< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 2/2006

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.

Značnou část květnového čísla věnujeme "detektivní" rekonstrukcislunečních hodin na západní stěně Révového nádvoří v pražském Klementinu.Po mnoha desetiletích, kdy byly hodiny skryty, máme možnost opět spatřitpůvodní práci jezuitského astronoma a malíře z přelomu 17. a 18. století.

Vpravdě dlouhá přestávka dělí druhý a třetí díl astronomického kurzu;tentokrát pojednáváme o vzniku planet z planetesimál. Konstruujeme jednoduchýmodel růstu planetesimál a probíráme i nejnovější scénář vývojeplanetesimálního disku.

Tomáš Hynek Multimédia

73P/Schwassmann-Wachmann 3

Comet73P_b_060501.jpg
V noci 1./2. 5. 2006 jsem ještě před příchodem oblačnosti stihl udělat alespoň pár snímků fragmentu B komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3. Už na první pohled bylo na surovém snímku vidět, že vypadá jinak, než všechny předchozí a po malé základní úpravě bylo hned jasné, že protáhlý vzhled hlavy komety je způsoben dělením jejího jádra. Dalším zpracováním v programu Iris (použitím různých filtrů a funkcí) se objevily pro mne nečekané podrobnosti, které jsou vidět na detailu vpravo nahoře.

Redakce: Vaše snímky (nejen) komety 73P můžete posílat do ČAM (Česká astrofotografie měsíce)

František Martinek Sluneční soustava

HST vyfotografoval druhou rudou skvrnu na Jupiteru

Jupiter_skvrna_1.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) poskytl astronomům doposud nejdetailnější pohled na druhou rudou skvrnu, která se objevila v atmosféře planety Jupiter. Poprvé v historii mají astronomové k dispozici svědectví o zrození nové rudé skvrny na obří planetě, která je od Země vzdálena zhruba 750 miliónů km. Tento nový uragán má poloviční průměr ve srovnání se svým legendárním sourozencem - Velkou rudou skvrnou GRS (Great Red Spot). Vědci jsou přesvědčeni, že nová skvrna může mít vztah k možným velkým klimatickým změnám v atmosféře planety Jupiter.
František Martinek Kosmonautika

Sonda k Plutu má za sebou prvních 100 dnů

New_Horizons_3.jpg
Dne 29. dubna 2006 oslavila kosmická sonda New Horizons, která jako první sonda míří k Plutu, první významný milník - 100 dnů ve vesmíru.

Od startu sondy z Cape Canaveral Air Force Station dne 19. 1. 2006 probíhá let bez problémů. Mezi celou řadou aktivit uskutečnil letový tým tři malé korekce dráhy, které byly provedeny pomocí pohonného systému sondy, čímž byla upřesněna její dráha směrem k Jupiteru. Gravitační manévr při průletu kolem největší planety Sluneční soustavy se uskuteční 28. února 2007. Průletu kolem Jupitera bude kromě úpravy dráhy využito k výzkumu této obří planety. Dále byly provedeny prověrky všech sedmi vědeckých přístrojů na palubě sondy, zda bez nějaké újmy přežily start, a dále zkoušky jejich základních funkcí.

Jiří Srba Sluneční soustava

TP83: Rozpadající se kometa 73P/Schwassmann-Wachmann

V první polovině května 2006 nastávají nejvýhodnější podmínky pro sledování rozpadající se periodické komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Z 59 dosud zaznamenaných a označených fragmentů budeme moci dva nejjasnější (označené písmeny B a C) pozorovat malými dalekohledy či triedry. V místech s nízkým světelným znečištěním pak budou pravděpodobně oba ke spatření také pouhým okem jako nenápadné mlhavé objekty jasností srovnatelné se slabšími hvězdami. Nejjasnější úlomek C prolétne 13. května 2006 ve vzdálenosti 0,08 AU od Země (AU = astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce), složka B jej bude následovat o den později ještě blíže, jen 0,07 AU od nás (necelých 11 miliónů km). Období pozorovatelnosti komety 73P končí pro obyvatele České republiky krátce po 20. květnu, kdy se všechny složky postupně ztratí v ranním svítání. Znovu je budeme moci spatřit teprve koncem července, ale už pouze dalekohledy.

