Interferometr na VLT/ESO umožnil astronomům prostudovat, poprvé ve vysokém rozlišení, velmi mladé hvězdy středních hmotností. Studie kombinuje techniku interferometrie se spektroskopií a poskytuje přesná data o procesech uvnitř disků, ze kterých se formují nové hvězdy. K těmto procesům náleží jak dodávka materiálu z disku na hvězdu, tak vyvržení plynu z disku do okolí.
icon
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2008 obdržel snímek "Pohled do živého srdce galaxie M 31" pořízený Kamilem Hornochem, Peterem Kušnirákem a Pavlem Cagašem.
Kdesi daleko ve vesmíru, astronomicky však téměř "za humny", ve vzdálenosti necelých tří miliónů světelných let leží očima slabě viditelný mlhavý obláček obří galaxie M 31. Známe ji též prostě jako galaxii v Andromedě, nebo již archaicky mlhovinu v Andromedě. To ještě z dob, kdy se nevědělo, že tato a jiné "mlhoviny" nejsou mlhovinami, ale hvězdnými ostrovy s miliardami hvězd spolu s plynnými i prachovými mračny.
V pondělí 3.11.2008 začíná na mnoha místech v České republice Týden vědy a
techniky pořádaný Akademií věd ČR. Budete moci nahlédnout do nejrůznějších
laboratoří a knihoven a poznat "jak se dělá věda". Program
obsahuje dny otevřených dveří, přednášky, výstavy, kulaté stoly a
konference. Více na www.tydenvedy.cz.
Na Marsu se mohla kapalná voda vyskytovat mnohem déle, než jsme dosud předpokládali. Takový je závěr vědců poté, co sonda Mars Reconnaissance Orbiter zjistila v některých místech povrchu přítomnost usazenin hydratovaného oxidu křemičitého, známého jako opál. V takovýchto oblastech se mohly ještě před dvěma miliardami let vyskytovat otevřené vodní plochy. To by sehrálo velmi důležitou roli z hlediska studia formování povrchu planety a také možného výskytu života v těchto oblastech.
Analýza půdyKosmická sonda Phoenix, která od konce května pracuje v severních oblastech Marsu, dostala svému jménu. Stejně jako bájný pták i vyslanec lidstva na nehostinné rudé planetě "vstal z popela". Včera přišla z NASA smutná zpráva, že se sonda zřejmě na dobro odmlčela. Naděje ale umírá poslední a Phoenix dnes opět zavolal domů…
Merkur v barváchSonda Messenger absolvovala 6. října svůj druhý průlet okolo nejmenší planety sluneční soustavy. Mnoho fotografií povrchu, které v prvních dnech po průletu dorazily na Zemi, zachycovaly části povrchu Merkuru, které nikdo nikdy předtím neviděl.
Dva krátery o průměru 3 km a 10 km se stejným zarovnáním a tvarem. Většina čtenářů asi ví, že Mars má dva měsíce. Phobos a Deimos ale možná kdysi měli bratříčka, který svou pouť zakončil nárazem do povrchu planety. Že to není nemožné, ukazuje i budoucí osud měsíce Phobos. Ten má ve vzdálené budoucnosti rovněž dopadnout na povrch Marsu.
Holmes
Svet pozorovateľskej astronómie na konci roka 2007 náhle ožil. Spôsobila to jednotvárna a nudná kométa Holmes, ktorá sa z ničoho nič zjasnila až o niekoľko magnitúd.
Slunce není koule.Američtí astronomové použili data z družice RHESSI (Reuven Ramaty High-Energy Solar Spectroscopic Imager), z nichž určili "kruhovitost" slunečního kotouče s doposud nevídanou přesností. Z výsledků měření vyplynulo, že Slunce nemá tvar ideální koule. V letech s vysokou sluneční aktivitou se Slunce jeví částečně jako "slupka ananasového melounu", který viditelně zvětšuje své zploštění: rovníkový průměr Slunce se stává nepatrně větší než polární průměr.
Kresba: systém u hvězdy Epsilon Eridani Astronomové objevili u blízké hvězdy Epsilon Eridani dva pásy kamenných planetek a jeden vnější pás ledových těles. Vnitřní pás planetek bude zřejmě velmi podobný tomu, který známe z naší sluneční soustavy. Vnější pás naproti tomu obsahuje více než 20x více materiálu.
Spojením sil pozemních a vesmírných dalekohledů vznikl barvitý obraz oblasti NGC 346, který nabízí nové informace o historii tohoto místa zaplněného hvězdami. Jednotlivé vlnové délky se zde slévají v jediný snímek, podobně jako vodové barvy na plátně, a poskytují nové informace o zrození hvězd.
Mimořádně těsná čtyřhvězda BD -22°5866´´.
Nenechte si ujít přednášky předních českých odborníků, prezentaci zajímavých výsledků amatérských astronomů nebo pronesení slavnostní Kopalovy přednášky. To vše v pohostinném prostředí hvězdárny ve Valašském Meziříčí od 14. do 17. listopadu.
Během dvouhodinového pozorování a s použitím dokonalé techniky pro odstranění atmosférických vlivů byl pořízen zatím nejkvalitnější snímek Jupiteru z pozemního dalekohledu. Sada 265 snímků byla získána prototypem přístrojem MAD (Multi-Conjugate Adaptive Optics Demonstrator) na dalekohledu VLT/ESO. Výsledný snímek zachytil změny v příkrovu "smogu", které jsou pravděpodobně důsledkem celoplanetárního vzedmutí*, které se započalo před více než rokem.
Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) bude hledat život na Zemi. Autor článku se nezbláznil a nejedná se ani o překlep. Sonda, obíhající okolo Venuše, dostala za úkol zjistit, zda je naše planeta obyvatelná. Jaká bude odpověď bádání asi každého čtenáře předem napadne. Cílem výzkumu je získání zkušeností pro budoucí projekty, které budou hledat obyvatelné planety u cizích hvězd.
Magion 124. 10. 1978 se v rámci mezinárodního programu IMS zaměřeného na výzkum magnetosféry uskutečnil start sovětské družice Interkosmos 18. Sonda s sebou vzala i jeden subsatelit - Magion 1, první československou družici. Hlavním úkolem této dvojice byl výzkum vazby mezi magnetosférou a ionosférou Země. V následujících 18 letech byly do vesmíru vypuštěny další 4 československé (později české) sondy Magion.
Poloha Měsíce, Merkuru a Saturnu do 27. října 2008Planetu Merkur může člověk spatřit jen v okamžicích krátce před východem nebo po západu Slunce. Důvodem je její velmi malá úhlová vzdálenost od Slunce (není se čemu divit - je to planeta k Slunci nejbližší). Právě v těchto dnech však nastávají příznivé podmínky nejen pro pozorování planety na ranní obloze, ale i pro sledovaní zajímavého nebeského seskupení.
Takřka desetiletí po svém výbuchu byla identifikována nejbližší supernova za posledních 25 let. Takový výsledek poskytla kombinace dat z online archivů mnoha největších teleskopů světa.
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček Bronzové medaile na XIII. Mezinárodní astronomické olympiádě získali
Jana Smutná z Prahy a Stanislav Fořt z Dražic.
V úterý 21. října přiletěla zpět do České republiky šestičlenná skupina žáků, která letos podruhé v historii zastupovala Českou republiku na Mezinárodní astronomické olympiádě. Letošní XIII. Mezinárodní astronomická olympiáda se konala v Terstu v Itálii. Jana Smutná z Prahy získala bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii seniorů a Stanislav Fořt z Dražic bronzovou medaili - 3. místo - v kategorii juniorů. Ostatní řešitelé z České republiky přivezli čestná uznání.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
