Mapa oblohy 6. března 2013 ve 20 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 3. do 10. 3.
Měsíc je vidět jako čtvrť až srpek ráno. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Kometa PanSTARRS již vládne soumrakové jižní obloze. Dragon i přes problémy dorazil k ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. března ve 20:00 SEČ.
Astronomický tábor Autor: Archiv Jihlavské astronomické společnosti
Jihlavská astronomická společnost a Dům dětí a mládeže v Jihlavě letos pořádají již 10. ročník astronomického tábora. Od 17. do 30. července se na Hájence Černé lesy opět sejdeme, abychom strávili 14 dní v přírodě a pod hvězdnou oblohou. Tábor je určený všem od 8 do 17 let a není třeba se bát, že s astronomií teprve začínáte.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelář
Česká kosmická kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
RNDr. Jiří Grygar, CSc. Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.V měsíci březnu 2013 budou rozmanité přednášky na brněnské hvězdárně zabíhat zejména k výzkumným technologiím a projektům. Mimo přednášky o přesném čase a výzkumu ionosféry se ovšem můžete těšit na legendární Žeň objevů astrofyzika Jiřího Grygara...
Start lodi Dragon 1. března 2013 Autor: SpaceX"My ze SpaceX milujeme, když startujeme do vesmíru!"
Gwynne Shotwell, prezidentka SpaceX
V pátek 1. března 2013 proběhl start lodi Dragon z mysu Canaveral se skoro tunou nákladu pro Mezinárodní vesmírnou stanici v rámci druhé mise z 12, za něž NASA vyplatí společnosti SpaceX v rámci kontraktu skoro dvě miliardy dolarů. Start se uskutečnil v 16:10 SEČ, přenos zde začal v 15 hodin.
Komety Lemmon a PanSTARRS 28. února 2013. Autor: Yuri Beletsky.S kometami už je to na spadnutí. Zejména pak očekávaná kometa C/2011 L4 PanSTARRS se tváří, že nás rozhodně o nějaké to divadlo nehodlá připravit. Pouhých 11 dní před jejím přeletem na severní nebeskou polokouli (12. března) se její jasnost pohybuje okolo 2,5 magnitudy - tedy jako u hvězd ve "Velkém voze". A kometa dále zjasňuje. Obavy z počasí jsou bohužel na místě, nicméně pokud nám popřeje, nechte se navnadit úvodním snímkem od Yuriho Beletskyho z chilské pouště Atacama. Protože něco takového uvidíme za těch 11 dní a pár hodin.
p5edstava obří plynné planety formující se v disku kolem hvězdy HD 100546 Autor: ESO/L. CalçadaKandidát na exoplanetu pozorován v hvězdném lůně
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (010/2013): Astronomové využívající dalekohled ESO/VLT získali výsledky, které jsou pravděpodobně prvním přímým pozorováním formující se planety stále ještě zahalené v hustém disku plynu a prachu. Pokud se tato pozorování podaří potvrdit, umožní tento objev lépe pochopit proces formování planet a astronomům poskytne příležitost testovat současné teorie srovnáním předpovědí s pozorovatelným cílem.
Dvojitá evropská sonda AIDA a bombardování planetky Didymos Autor: ESAEvropská kosmická agentura ESA připravila návrh nové kosmické mise s názvem AIDA (Asteroid Impact and Deflection Assessment). Jejím cílem bude binární asteroid (tj. dvojplanetka, resp. planetka a její měsíček) Didymos. Nedávný meteor nad Čeljabinskem (Rusko) a tentýž den průlet asteroidu 2012 DA14 v blízkosti naší planety zdůraznil nutnost ochrany Země před těmito nebezpečnými kosmickými tělesy.
Libor Richter. Autor: Archiv ČAM.Soutěž Česká astrofotografie měsíce, pořádaná Českou astronomickou společností, nás doprovází již osmým rokem, nepočítáme-li předkolo v roce 2005. Za tu dobu porota, nyní třináctičlenná, ocenila 85 astrofotografií měsíce a 6 titulů „Astrofotograf roku“.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: Tv Noe.V sobotu 2. března 2013 od 20 hodin se na TV Noe můžete těšit na další díl pořadu Hlubinami vesmíru. Hostem tohoto pořadu zůstává prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze a bude nám objasňovat další bližší skutečnosti o vesmíru. Samozřejmě se podíváme podrobněji na plazmu, a proto nahlédneme i ke struktuře vesmíru.
