Mapa oblohy 22. srpna 2012 ve 21 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8.
Měsíc se blíží do první čtvrti. Večer končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno zkuste
i poměrně jasný Merkur. Večer končí přelety Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Curiosity už jezdí po povrchu Marsu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 22. srpna ve 21:00 SELČ.
Pohled na otevřenou hvězdokupu uvnitř mlhoviny 30 Doradus (foto HST)Astronomové zkoumající data z Hubblova kosmického dalekohledu HST zachytili dvě otevřené hvězdokupy plné velmi hmotných hvězd, které se mohou nacházet v počátečním stadiu vzájemné srážky. Hvězdokupy jsou od Země vzdáleny 170 000 světelných roků a nacházejí se ve Velkém Magellanově oblaku, což je malá satelitní galaxie doprovázející naši Galaxii.
Planeta vymrštěná z Galaxie do mezigalaktického prostoruPřed sedmi lety astronomové doslova žasli, když objevili první hvězdu-uprchlíka unikající z naší Galaxie rychlostí 2,5 miliónu km/h. Objev zaujal teoretické astronomy, kteří začali uvažovat: jestliže může být hvězda vyhozena ven z galaxie tak mimořádně vysokou rychlostí, může stejný osud postihnout i planety?
Barnard 59 - ESO1233 - Neobvyklá temná mlhovina, jak jste ji ještě neviděli
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (033/2012): Jak napsal René Magritte na své slavné malbě - Toto není dýmka (Ceci N’est Pas Une Pipe) - a totéž platí pro náš dnešní snímek. Jedná se o záběr části rozsáhlého temného oblaku mezihvězdného prachu a plynu nazývaného mlhovina Dýmka. Objekt je též znám pod označením Barnard 59. Tento jeho nový detailní snímek byl pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru objektivu 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile. Shodou okolností byl tento záběr zveřejněn v den 45. výročí malířova úmrtí.Jan KožuškoOstatní
Český tým na 6. IOAA (zleva: Jan Kožuško – doprovod, Filip Murár, Lukáš Timko, Silvia Teixeira – průvodkyně, Stanislav Fořt, Tomáš Gráf – doprovod, Jakub Vošmera a Martin Raszyk)Český tým přivezl ze 6. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice celkem 5 medailí – dvě zlaté, dvě stříbrné a jednu bronzovou. Jedná se o historicky nejlepší úspěch českých studentů na mezinárodním poli v oblasti astronomie. S mezinárodní konkurencí 126 soutěžících z Evropy, Asie a Ameriky se utkali v brazilském Rio de Janeiro ve dnech 4. – 14. srpna.
Tisková zpráva České astronomické společnosti z 15. srpna 2012.
Předpokládaný "disk" skryté hmoty v naší GalaxiiAstronomové z Universität Zürich, Eidgenössische Technische Hochschule Zürich, University of Leicester a NAOC Beijing objevili velké množství "neviditelné" skryté hmoty v blízkém okolí Slunce. Jejich závěry jsou v souladu s teoriemi, podle nichž je naše Galaxie obklopena masivním útvarem označovaným jako tzv. halo, tvořeným skrytou hmotou. Výsledky budou publikovány v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Mapa oblohy 15. srpna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: StellariumPřehled událostí na obloze od 13. 8. do 19. 8.
Měsíc je kolem novu. Večer pomalu končí viditelnost Marsu a Saturnu. V druhé polovině noci je vidět Jupiter a také Venuše. Ráno je vidět Merkur.
Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) přelétá večer. Curiosity se chystá plnit vědecké úkoly na povrchu Marsu.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 15. srpna ve 22:00 SELČ.
Portrét: Pavel CagašTrpělivé zkoumání snímků nebe pořízených digitální kamerou pomohlo Pavlu Cagašovi k objevu jedinečné soustavy čtyř hvězd tvořících dvě dvojice, které kolem sebe vzájemně obíhají. Dráhy obou dvojic hvězd v soustavě jsou orientovány natolik příznivě, že odhalují neobvyklé parametry svých oběžných drah. To umožňuje nahlédnout do procesů tvorby hvězdných soustav, které nejsou dodnes plně objasněny. Objev byl oznámen v srpnovém čísle prestižního mezinárodního časopisu Astronomy & Astrophysics.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 173 ze 13. 8. 2012.
