k největšímu českému dalekohledu o průměru 2 m a předvede jim přímo v kopuli tohoto dalekohledu reálné pozorování. Předpověď počasí přeje astronomické části Noci vědců, a tak určitě má smysl, abyste se podívali do přehledu hvězdáren a jejich programu.
Přehled astronomických úkazů na 38. týden (19.9.-25.9.2005).
Mapa, zahrnující celou severní a část jižní polokoule planety, zachycuje oblast pokrytou pravděpodobně metanovým ledem či jinovatkou, jasné skvrny na povrchu snad mohou být tvořeny zmrzlým oxidem uhelnatým.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu