V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor - bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části našeho území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a několik náhodných svědků nám poslalo svá hlášení. Zvláště v oblasti letu bolidu (Jizerské hory) se jednalo o zcela mimořádný zážitek.
Některé typy hvězd považujeme za vzácné, pokud jich je v Galaxii známo jen pár reprezentantů stejného typu. Mezi ně patří i modré svítivé proměnné, kterých v celé Galaxii astronomové katalogizují pouhých sedmnáct. Olga Maryeva ze Stelárního oddělení ASU se ve své práci velmi detailně věnovala hvězdě Wray 15-906, která by mohla být osmnáctou známou modrou svítivou proměnnou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 11. do 15. 11. 2020. Měsíc je mezi poslední čtvrtí a novem. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše a níže taky Merkur. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu je velká skupina skvrn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. V neděli 15. listopadu je v plánu start kosmické lodi Crew Dragon v rámci mise Crew-1 k ISS se čtveřicí kosmonautů na palubě. Před 50 lety nesla sonda Luna 17 k Měsíci vozidlo Lunochod 1.
Ve dnech 19. – 23. 9. se na Fyzikálním stavu v Opavě dvacátý druhý ročník konference RAGtime, který letos probíhal poprvé online. Letošní účast se řadí mezi jednu z největších v historii a to s 85 účastníky z celého světa a se 40 přednáškami. Online přednášky probíhaly prostřednictvím platformy Zoom a následné diskuze nejen přímo ve videopřenosu, ale také v chatu.
Pro koho svítíme v noci během zákazu vycházení? Kolik nás to stojí? Asi každého tyhle otázky napadly. Přidejte se k těm, kteří už se změnou nočního svícení na dobu zákazu vycházení přišli a zhasněte nepotřebná světla.
V posledním přehledu nejvýznamnějších astronomických objevů roku minulého bude RNDr. Jiří Grygar, CSc. hovořit o hlubokém vesmíru. Nejprve se zastaví u budoucího přiblížení galaxie M 31 v Andromedě k naší Mléčné dráze. Jaké jsou nové poznatky, které přinesla především družice Gaia, o této předpokládané události?
Zveme vás na Den zavřených dveří v Oddělení galaxií a planetárních soustav na pražském pracovišti Astronomického ústavu AV ČR, který v rámci Týdne vědy a techniky proběhne v neděli 8. listopadu od 18:00 a bude trvat zhruba hodinu (v případě velkého zájmu prodloužíme). Budeme streamovat na facebooku "Astronomický ústav AV ČR".
Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo, který koordinuje Astronomický ústav AV ČR. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 6.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti.
Astronomové z projektu OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) objevili volně putující (bludnou) planetu s hmotností mezi Marsem a Zemí prostřednictvím metody nazývané gravitační mikročočkování. Jedná se o techniku, která usnadňuje objev vzdálených objektů na základě využití vlivu hvězd způsobujících náhlé zvýšení jasnosti. Když hvězda přechází velice přesně před jasnou hvězdou v pozadí, gravitace hvězdy v popředí zaostří a zesílí světlo hvězdy v pozadí, čímž se stane jasnější.
Monotematické číslo roku 2020 je věnováno Měsíci a role hostujícího editora se zhostila osoba u nás nejpovolanější – Pavel Gabzdyl (PG). Hned v prvním článku se zaobírá jednou ze stále nejpalčivějších otázek kolem našeho vesmírného souputníka – „Jak vznikl Měsíc“? Další problematické téma řeší i ve svém dalším příspěvku – „Odvrácená strana Měsíce“. Dlouho jsme totiž netušili, jak vlastně odvrácená tvář vypadá a první její snímky způsobily velký šok. Současným poznatkům o geologii a stavbě Měsíce se věnuje Martin Pauer v článku „Pod povrch Luny“. Snad každý zná barevný snímek Země nad povrchem Měsíce pořízený posádkou Apolla 8 – PG se též rozepsal o jeho vzniku.
Pozorování v infračerveném spektru ukázala, že v oblasti středu naší Galaxie se nachází překvapivě málo jasných rudých obrů. Naproti tomu zde bylo odhaleno zvýšené zastoupení mladých jasných hvězd. Pracovníci Oddělení galaxií a planetárních systémů ASU vypracovali studii navrhující proces, který tuto zvláštnost vysvětluje. Článek vychází v tomto měsíci v časopise The Astrophysical Journal.