Meteory z Perseid a ranní seskupení. Autor: Martin GembecMeteorický roj Perseidy dosahuje maxima své aktivity a lidé z celé severní polokoule světa obdivují na bezoblačné noční obloze až desítky meteorů za hodinu. Někdy jsou to meteory opravdu jasné. Ke vší potěše se navíc těm nejvytrvalejším v časných ranních hodinách před rozbřeskem odkrývá nad severovýchodním a východním obzorem dvojice planet, hvězdokup, Měsíc a dokonce krásné zimní souhvězdí Orionu. Do redakce už došlo několik snímků všeho toho dění na současné noční obloze. Autorům za snímky děkujeme.
Bolid z 10. srpna 1972
Většina meteoroidů, které vlétnou do zemské atmosféry, se během průletu rozpadne na menší části a ty zaniknou. Pozorujeme při tom běžný meteor, případně bolid. Pokud je těleso větší, z odolnějšího materiálu a nevstoupí příliš velkou rychlostí, může se stát, že některé jeho fragmenty dopadnou až na zemský povrch. Ty se pak nazývají meteority. Kromě těchto dvou možností, jak končí meteoroidy po setkání se zemskou atmosférou, může nastat ještě jedna, která je však velmi vzácná. Při ní se musí sejít zejména určitá vstupní rychlost, úhel, pod kterým těleso vnikne do atmosféry a také jeho hmotnost. Když se to podaří, takový objekt o atmosféru jen "škrtne", rozžhaví se, ztratí část hmoty, ale gravitačnímu působení odolá, vymaní se z něj a dále pokračuje na své cestě vesmírem. V angličtině se tato tělesa nazývají "Earth-grazing", v češtině by se asi daly použít výrazy "škrábači", "škrtači", "otírači", případně "lízači" Země.
Jerevan - náměstí Republiky. Autor: Ondřej MikulaštíkChci na vás teď vysypat poslední část svého cestovního zápisníku. Tuším, že minule jsem skončil ve čtvrtek 19. 7. s vodkou Imperial. V pátek ráno jsem se tedy ve svém miloučkém kontejneru sbalil a ještě naposledy vystartoval v plavkách do jezera Sevan. Pak mi přišlo, že tohle budu moct provozovat i v Blansku nebo na Všemině a že Jerevan čeká na to být objeven. Šel jsem tedy k hlavní cestě, samozřejmě ještě se zastávkou u pracoviště svých hostitelů Artaka a Spartaka. Loučení bylo dojemné, museli jsme se vyfotit, dostal jsem adresu a musel slíbit, že zase někdy přijedu a s tou nevěstou to nějak vymyslíme.
Pláž v Šorže. Autor: Ondřej MikulaštíkJe zde další várka mé zakavkazské pouti. V úterý ráno jsem dobře nakrmen paní Kazaryan vyrazil na autobusák v Gyumri. Žádný bus zrovna nejel, tak nezbylo než za o něco málo víc použít sdílené taxi přes Spitak a Vanadzor do podhorského letoviska Diližan. Údajně toto místo využívalo spousta sovětských umělců a vědců k odpočinku. V místní informační kanceláři jsem nějaké dvě hoďky okupoval jeden počítač, opět si do něj vesele přidal českou klávesnici a poslal vám minulé psaní. Pak jsem se rozhodl trochu se projít kolem města.
Planeta MarsAž dosud byla Země jedinou známou planetou, která má velké zásoby vody také ve svém nitru. Nyní vědci analyzovali obsah vody ve dvou meteoritech pocházejících z Marsu - z podpovrchových vrstev planety. Zjistili, že v těchto oblastech pláště rudé planety je mnohonásobně více vody, než bylo doposud odhadováno, a to zhruba v podobném množství jako na Zemi.
eso1232 - plakatekDvě skvělé soutěže k 50. výročí ESO
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2012): ESO staví a provozuje jedny z nejvyspělejších dalekohledů na světě. Jedním z nich je VLT - Very Large Telescope - na observatoři Paranal. Tyto mohutné přístroje již přispěly k mnoha fascinujícím objevům. Nyní máte poprvé v historii možnost rozhodnout, jaký objekt na obloze bude VLT pozorovat. Můžete také vyhrát úžasnou cestu do Chilské pouště Atacama a sami se na pozorování podílet.
