Český rozhlas Autor: Český rozhlasPoložte svůj dotaz astrofyzikům Jiřímu Grygarovi a Petru Kulhánkovi, kteří ho pak zodpovědí v novém pořadu Českého rozhlasu.
Mapa oblohy 13. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 11. 2. do 17. 2.
Dorůstající Měsíc je vidět večer a v první polovině noci. Večer je vidět také planeta Merkur, v první polovině noci Jupiter a ráno je nejlépe vidět Saturn. Velmi blízko kolem Země se 15. února protáhne malý asteroid. Začaly přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. února v 18:00 SEČ.
Ohony komety PanSTARRS Kometa 9. února 2013. Autor: Terry Lovejoy.
Již za měsíc můžeme na naší obloze očekávat poměrně jasnou kometu PanSTARRS. Stále není jisté, jaké jasnosti dosáhne v maximu, po kterém bude vidět i na naší obloze. Zda bude, nebo nebude vidět pohodlně pouhým okem, závisí na jasnosti, které dosáhne, a na rychlosti, se kterou bude slábnout. Pokud by slábla rychleji, než se budou zlepšovat podmínky její viditelnosti, možná se komety pro pouhé oko ani nedočkáme. Podle aktuálních snímků komety si ale můžeme být naprosto jisti, na co se u komety těšit můžeme.
Galaxie M83, kterou astronomové označují kromě číselného označení také jménem „Jižní větrník“, tomuto jménu opravdu dělá čest. Je sice viditelná již triedrem v souhvězdí Hydry, ovšem krásu mohutné spirály nám přiblíží až velký dalekohled. Je jednou z nejbližších a nejjasnějších na naší obloze. Zároveň je též objektem Messierova katalogu, který se nachází nejhlouběji na jižní obloze.
Štír v Mléčně dráze. Autor: David Malin
Vztah mezi astronomií a zoologií je sice značně volný, nicméně v jedné oblasti je výrazný. Jedná se o názvy souhvězdí. Z 88 souhvězdí (dříve jich bylo podstatně více) jich 59 označuje živé objekty, z nich 17 osoby a z těchto je 9 osob bájných. Ostatní živé objekty představují živočichy - těch je 43, z nich je bájných 7. Pozorný čtenář si všimne, že 17 + 43 je více než 59. Jedno souhvězdí, Kentaur, je tak trošku zvláštní...
Takto jev zachytil kanadský umělec Gustav Hahn Autor: Gustav HahnPřed sto lety, 9. února 1913, bylo možné pozorovat zejména z východního pobřeží amerického kontinentu velmi neobvyklý jev. Co se týče přesného času, kdy měl být zaznamenán, je to poněkud problematické. Jedny zdroje uvádějí 21:05 východního standardního času, jiné tvrdí, že to bylo o deset minut později. Pokud tyto údaje přepočteme na světový čas, dostaneme 10. únor, 2:05 nebo 2:15. Někdy v tomto časovém rozpětí se na severozápadní části oblohy objevil jasný objekt, u kterého bylo po větším přiblížení možné pozorovat jakýsi ohon.
Blízkozemní planetky. Autor: NASA.
...v tom čase bude blíže než Měsíc a dokonce se dostane i pod orbity geostacionárních družic. Ke srážce se Zemí ovšem zcela jistě tentokrát nedojde.
Blízkozemní planetka označená astronomy jako 2012 DA14 prolétne velmi blízko od Země 15. února 2013. Astronomové spočítali, že až se dostane nejblíže k nám, bude dokonce nejen uvnitř oběžné dráhy Měsíce (asi 384 000 km), ale i blíže, než létají nad zemským rovníkem geostacionární satelity (necelých 36 000 km). Planetka 2012 DA14 totiž bude v minimální vzdálenosti pouhých 28 000 km od povrchu Země. Ke srážce s naší planetou však zcela jistě nedojde, výpočty astronomů jsou přesné. Nebeská mechanika funguje a lze se na ni spolehnout. Jen díky tomu jsme již před mnoha desetiletími mohli vyslat první lidi na Měsíc a zpět a dnes naše sondy přesně navádíme nejen ke vzdáleným planetám, ale dokonce i do blízkosti vybraných malých planetek či komet.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 182 z 8. 2. 2013
Galaxie M 106 na snímku z HST Autor: NASAHubblův kosmický dalekohled HST – s malou pomocí amatérských astronomů – pořídil jeden z nejlepších snímků blízké spirální galaxie Messier 106 (zkráceně M 106). Od Země je vzdálena 23,5 miliónu světelných roků. Galaxie M 106 je jednou z nejjasnějších a nejbližších spirálních galaxií vzhledem k Mléčné dráze. Její poloha se promítá do souhvězdí Honicích psů. Je známa také jako galaxie NGC 4258.
Merkur nad Ještědem 19. března 2011. Autor: Martin Gembec.V následujících dnech se planeta Merkur dostává do tzv. největší východní elongace se Sluncem. V praxi to znamená, že se jinak nedostižná planeta úhlově vzdálí od oslnivého sluníčka natolik, že ve večerních hodinách po západu Slunce se Merkur na pár desítek minut prozradí nízko nad západním obzorem jako ojedinělá výraznější „hvězdička“. Maximálního úhlového oddálení od naší hvězdy docílí Merkur v sobotu 16. února. Díky vhodnému sklonu jeho dráhy vůči středoevropskému horizontu půjde o nejlepší pozorovací podmínky planety v letošním roce vůbec. Jako bonus si navíc můžete zkusit najít už tento pátek velmi blízko Merkuru slaboučkou rudou planetu Mars.