Supermasivní černé díry charakterizují pouze dvě veličiny: hmotnost a rotace, které však mají rozhodující vliv na vznik a vývoj galaxií. Rotace objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy o hmotnosti 4 miliónů hmotností Slunce, byla až doposud špatně zjistitelná. V novém článku publikovaném v časopise Astrophysical Journal Letters skupina amerických astronomů stanovila horní limit pro rotaci objektu Sagittarius A* na základě rozložení hvězd typu S (S-stars) v jeho blízkém okolí.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsou zprávy, které se píší velice těžko, přesto ale občas přicházejí... Toto je jedna z nich :-( V pondělí 2. listopadu 2020 zemřel po dlouhých zdravotních obtížích náš kolega Marcel Grün, dlouholetý ředitel Hvězdárny a planetária Praha a vynikající český popularizátor kosmonautiky. A mimo jiné i člen naší Astronautické sekce České astronomické společnosti a dlouholetý předseda této sekce, od kterého jsem v roce 2006 vedení sekce přebíral.
Rok 2020 je pro všechny bezesporu náročný kvůli tomu, že vše je podřízeno opatřením proti šíření nemoci COVID-19. Avšak i přesto zde lze spatřit světlé momenty: SpaceX poprvé vyslala lidi do vesmíru pomocí lodi Crew Dragon, sondě Osiris Rex se podařilo odebrat vzorky hornin z planetky Bennu a NASA potvrdila přítomnost vody na Měsíci. Dalším světlým momentem bylo konání Astronomické expedice, která i přes nepříznivé podmínky probíhala s rekordním počtem účastníků. Jaká byla a co zajímavého se na ní dělo?
Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a neobyčejných detailech prostřednictvím dalekohledu ESO/VLT. Jedná o první objekt tohoto typu, u něhož je známo, že souvisí s párem těsně vázaných hvězd, kolem kterého obíhá třetí stálice.
Přesně před 20 lety v 8:52:47,241 SEČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U ďábelského výrobního čísla A15000-666. Po 8 minutách a 50 sekundách letu úspěšně dopravila na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď Sojuz TM-31 (výrobní číslo 205). Na její palubě byla trojice kosmonautů – velitel Jurij Pavlovič Gidzenko, palubní inženýři Sergej Konstantinovič Krikaljov a William McMichael Shepherd. Posádka to byla mezinárodní a také mířila k zárodku Mezinárodní kosmické stanice ISS tvořeného dvěma ruskými moduly Zarja a Zvezda a americkým modulem Unity se dvěma přechodovými tunely PMA-1 a -2.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 11. do 8. 11. 2020. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše, přidá se i zjasňující Merkur. Aktivita Slunce se zvýšila. Sonda OSIRIS-REx úspěšně uložila vzorky s odebraným materiálem planetky Bennu do návratového pouzdra. NASA potvrdila výskyt molekul vody i na sluncem ozářených místech Měsíce. Připravuje se start rakety Atlas V s tajným nákladem a novým typem motorů na tuhé palivo. Před dvaceti lety přiletěla na ISS první stálá posádka. Od té doby je stanice nepřetržitě obydlena.
Ministerstvo dopravy a agentura CzechInvest společně s dalšími partnery připravují už třetí ročník festivalu kosmických aktivit Czech Space Week, který se letos kvůli aktuální situaci způsobenou pandemií koronaviru uskuteční v online podobě. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu potrvá od 6. do 14. listopadu 2020 a nabídne bohatý program pro všechny fanoušky vesmíru. Týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání oslaví vesmírné úspěchy v Evropě i v České republice a seznámí návštěvníky s novinkami na poli kosmického průmyslu a vědy.
Médii proběhla zpráva, že vědci z NASA našli na Měsíci vodu. Přesněji na sluncem ozářené straně Měsíce, která se zdála být zcela vyprahlá. I to není tak úplné. Vědci už dříve pomocí kosmických sond a družic Měsíce pozorovali stopy vodíku, ale nebylo jisté, zda se vyskytuje v podobě molekul vody. Speciální létající infračervená observatoř SOFIA nyní tyto stopy vody potvrdila během pozorování kráteru Clavius. Ten je jedním z největších kráterů viditelných ze Země na jižní polokouli Měsíce. Jedná se tak o objev vody v místech, kde se jí moc velké množství, pokud vůbec nějaké, neočekávalo. Hlavní místa výskytu jsou totiž v trvale zastíněných kráterech, jaké najdeme například v okolí jižního pólu Měsíce, kde se vyskytuje v podobě ledu.
V současné situaci je každá pozitivní zpráva dobrá, a tak redakce časopisu hlásí, že podzimní Astropis roku 2020 je hotov. A na co se můžete v čísle s krásným pořadovým číslem 123 těšit?
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd.
Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre.
Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala.
Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ????
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
27.4. až 1.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