Výhled z ledovce pod horou Ušba. Autor: Ondřej MikulaštíkPokračuji s další várkou (ne)cestovních zážitků. O šťastném pátku 13. jsem původně chtěl jet do údajně velice krásného Ušguli, které je asi 40 km od Mestie. Zavolal jsem řidiči, s kterým jsem se včera domluvil, ale ukázalo se, že to nebude tak snadné. Bylo potřeba splašit další lidi do auta, protože 180 larů bych za to jaksi dát nemohl. Nakonec se nenašel v centru vůbec nikdo, takže nezbylo než se vrátit domů a jít místo toho s Dášou, Petrem a Seanem na ledovec pod Ušbou. Čekali jsme docela dlouho na jiného šoféra, protože majitelka baráku poslala toho mého pryč. Docela mě to popudilo, připadalo mi to jako typický přístup "pro prachy vše".
Galaxie ESO 243-49, v níž byla objevena první černá díra střední velikostiJiž mnoho let mají astronomové k dispozici velké množství důkazů o existenci dvou typů černých děr: 1) černých děr hvězdné velikosti a 2) supermasivních černých děr v jádrech galaxií. Dříve považovali za nejobvyklejší standard malé černé díry s hmotností pouze několikrát větší, než je hmotnost našeho Slunce. Později, jak už vyplývá z jejich označení, byly objeveny obrovské a těžké černé díry s hmotnostmi, které několik miliónkrát převyšují hmotnost Slunce.
U jezer Koruldi. Autor: Ondřej MikulaštíkPo nějaké době pokračuju se svým příběhem o dálkách. Minule jsem skončil v noci ze soboty na neděli v Batumi. Ráno jsem nechal bágl v hostelu a vyrazil do města. Zapomněl jsem jim sice vrátit klíč od pokoje, ale nakonec to vzali v pohodě. Chtěl jsem jít někam do kostela, když už je ta neděle, a nakonec jsem na jeden větší narazil. Zde funguje gruzínská autokefální (samostatná) církev. Kostel to byl krásný, akorát v něm bylo černomořské horko, hodně lidí a předlouhý proslov kněze v gruzínštině, z kterého jsem pochopitelně nic neměl. Jazyk to není ani turkický, semitský, natož indoevropský, takže je nepodobný čemukoliv, co jsem zatím slyšel. Co je horší, mají i svou vlastní abecedu sestávající z unikátních klikyháků. Zatím umím jen pár písmen, například B vypadá jako klasická kulatá bomba s doutnákem.
Paul DiracDnes uplyne 110 let od narození výjimečného britského teoretického fyziky Paula Adriena Maurice Diraca (1902 - 1984). Bez zveličování můžeme říci, že Paul Dirac je jedním z vědecky nejplodnějších vědců 20. století. Jeho nejaktivnější vědecké období zahrnuje zhruba 10 let (od 25 do 35 let věku). Téměř každý rok přichází s novým objevem, snad jen v 27 letech (rok 1929) trochu více odpočívá, neboť podniká cestu kolem světa. Pouť absolvoval se svým přítelem Wernerem Heisenbergem, při své cestě pořádají přednášky (např. v Tokiu) a setkávají se svými kolegy (př. v Rusku s Kapicou a Landauem).
Maximum meteorického roje Perseid v roce 2004. Autor: Fred BruenjesMaximum meteorického roje Perseid nastane během dne 12. srpna. Nejvhodnějším obdobím pro jeho pozorování budou noci z 11. na 12. srpna a z 12. na 13. srpna.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 172 z 8. 8. 2012.
Černá díra pojídající naporcovanou hvězduV roce 2011 astronomové objevili klidnou černou díru ve vzdálené galaxii, která se rozzářila po konzumaci hvězdy roztrhané na kusy, jež se neprozřetelně přiblížila do její blízkosti. Vědci identifikovali výrazný signál rentgenového záření pozorovaný ve dnech následujících po vzplanutí, který přicházel z okraje proudu hmoty padajícího na černou díru.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
