Největší hvězda
![]() |
![]() |
Zveme Vás na předváděcí akci Meade dalekohledů a příslušenství, která proběhne :11.12. 2003 od 13:00 do 19:00 ve Fotocentru Milan Škoda, Vodičkova 37 - Palác Langhans, v Praze.
Akce bude probíhat formou konzultací s příchozími zájemci.
K vidění bude kamera LPI + Autostar Suite + 8"LX200GPS (jedná se o první vzorek kamery LPI + Autostar Suite od Meade). Během prosince budou připravovány české návody - jsou velmi obsáhlé. Definitivní termín dodání kamer na český trh je leden 2004.
![]() |
Nové snímky objektu s označením 2001 RG100, pořízené 26. 11. 2003 pomocí reflektoru Spacewatch na Kitt Peak definitivně potvrdily, že se jedná o kometu. Následně byla nalezena i na fotografiích z let 1990 a 1993. Těleso bylo objeveno v září 2001 a obdrželo předběžné označení jako planetka.
![]() |
Na serveru IAN se od J. Grygara dozvíte novinky o Argentině a projektu Pierre Auger Observatory.
Tam za řekou je Argentina (08. 12. 2003)
Projekt Pierre Auger Observatory II (08. 12. 2003)
Projekt Pierre Auger Observatory (21.11.2002)
Vega
Vegu viděl na obloze snad každý. Tato hvězda ze souhvězdí Lyry je nejjasnější hvězdou viditelnou ze severní polokoule a pátou nejjasnější hvězdou celé oblohy. Dominuje letnímu trojúhelníku skládajícímu se ze tří nejjasnějších hvězd severní oblohy (Vega, Deneb, Altair) a alespoň teoreticky je u nás pozorovatelná každou noc. V současné době je pozorovatelná hned po setmění na severozápadním obzoru, nebo zase až ráno na severovýchodě. Nyní se hvězda stane ještě přitažlivějším objektem - zřejmě kolem ní obíhá dosud neznámá planeta.
Vega je tak jasná, protože je od Slunce vzdálena jen 25 světelných let. Ve srovnání s průměrem naší galaxie100 000 světelných let, kde se všechny hvězdy viditelné na obloze nacházejí, je to opravdu blízko. Vega je navíc teplejší a větší než Slunce a vydává tak do prostoru 50 krát více světla.
Ve dnech 28. až 30. listopadu 2003 se uskutečnil na Hvězdárně Valašské Meziříčí víkendový seminář, věnovaný novinkám v oblasti kosmonautiky a raketové techniky. Přednáška Ing. Tomáše Přibyla s názvem Cesty za kosmonautikou po Evropě zavedla posluchače na některá místa Evropy, kde se lze setkat s kosmonautikou.
![]() |
Tento snímek pořídila 1. prosince ze vzdálenosti 5.5 milionu kilometrů od Marsu evropská sonda Mars Express pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera).
Snímek je jedinečný i díky osvětlení Marsu - ze Země takto Mars nikdy neuvidíme. Slunce osvětluje západní polokouli a více než třetina Marsu leží ve stínu. Tmavé skvrny v horní části snímku jsou severní nížiny na Marsu. Je možné, že právě tam se před miliony let nacházela voda.
kliknutím na obrázek získáte jeho větší verzi.
Zdroj: ESA
![]() |
| Současný vzhled Mezinárodní kosmické stanice ISS. |
Dokončení článku.
![]() |
| Současný vzhled Mezinárodní kosmické stanice ISS. |
![]() |
V cirkuláři IAUC č. 8244 byla publikována zpráva o fotometrickém objevu dalšího binárního NEA na observatoři v Ondřejově podrobnosti (v angličtině). Objev byl potvrzen radarovým pozorováním z Areciba.
Další podrobnosti o pozorování binárních planetek naleznete v článkuOndřejovští astronomové objevili další binární planetku
![]() |
| Animace (1.2M) zobrazující interakci mezi Neptunem a vznikajícím Kuiperovým pásem. |
![]() |
Mýtem (i když samozřejmě jen laickým) je, že Slunce je tělesem vcelku klidným. Minulé týdny ale přesvědčily i laickou veřejnost, že tomu tak rozhodně není. Slunce je opravdu bouřící žhavou koulí. Důkazy, které nám o tom podalo, jsme viděli na vlastní oči. Večerní a noční obloha s úchvatnou polární září, pouhým okem pozorovatelné skvrny na slunečním povrchu, ale i výpadky radiového spojení - to vše způsobily mohutné výbuchy ve sluneční atmosféře.
![]() |

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4