Vrták napozicovaný k testu 27. ledna 2013 Autor: NASADnes slavíme takové menší výročí: dle kalendáře je to přesně půl roku, co se díky raketovému „batohu“ na povrch Marsu po 8měsíční cestě ze Země snesl americký rover Curiosity, dosud největší a nejmodernější laboratoř vysazená na Rudé planetě, aby pátrala po její minulosti. V současnosti ve výbavě Curiosity zůstává poslední instrument dosud nevyužitý k bádání: vrták na kameny. Jeho premiéra se ale kvapem blíží.
oblak Sharpless 2-296, část mlhoviny Racek - eso1306 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (006/2013): Tento nový snímek z produkce ESO zachycuje část prachoplynného oblaku, který je znám jako mlhovina Racek. Záběr odhaluje působivou směsici temných i zářících oblaků vlnících se mezi jasnými hvězdami a odstíny červené barvy na snímku modelují křídla tohoto nebeského ptáka. Záběr byl pořízen kamerou WFI (Wide Field Imager) a dalekohledem MPG/ESO s primárním zrcadlem o průměru 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.
Kometa 273P/Pons-Gambart. Autor: Foto: Martin Lehký.V minulosti velmi obtížně zastihnutelná kometa 273/Pons-Gambart bude dalším březnovým příspěvkem mezi očekávanými vlasaticemi. Ne však proto, že by měla být mimořádně jasná, ale prostě proto, že spatřit ji znovu znamená počkat si další téměř dvě století. Kometa s krásnou historií je ovšem lákadlem, i když není zrovna nejzářivějším objektem oblohy. Proto si ji nenechte ujít.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013. Autor: Rolf Wahl Olsen.… a další kometa se blíží
Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012. Autor: Jean-Francois Soulier.Když se v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie rozhodla vyškrtnout ze seznamu planet Sluneční soustavu Pluto, byla to rána především pro americkou (nejen) vědeckou komunitu. Pluto bylo totiž jediné těleso prohlášené za planetu objevené z USA. Za jeho objevem stál v roce 1930 Clyde Tombaugh. Málokdo ovšem ví, že jeho píle mu přinesla ještě jeden krásný objev - posmrtně uznaný objev komety...
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012 v 01h 04m UT
pomocí 0.30-m f/3 reflektoru na francouzské amatérské observatoři Seine et Marne.
Expozice 20 x 120s. Zorné pole 7' x 4'. Kredit: Jean-Francois Soulier.
Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae Autor: ESA–C. CarreauNa základě mimořádných schopností kosmického dalekohledu ESA s názvem Herschel Space Observatory astronomové velice přesně „zvážili“ protoplanetární disk v okolí blízké hvězdy. Zjistili, že stále ještě má dostatečnou hmotnost na zformování mladých planet o celkové hmotnosti 50 Jupiterů, a to několik miliónů roků potom, co se kolem většiny jiných hvězd stejného věku planety již vytvořily.
Mapa oblohy 6. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2.
Měsíc před novem bude viditelný nad ránem. V první polovině pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter a ráno Saturnu. Večer je vidět Merkur a koncem týdne začnou přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. února v 18:00 SEČ.
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASAV lednu jsme konečně zaznamenali zvýšenou sluneční aktivitu,
vracíme se k ní i pohyblivými obrázky. Nebudou chybět ani neobvyklé záběry z vesmírné stanice a krásné
obrázky z povrchu zemského, tentokrát i na netradiční téma bioluminiscence a přírodních světel obecně.
Za doporučení určitě bude stát shlédnutí dokumentu o marsovském roveru a na závěr také netradiční využití
dalekohledu, tentokrát ke snímání letadel.
Krteček a A. Feustel v Hyde Park. Autor: ČT24.Astronaut Andrew Feustel nebyl jediným vzácným hostem Hyde Parku Civilizace, který bude odvysílán zítra 2. února 2013 ve 20:05 na ČT 24. Do studia ho přišli pozdravit dva významní cestovatelé: Písně kosmické, které Andrew vzal na oběžnou dráhu při své první misi v raketoplánu Altantis, a pochopitelně nemohl chybět Krtek, Andrewův sparring partner při letu Endeavouru…
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Autor: NASA, Kevin Ford.Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 181 z 1. 2. 2013
Tomáš Vorobjov. Autor: Skaw.sk.Vyštudoval informatiku za veľkou mlákou a živí sa vytváraním webových aplikácií. Jeho vášňou je však hviezdna obloha. Astronómiu popularizuje bez prednášok, originálnym spôsobom. Pozorovania z profesionálnych observatórií sprostredkúva stovkám stredných škôl po celom svete a umožňuje študentom zažiť radosť z objavovania. Nedávno ten pocit vychutnal aj on sám, keď po dlhých desaťročiach pribudlo do zoznamu slovenských objaviteľov komét nové meno: Tomáš Vorobjov.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve
Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru.
Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie.
Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“.
Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ????
Technické údaje:
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System).
Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop.
Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats.
Gain 150, Offset 300.
28.11.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
