20. apríl bol na medzinárodnej konferencii Starlight 20. apríla 2007 za podpory UNESCO, Medzinárodnej astronomickej únie a iných národných a medzinárodných organizácií vyhlásený ako Deň ochrany hviezdneho neba.
Hnědý trpaslík s planetou na základě pozorování HSTPokud by naše dalekohledy byly mnohem výkonnější než dnes, astronomové by pozorovali objekty, které takřka odporují zdravému rozumu. Posledním příkladem je objev tělesa podobného planetě, které obíhá kolem hnědého trpaslíka, jehož hmotnost je odhadována na 20 hmotností planety Jupiter. Hmotnost průvodce byla odhadnuta na 5 až 10 hmotností Jupiteru. Avšak toto těleso se vytvořilo za dobu kratší než 1 milión roků - což je přibližné stáří hnědého trpaslíka - tedy mnohem rychleji, než je předpokládaná doba pro vznik planet podle současných teorií.
Teplotní mapa měsíce MimasKdyž kosmická sonda Cassini zjistila před několika lety pomocí svých přístrojů, že oblast v okolí jižního pólu měsíce Enceladus je značně teplejší než zbývající část povrchu, bylo to pro astronomy překvapením. Totéž se nyní opakuje u měsíce Mimas, avšak důvod rozdílných teplot na povrchu bude zřejmě jiný.
Astronomický den na Jizerce 22. května 2010Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci se SUNDISK s.r.o. zvou všechny příznivce astronomie v sobotu 22. 5. 2010 od 13 hod na rodinné odpoledne a večer na Jizerce. Připraven je zajímavý program jako pozorování dalekohledy nebo přednáška a beseda s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc.
Explozí poškozený servisní modul Odyssey. Autor: Apollo 13V neděli 11. dubna 2010 jsme si připomněli 40. výročí startu lunární expedice Apollo 13, dramatické mise se šťastným koncem, proslavené především hollywoodským velkofilmem s Tomem Hanksem v hlavní roli. Plánované přistání na Měsíci překazila exploze kyslíkové nádrže a let se změnil v jednu velkou improvizaci, snažící se o záchranu tří astronautů. Pojďme využít tohoto kulatého výročí a připomenout si průběh a pozadí této dramatické mise.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 142 z 12. 4. 2010.
ČAM 2010.03Vítězným snímkem "České astrofotografie měsíce" za měsíc březen se stala fotografie s názvem "Analemma" pana Libora Judase. Pro poučené z astronomie nebude možná tento podivný název záhadou, zmíníme se ale krátce o jeho významu, poněvadž jeho obsah sahá až ke kořenům astronomie.
1,5m dánský dalekohled na La SillaDánský dalekohled o průměru zrcadla 1,5 metru slouží na observatoři La Silla už od roku 1975. Nachází se v Chile v místě, kde Evropská jižní observatoř (ESO) vybudovala celou skupinu dalekohledů. Dánští astronomové nabízí svůj 1,5metrový dalekohled českým vědcům, kteří by ho využívali po většinu roku. Jednání vede za Astronomický ústav AV ČR Mgr. Petr Pravec, PhD.
Úlomky meteoritu Košice
Jak jste si na těchto stránkách mohli
přečíst již dříve, dne 28. února 2010 byl ze Slovenska a okolních států
pozorován velmi jasný bolid. Letěl přibližně od východu na západ a během průletu
čtyřikrát explodoval. Nejsilnější výbuch, který jej roztrhal na malé části, nastal
35 km nad povrchem. Původní průměr tělesa se odhaduje na 1,5 metru a
hmotnost na několik tun.
Betelgeuze v rameni Orionu. Zdroj: HSTMedzinárodní tím astronómov pod vedením Pierre Kervella (Observatoire de Paris) získal jedinečný snímok povrchu červeného nadobra, hviezdy Betelgeuze (súhvezdie Orión). Získaný snímok dokazuje prítomnosť dvoch obrovských svetlých škvŕn, ktoré zakrývajú väčšiu časť viditeľného povrchu hviezdy.
Předání ocenění „Astrofotograf roku 2009“ (autor: J. Jindra)"Astrofotograf roku 2009" pan Jiří Linet se dočkal své plakety. Na 18. sjezdu České astronomické společnosti mu ji za porotu "České astrofografie měsíce" předal Zdenek Bardon spolu s oběma předsedy ČAS - čestným předsedou dr. Jiřím Grygarem a v tu chvíli stále ještě aktuální předsedkyní dr. Evou Markovou. Součástí ocenění je také bronzová destička s astrofotografovým jménem, která se tak dostane do sousedství předchozích nositelů tohoto titulu na pamětní desce umístěné v "bečvářově" kopuli úpické hvězdárny.