redakce Ostatní

Krásy vesmíru - Evropská jižní observatoř a my

V sobotu 6.5.2006 od 13:00 do 13:50 se na pražském knižním veletrhu Svět knihy 2006 v Literárním sále v Pravém křídle Sjezdového paláce na Výstavišti koná v rámci doprovodného programu Nakladatelství Academia přednáška Dr. Jiřího Grygara "Krásy vesmíru - Evropská jižní observatoř a my".
František Martinek Kosmonautika

Šestnácté výročí startu oslavil HST dalšími fotografiemi

M82.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) oslavil 24. dubna 2006 na oběžné dráze kolem Země již 16. výročí svého startu. Na publikované fotografii, která byla pořízena v březnu letošního roku, je zachycena galaxie M 82. Tato galaxie je pozoruhodná tím, že je obklopená pavučinou cárů oblaků a spoustou ohnivým plamenům podobných chocholů žhavého vodíku, unikajícího z centrálních oblastí galaxie.
Pavel Suchan Ostatní

Vzpomínkové setkání ČAS na počest J.Grygara

Národní knihovna České republiky a Česká astronomická společnostuspořádaly 21. dubna 2006 v Zrcadlové kapli Klementina v Praze Vzpomínkové setkání České astronomické společnosti na počest čestného předsedy Jiřího Grygara u příležitosti jeho 70. narozenin.
Veselý Jan Sluneční soustava

Kde hledat stopy života na Marsu?

mars_minerals.jpg
Na základě měření sondy Mars Express sestavil tým vedený profesorem Jean-Pierem Bibringem z IAS (Institut d'Astrophysique Spatiale) v Orsay globální mineralogickou mapu Marsu, z níž lze zároveň odvodit historii přítomnosti vody na Marsu. Vědci se zaměřili především na minerály, k jejichž vzniku je potřebná voda nebo v nichž je voda přímo vázaná. Považujeme-li přítomnost vody za nezbytnou podmínku pro život, je mineralogická mapa zároveň návodem, na kterých místech Marsu hledat případné stopy života.
Veselý Jan Sluneční soustava

Největší kaňon ve sluneční soustavě

VM_HPHK_kino.jpg
Kaňon Valles Marineris je téměř tak hluboký, jako je Mt. Everest vysoký. Široký je místy stovky kilometrů. Nenajdete jej však na Zemi. Táhne se v délce 4000 km přes pětinu obvodu Marsu. Od 22. dubna letošního roku si na Zemi, konkrétně na hvězdárně v Hradci Králové, můžete prohlédnout alespoň model Valles Marineris v měřítku 1:910 000. Není to jediný model Valles Marineris na Zemi, dle dostupných informací je však největší a tudíž nejpodrobnější.
František Martinek Vzdálený vesmír

Zářivé drahokamy jižní oblohy

NGC_265a290.jpg
Největší astronomický dalekohled na oběžné dráze kolem Země nadále pořizuje detailní obrázky zajímavých vesmírných objektů. Poslední fotografie byly publikovány 18. 4. 2006. Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil detailní fotografie dvou otevřených hvězdokup NGC 265 a NGC 290, které jsou součástí Malého Magellanova oblaku, nacházejícího se na jižní obloze. Obě hvězdokupy vypadají na fotografiích jako jiskřivé drahokamy na noční obloze.
František Martinek Vzdálený vesmír

Hluboký pohled do prázdného vesmíru

phot_14b_06.jpg
Obrázek nepatrné části oblohy, skládající se ze 300 miliónů pixelů, byl vytvořen na Evropské jižní observatoři ESO (European Southern Observatory) na základě fotografií, pořízených kamerou Wide-Fild Camera na dalekohledu o průměru 2,2 m na observatoři La Silla (Chile). Zhotovení fotografie zabralo celkem 64 hodiny pozorovacího času.

Pořízená fotografie zachycuje zdánlivě "prázdnou" oblast oblohy o ploše zhruba 5krát větší, než je velikost měsíčního úplňku. Astronomům se zde otevírá mimořádně průhledné okno do nejvzdálenějších oblastí vesmíru. Objevené objekty jsou asi 100miliónkrát slabší než ty, které můžeme spatřit neozbrojeným okem.

1 …423 424 425 426 427 428 429 …545

13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »