Hvězdárna a planetárium Brno hledá moderátora audiovizuálních představení v digitálním planetáriu. Práce na plný úvazek nabízí vskutku velký potenciál seberealizace a zároveň možnost pracovat na jednom z nejprestižnějších zábavně-poučných vzdělávacích center v Česku. Své životopisy zasílejte na centrálu brněnského planetária přes email až do konce letošního roku.
Planeta, která byla objevená na oběžné dráze kolem Proximy Centauri (nejbližší hvězdy od Slunce), může být pokryta oceány. Tuto skutečnost nyní uveřejnil tým vědců z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CRNS).
Po úplňku 16. října nastává přesně o dva týdny později, tedy 30. října, další nov. Půjde o nov tak trochu speciální, jelikož bude po tom z 1. října již druhý v tomto měsíci. Co nám v období nadcházející lunace předvedou komety? Ani tentokrát to nebude žádná sláva, ba naopak. Zdá se, že v období na přelomu října a listopadu budeme schopni spatřit vizuálně pouhých šest komet.
Přehled událostí na obloze od 17. 10. do 23. 10. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat téměř celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit Jupiter. Aktivita Slunce se vrací k normálu (skvrn ubylo). K Marsu přilétá ExoMars 2016. Čeká nás několik přenosů ze startů raket. Kromě pondělních jde ještě o start kosmické lodi Sojuz MS-2 se třemi kosmonauty k ISS.
Ve dnech 11. – 13. října 2016 proběhl v piešťanském kině Fotnána již 10. ročník prestižního mezinárodního festivalu Astrofilm. Vyjma hlavního programu – promítání soutěžních snímků slovenských i českých tvůrců – se hned v úvodu v úterý 11. října 2016 konala velmi vzácná ceremonie. Během ní byla za účasti významných osob slovenské astronomie a zástupců města Piešťany pokřtěna kniha „Nebeské perly české a slovenské astrofotografie“, která po dlouhém boji spatřila světlo světa letos 30. června 2016. Kniha mapující vítězné snímky České astrofotografie měsíce za posledních 10 roků by nikdy nevznikla právě díky obří podpoře našich slovenských kolegů ze Slovenskej ústrednej hvezdárne v Hurbanove a Hvězdárni v Rimavskej Sobote.
Co se komet týče, rok 2016 rozhodně není tím, na který by se vzpomínalo závratně dlouhou dobu. V zimě a na jaře jsme viděli 4 binokulární komety (252P/LINEAR byla viditelná i pouhým okem, ale pouze s jižní polokoule), což je dle ročních statistik jeden z nejhorších roků 21. století. Od června pak nejjasnější kometa na naší obloze měla jasnost vždy pouze okolo 11-13 mag, takže pozorovatelé vlastnící výhradně malé dalekohledy zažívají dlouhodobý pozorovací půst. Ten ale už příliš dlouho nepotrvá. Se začátkem roku 2017 se situace obrátí k lepšímu.
Je zde další výběr ze snímků optických atmosférických jevů minulého měsíce a jako vždy nechybí ani několik tipů na pozorování v tomto měsíci. Září nabídlo kormě halových jevů i pozoruhodné oblačné průrvy. Říjnové ranní mlhy nás mohou uvítat slavobránou bílé duhy. A vyskytnou-li se inverze, kromě dalekých výhledů lze vzácně spatřit třeba atmosférické zrcadlení.
Velké ohnivé koule! Hubbleův kosmický dalekohled HST detekoval mimořádně horké koule (bloby) plynu, každá o hmotnosti dvojnásobku planety Mars, které jsou vyvrhovány z blízkosti umírající hvězdy. Plazmové koule se řítí tak rychle kosmickým prostorem, že by vzdálenost ze Země na Měsíc překonaly za pouhých 30 minut. Tyto hvězdné „střely z kanónu“ nepřetržitě tryskaly každých 8,5 roku po dobu uplynulých 400 roků, odhadují astronomové.
Český tým přivezl z XXI. Mezinárodní astronomické olympiády (XXI. IAO) v Pamporovu jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Dvacátý první ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 5. do 13. října 2016 město Pamporovo v pohoří Rodopy, které se nachází v jižní části Bulharska ve Smoljanské oblasti. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2016 PhDr. Alenu Hadravovou, CSc., a Doc. RNDr. Petra Hadravu, DrSc. zejména pro jejich mimořádný a trvalý přínos v oblasti zpřístupňování antické, středověké a raně novověké astronomické vzdělanosti široké veřejnosti. Latinské edice a překlady manželů Hadravových doplněné rozsáhlými poznámkovými aparáty patří mezi stěžejní díla současného studia dějin vědy. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 14. října 2016 v 17:30 na 26. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Po předání ceny od 17:45 se bude konat laureátská přednáška „Galileiho Hvězdný posel a Keplerova Rozprava s ním“.
Pomocí přehlídkového dalekohledu pro infračervenou oblast ESO/VISTA se astronomům podařilo ve středu Galaxie poprvé nalézt prastaré stálice, které označují jako typ RR Lyrae. Tyto hvězdy se obvykle nacházejí v populacích starších než 10 miliard let. Objev ukazuje, že výduť naší Galaxie pravděpodobně vznikla postupným sléváním prvotních hvězdokup. Objevené stálice by tak mohly představovat pozůstatky jedné z nejhmotnějších a nejstarších přeživších hvězdokup celé Galaxie.
Bolid Benešov, který proťal noční oblohu nad Českou republikou 7. května 1991, je v mnoha ohledech jedinečný. Tak předně jde o jediný světový případ, kdy byly meteority nalezeny velmi dlouho po pozorovaném dopadu. Z jejich analýzy je zřejmé, že původní meteoroid nebyl kompaktním tělesem, ale spíše slepencem různých minerálů – brekcií. A především je k dispozici světově unikátní spektroskopické pozorování. Nové proměření průletového spektra a jeho analýza z pohledu výskytu čar molekul se stala základem článku J. Borovičky z ASU, publikovaného v časopise Icarus.
Podpovrchový oceán leží hluboko pod ledovou kůrou Saturnova měsíce Dione. Vyplývá to z nových údajů získaných kosmickou sondou Cassini. O dalších dvou Saturnových měsících – Titanu a Enceladu – je již dlouho známo, že ukrývají globální oceány pod svými ledovými povrchy. Avšak nové studie naznačují, že oceán existuje i na měsíci Dione.
Nadšené pozorovatele noční oblohy jistě znepokojil jinak asi dobře míněný podnikatelský záměr polské firmy Citronex využít odpadního tepla elektrárny a pracovní síly v bohem zapomenutém regionu, který je vděčný za jakákoli pracovní místa, když postavila v zemi nikoho mezi Českem a Německem velký skleník a jala se jím ozářit široké okolí. Proti nadměrnému svícení se postavili nejenom astronomové, ale i lidé z libereckého regionu, kteří se světla nejprve zalekli a posléze na něj už jen nevěřícně koukali. Po vlně upozornění v médiích a jednáních přislíbil Citronex nápravu v podobě zastínění. Tento stínící systém je schopen zachytit až 97 % vyprodukovaného světla, ovšem musí být náležitě využit.
V pondělí 10. října 2016 uplyne již 285 let od narození anglického fyzika a chemika Henryho Cavendishe, který je považován, mimo jiné, za objevitele vodíku. Sám Cavendish jej však označoval jako „hořlavý vzduch“.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2016 obdržel snímek „NGC7293 - mlhovina Helix“, jehož autorem je Martin Myslivec.
Přenesme se v duchu do vzdálené budoucnosti. Do velmi vzdálené budoucnosti. Přibližně 6 až 7 miliard let. A představme si ještě navíc, že jsme asi 700 světelných let daleko od Slunce. Tedy spíše od jeho pozůstatku. Podíváme-li se z tohoto našeho nového fiktivního domova zpět a namíříme-li tímto směrem dokonce dalekohled s fotografickou kamerou, uvidíme obraz podobný tomu, jaký nám přinesl astrofotograf Martin Myslivec. Ten totiž vyhrál v zářijovém kole soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ pod patronací České astronomické společnosti.
Přehled událostí na obloze od 10. 10. do 16. 10. 2016. Měsíc bude v úplňku. Večer velmi nízko na jihozápadě směřuje Venuše k Saturnu a ve Střelci je také Mars. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc, pokud to dovolí Měsíc. Na ranní obloze můžeme před svítáním spatřit setkání Merkuru a Jupiteru. Na Slunci jsou nějaké skvrny. K Marsu přilétá ExoMars 2016. Blue Origin zvládla abort test za letu.
5. září vyšla na světlo světa úžasná novina o objevu modulu Philae na povrchu jádra komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Od jeho nešťastného přistání v listopadu 2014, kdy zůstal zaklíněn někde mezi skalisky, kladli jsme si tuto základní otázku – „Kde se nachází Philae. A najdeme jej vůbec?“ Určité představy o jeho poloze jsme měli. Díky rádiovému signálu mezi ním a Rosettou se podařilo poměrně přesně určit místo na povrchu, ale pouze v rozmezí desítek až stovek metrů. Samotný detailní snímek nebyl tak úplně náhodně pořízený. Jisté náznaky, kde se Philae nachází, byly zveřejněny už dříve, ovšem tito kandidáti, na kterých mohl být modul vyfotografován, museli počkat na definitivní potvrzení až do zmíněného začátku září. Chtělo to trpělivost a trochu toho štěstí. Přitom dřívější data ho vlastně také ukázala. Pojďme se podívat na příběh, který nám vypráví Laurence O'Rourke, který vedl kampaň vedoucí k nalezení Philae.
Většina astronomů, pozorovatelů noční oblohy, využívá k pozorování červenou svítilnu, která neničí adaptaci oka na tmu. Ale lampiček, které by odpovídaly požadavkům pozorovatelů, se na trhu moc nenachází. A kde jinde než na Astronomické expedici v Úpici by měla taková lampička vzniknout?
Na tomto novém snímku, který zachycuje mlhovinu M78, osvětlují mladé modrobílé hvězdy své okolí, zatímco ty sotva zrozené jen vykukují z rudě zářících zárodečných kokonů kosmického prachu. Pro náš zrak by většina těchto hvězd byla schována za neproniknutelnými oponami prachu. Ale dalekohled ESO/VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) je schopen zaznamenat jejich infračervené záření, které prachovým závojem prochází. Teleskop VISTA je tak pro astronomy nástrojem, který umožňuje proniknout hluboko do srdce mlhoviny.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
