polární záře 21.1.2005
V pátek 21.11 bylo možné z území ČR sledovat polární záři. Fotografie naleznete např. na stránkách Petra Pazoura (Praha) či Jana Hollana (Brno).
Na stránkách o úkazech najdete přehled polárních září z minulych let.
V pátek 21.11 bylo možné z území ČR sledovat polární záři. Fotografie naleznete např. na stránkách Petra Pazoura (Praha) či Jana Hollana (Brno).
Na stránkách o úkazech najdete přehled polárních září z minulych let.
![]() |
Ve čtvrtek 20.ledna 2005 se v prostorách Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze uskutečnila slavnostní prezentace poštovní známky inspirované kresbou Petra Ginze "Měsíční krajina".
Všem zájemcům o kosmonautiku je osud této kresby dobře znám - a tragické spojení jména malého židovského chlapce z Prahy a amerického raketoplánu Columbia taktéž.
Je proto potěšující, že tento "silný" námět našel podporu u odpovědných míst a že u příležitosti druhého výročí havárie raketoplánu Columbia byla tato známka uvedena v život.
Více informací naleznete na serveru kosmos-news.kosmo.cz
V úterý 25. ledna 2005 od 17:00 se v pražském Planetáriu v sále Cosmorama koná přednáška OBLOHA V ROCE 2005, ve které se posluchači dozví o letošních úkazech na hvězdném nebi. Připravil a hovoří Ing. Pavel Příhoda. Přednáška, kterou pořádá Pražská pobočka České astronomické společnosti, je přístupná i veřejnosti, členové Pražské pobočky mají po předložení členské legitimace vstup zdarma.
Přehled astronomických úkazů na 4. týden (24.1.-30.1.2005).
"Nyní můžeme pochopit, jaké procesy formovaly povrch měsíce," říká Martin Tomasko, hlavní tvůrce aparatury DISR (Descent Imager-Spectral Radiometer) a pokračuje: "Geologické důkazy probíhající eroze, mechanického obrušování a další fluviální aktivity naznačují, že fyzikální procesy, formující povrch Titanu, jsou velmi podobné silám, které známe na Zemi."
Od poslední zprávy o objevu novy v M31 už uběhly 4 měsíce a tak je nejvyšší čas informovat o výsledcích hledání nov v galaxii M31 v měsících říjen - prosinec 2004. Rovněž konec uplynulého a začátek nadcházejícího roku vybízí k malému bilancování.
Pokud fórum neznáte, doporučujeme k návštěvě. Před položením dotazu zkuste funkci "hledat".
V úterý 18. ledna 2005 od 18 hodin proběhne v planetáriu na Kraví hoře mimořádná přednáška Jana Píšali z katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké Fakulty Univerzity Karlovy věnovaná Saturnovu měsíci Titanu. Návštěvníci se dozvědí, jaké jsou naše současné představy o tomto výjimečném světě, a především uslyší první komentář pozorování pořízeného během úspěšného sestupu sondy Huyghens, ke kterému došlo během pátku 14. ledna 2005. Titan je přitom posledním, skutečně záhadným světem sluneční soustavy. Odborníci se shodují v názoru, že podobně vypadala i Země před čtyřmi miliardami roků, kdy na naší planetě vznikal život.
Přehled astronomických úkazů na 3. týden (17.1.-23.1.2005).
Přehled očekávaných událostí během sestupu sondy Huygens k povrchu Titanu 14 ledna 2005.
Pro astronomy a zvláště ty, kteří se zabývají meteory, začíná nový rok záhy po začátku roku kalendářního. Pravidelně kolem 3. či 4. ledna totiž nastává maximum činnosti meteorického roje Kvadrantid. Ačkoliv se jedná o jeden z nejaktivnějších rojů, příliš známý není.
Dokončení prvního dílu
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4