Galaxie si nasadily maškarní masku




Úkazy na obloze ve 20. týdnu (15. - 21. května 2006)




Česká astronomická společnost ocenila Kvízovou cenou za rok 2006 Ladislava Šmelcera, pracovníka Hvězdárny ve Valašském Meziříčí. Cena Zdeňka Kvíze za rok 2006 byla udělena Ladislavu Šmelcerovi za jeho přínos v oboru studia proměnných hvězd. Slavnostní předání ceny proběhne 13. května 2006 v Praze - Kolovratech na celostátním setkání poboček a odborných sekcí České astronomické společnosti a dalších astronomických institucí. Po předání ceny bude přednesena laureátská přednáška.

Shodou okolností v termínu jarního astropraktika byla pozorovatelná kometa 73/P a v noci ze 7. na 8. května se přiblížila k mlhovině M57.
11.5. 13:55: doplněn odkaz na animaci přiblížení k M57.


Úkazy na obloze v 19. týdnu (8. - 14. května 2006)
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Značnou část květnového čísla věnujeme "detektivní" rekonstrukcislunečních hodin na západní stěně Révového nádvoří v pražském Klementinu.Po mnoha desetiletích, kdy byly hodiny skryty, máme možnost opět spatřitpůvodní práci jezuitského astronoma a malíře z přelomu 17. a 18. století.
Vpravdě dlouhá přestávka dělí druhý a třetí díl astronomického kurzu;tentokrát pojednáváme o vzniku planet z planetesimál. Konstruujeme jednoduchýmodel růstu planetesimál a probíráme i nejnovější scénář vývojeplanetesimálního disku.

Redakce: Vaše snímky (nejen) komety 73P můžete posílat do ČAM (Česká astrofotografie měsíce)


Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.
V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když