Dvě komety na jižním nebi. C/2011 L4 (PanSTARRS) a C/2012 F6 (Lemmon). Autor: Alex CherneyUdálostí měsíce února nejspíš zůstane pád bolidu 15. 2.
ráno nad Čeljabinskem. Přitom ten samý den večer byla nejblíže Zemi blízkozemní planetka,
ale tato ji krapet předběhla a stala se slavnější. Velmi zajímavé komety jsou k vidění na jižní
polokouli, protože obě byly najednou viditelné pouhým okem. Z kosmonautiky se ohlédneme za
děním v lokalitě John Klein na Marsu, kterou svým vrtákem a laserem zkoumá Curiosity a také
za starty raket Atlas V. Závěr bude patřit vysokohorské observatoři Pic du Midi.
Zrážka kométy s planétou Mars Autor: Universe Today
Novoobjavená kométa C/2013 A1 (Siding Spring) je pravdepodobne na kolíznom kurze s planétou Mars. Astronómovia síce ešte stále spresňujú jej dráhu, ale už teraz je jasné, že kométa Mars minimálne tesne minie.
Evropská sonda JUICE k výzkumu Jupiteru Autor: ESAEvropská kosmická sonda s názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer mission) ponese na své palubě celkem 11 vědeckých přístrojů k výzkumu obří plynné planety Jupiter a jejích velkých měsíců, u kterých se předpokládá existence podpovrchového oceánu kapalné vody.
Animace startu rakety Antares Autor: Orbital Sciences Corp.Legendární Dragon od SpaceX (který se má mimochodem už tento pátek opět vydat ke kosmické stanici) už na to brzy nebude sám. Ke stanici ISS začne již letos vypouštět zásobovací lodě z americké půdy další soukromá společnost: Orbital Sciences Corporation se sídlem ve Virginii. Pro svou loď Cygnus (Labuť) v současné době vyvíjí novou raketu Antares, jejíž první stupeň úspěšně odzkoušela půlminutovým zážehem v sobotu v noci. Antares bude poháněn motory, jež kdysi měly dostat sovětské kosmonauty na Měsíc.
Čeljabinský bolid a nalezený meteorit. Autor: Telegraph.co.uk.V pátek 15. února 2013 došlo nad Uralem k pádu malé planetky. Jedná se o největší zaznamenaný objekt, který zasáhl Zemi od tzv. Tunguzského meteoritu v roce 1908. V noci z pátku 22. na sobotu 23. února 2013, tedy zhruba týden po události, pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově publikovali jako první a zatím jediní na světě rigorózně určenou dráhu tělesa v atmosféře Země i jeho dráhu ve Sluneční soustavě, po které přiletělo. Práce byla zveřejněna v telegramu Mezinárodní astronomické unie.
Mapa oblohy 27. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 25. 2. do 3. 3.
Měsíc je po úplňku. Večer lze pozorovat Jupiter, ráno Saturn. Večer končí přelety ISS.
Chystá se let lodi Dragon k ISS. Před 35 lety odstartoval náš kosmonaut Vladimír Remek.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. února v 19:00 SEČ.
Kométa PanSTARRS Autor: Luis ArgerichPo dlhom čase sa konečne objavila kométa, ktorú by sme mali na severnej pologuli vidieť voľným okom a to už onedlho, začiatkom marca. Okrem kométy PanSTARRS by sme tohto roku mohli vidieť na oblohe jasných komét viac.
Poznámka redakce: Na Astro.cz průběžně informujeme (nejen)
o kometě PanSTARRS na stránce astro.cz/komety2013. Pokud jste ještě o kometě nic neslyšeli, přinášíme znovu souhrnné informace.
Josip Kleczek
Astronom, svou specializací sluneční fyzik, autor ojedinělého mnohojazyčného astronomického slovníku a také popularizátor astronomie Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, se 22. února 2013 dožívá devadesáti roků. Bydlí se svojí manželkou ve středočeském Ondřejově.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 183 z 21. 2. 2013
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus.Neuvěřitelné devadesátiny oslaví 22. února 2013 významný český astronom a sluneční fyzik Josip Kleczek. Jistě mnoho příznivců astronomie si v souvislosti s jeho jménem vzpomene na malou knížku Naše souhvězdí, která vyšla v edici Oko, ale jeho práce je samozřejmě mnohem rozsáhlejší.
mlhovina Humr-NGC6357-ESO/VISTA Autor: ESO/VVV Survey/D. Minniti. Acknowledgement: Ignacio ToledoNový infračervený záběr mlhoviny NGC 6357 z dalekohledu VISTA
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (009/2013): Nový snímek pořízený dalekohledem ESO/VISTA zachycuje kosmickou krajinu plnou zářících oblaků plynu a cárů prachu obklopujících mladé horké hvězdy. Na tomto infračerveném záběru je v překvapivých nových detailech zachycena hvězdná porodnice známá pod označením NGC 6357. Snímek byl pořízen v rámci přehlídky Mléčné dráhy prováděné v současnosti pomocí dalekohledu VISTA, jejímž úkolem je mapování struktury Galaxie a vysvětlení jejího původu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4