Model raketoplánu ze stavebnice MERKURTechmania science center a Europe Direct Plzeň pro vás pravidelně připravuje akce, se kterými se jinde v regionu nesetkáte. A protože se blíží duben, rozhodli jsme se, že tento měsíc bude v Techmanii ve znamení kosmonautiky. V jeho rámci vám nabídneme bohatou zásobu "vesmírně" orientovaných show, přednášek, soutěží či výstav, na které dlouho nezapomenete.
Bolid nad západní Alabamou
Zajímavý bolid byl spatřen 19. března 2010 ve 23:19 místního času
(20. března 4:19 UT) nad západní Alabamou. Jeho jasnost byla údajně větší než srpek Měsíce, ale jinak se na první pohled ničím nelišil od podobně jasných meteorů.
V tomto článku naleznete každý den čerstvé informace o průběhu mise raketoplánu Discovery, který má za úkol doručit na Mezinárodní kosmickou stanici 10 tun zásob a vybavení a jeho posádka bude mít na ISS také plné ruce práce. Návrat na Zemi je plánován 19. dubna.
Dotkni se hvězd...Je teplý letní večer, asi dvě hodiny po západu slunce. Pod jasnou a hvězdami prozářenou oblohou se otevírá kopule hvězdárny. Dalekohled se mezitím sám automaticky nastavuje na souřadnice, které před chvíli do počítače zadal mladý astronom. Stejně jako minulou noc se chystá fotografovat galaxii ve Velké medvědici. Na včerejším snímku je totiž neidentifikovaný objekt. Rychle prohlídne právě pořízený snímek, na kterém ho ale nezajímají úchvatné detaily v galaxii, ale slabá hvězdička. Od včerejší noci se mírně posunula. Zdá se taky trochu rozmazaná — není pochyb — je to kometa! Rychlý výpočet její dráhy odhalí… PROBOHA! Srazí se ze Zemí!
Kosmický letoun Discovery se se sedmi astronauty vydal k Mezinárodní kosmické stanici na Velikonoční pondělí ve 12:21 SELČ, náš přenos zde začal v 11:30.
Neptun na snímku ze sondy VoyagerVětšina přírodních diamantů na Zemi vznikla za vysokých tlaků a teplot, tedy za podmínek, které panují v zemském plášti, v hloubkách 140 až 200 km pod povrchem. Minerály obsahující uhlík poskytly zdroje pro vznik diamantů, který probíhal v období 1 až 3,3 miliardy po vzniku Země (tj. v období 25 až 75 % věku planety).
Start raketoplánu Discovery k misi STS-131 na Mezinárodní kosmickou stanici je v plánu právě na Velikonoční pondělí. Půjde především o zásobovací a údržbářský let, při kterém raketoplánem pocestuje dopravní modul Leonardo. I když se provoz raketoplánů nezadržitelně blíží ke svému závěru, mohou mise těchto strojů ještě stále lámat rekordy.
Kulová hvězdokupa M4 Dnes se vydáme za další kulovou hvězdokupou. Tato bude ale trochu jiná než ty z předchozích dílů tohoto seriálu. Kulovou hvězdokupu M4 (NGC 6121) najdeme v souhvězdí Štíra. Leží jen asi stupeň západně od nejjasnější hvězdy souhvězdí, červeného veleobra Antares, představujícího Štírovo srdce. Za velmi dobrých podmínek může být M4 viditelná dokonce pouhým okem. V našich zeměpisných šířkách však nikdy nevystoupí příliš vysoko nad jižní horizont a často se tak ztrácí na přesvětlené obloze.
Start Expedice 23Z kosmodromu Bajkonur 2. dubna odstartovala nosná raketa Sojuz se stejnojmennou lodí, která nesla tři kosmonauty a po vynesení na oběžnou dráhu zamířila k Mezinárodní kosmické stanici, kde její posádka stráví půl roku. Přenos zde začal v 5:30, start se uskutečnil v 6:04.
Apokalyptická zář SlunceSrážky a nadměrné slapové síly jsme již vyčerpali, a tak nám zbývá už jen jediné těleso, které se zdá být reálnou hrozbou. A tím je naše Slunce. Vyskytují se obavy, že v roce 2012 s příchodem maxima sluneční aktivity Zemi zasáhne oblak nabitých částic z ohromné sluneční erupce. Lidstvo bude vystaveno silné radiaci, která jej do několika dní zahubí. Druhý katastrofický scénář spojený se Sluncem počítá se zeslabením geomagnetického pole (či přepólováním tohoto pole), což opět povede k následkům apokalyptických rozměrů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4