Kometa Lulin, zdroj: http://cometas.astronomiaonline.com
Tato rubrika je pravidelně připravována a publikována ve Zpravodaji SMPH. Rozhodl jsem se ji nadále zveřejňovat v upravené podobě také na webu. Vzhledem k tomu, že se jedná o první takto zveřejněný text, omluvte, prosím, některeé diskontinuity. Na rozdíl od tištěné podoby tento článek neobsahuje efemeridy a mapky. Efemeridy jednotlivých těles naleznete na stránkách International Comet Quarterly (ICQ). Aktuální mapky případným zájemcům na požádání vytvořím.
Jílovité minerály v deltě prastaré řeky na povrchu Marsu.Dvě vědecké studie na základě dat z americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) odhalily, že rudá planeta byla kdysi dávno pokryta rozsáhlými jezery, tekoucími řekami a dalšími rozmanitými variantami vlhkého prostředí, které mohlo posloužit jako vhodné útočiště případnému životu.
Kuličky měsíčního vulkanického skla.Vědci analyzovali vzorky měsíčního sopečného skla, které dopravila na Zemi posádka Apolla 15. Ke zjištění přítomnosti vody použili nové analytické metody. Výzkum jasně naznačuje, že voda byla na Měsíci přítomna v počáteční fázi jeho vývoje.
Rakety Jupiter projektu Direct 2.0Člověk je od přírody tvor soutěživý. Nejinak je tomu u inženýrů v NASA. Ti si našli nové zpestření volných večerů a víkendů - začali stavět raketu. Přes den sice oficiálně pracují na přípravách nového amerického nosiče, který má nahradit dosluhující raketoplány, ve volném čase ale připravují raketu svou.
Eugene Cernana a Jiří Grygar (foto Milan Halousek)Celý článek tvoří přepis záznamu besedy astronauta Cernana se středoškolskými studenty v Národním muzeu 19. června 2008. Přepis byl pouze minimálně jazykově a obsahově upraven. V některých částech jsou vloženy poznámky autora vyznačeny kurzívou. Besedy se účastnil ředitel Národního muzea Michal Lukeš, jako moderátor Jiří Grygar, tlumočník Mojmír Kallus a samozřejmě osoba číslo jedna - Eugene Andrew Cernan. Audiozáznam si můžete stáhnout ze stránek Českého rozhlasu Leonardo.redakceÚkazy
2008.08.01 - postup zatmeni Připravujete k srpnovému zatmění Slunce nějakou akci pro veřejnost? Dejte o sobě vědět! Je jedno zda jste hvězdárnou, společností či astronomickým kroužkem. Pokud připravujete veřejné pozorování zatmění Slunce, nebo nějakou akci, která se zatmění souvisí, napište nám a dejte o sobě vědět...
Pohled do nitra hvězdokupy NGC 6791 pomocí kamery ACS.Představte si troje hodiny ve vašem domě, které odbíjejí celou v různých časových okamžicích. Astronomové objevili obdobný ekvivalent tří nesynchronizovaných vesmírných "hodin" ve staré otevřené hvězdokupě NGC 6791. Tento problém může zásadně změnit astronomické metody určování stáří hvězdokup.
Jiri HolusaS potěšením oznamujeme, že Jiří Holuša, lektor Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě, získal 1. místo ve scénáristické soutěži, kterou ve dvouletých intervalech vyhlašuje Mezinárodní společnost planetárií (International Planetarium Society) a řecká Nadace Eugenides.
Exoplaneta v představách malířeGliese: Snad každý z nás viděl alespoň jednou v životě slavnou mlhovinu v Orionu, která je dostupná i malým dalekohledem. Američtí astronomové před několika dny uveřejnili novou studii, týkající se možného výskytu planet u hvězd v hvězdokupě mlhoviny M42.
Část pozůstatku po explozi supernovy SN 1006.Velice křehká "stuha", složená z plynu, tajuplně pluje naší Galaxií. Jedná se o řízenou kosmickou loď cizí civilizace? Nebo snad o výtrysk z černé díry? Ve skutečnosti na této fotografii, pořízené kamerou na palubě Hubblova kosmického dalekohledu HST, je velmi tenká část pozůstatku po explozi supernovy, vytvořená při výbuchu hvězdy, k níž došlo před více než 1000 roky.
Lacus Mortis. Kresba: Milan Blažek.Zkusili jste si někdy sednout k dalekohledu s tužkou a papírem a nakreslit nějakou část Měsíce? Pokud ano, jistě uznáte, že to není nic jednoduchého. K zakreslování měsíčních útvarů potřebujete nejen nutnou dávku talentu, ale především praxi. Pokud se budete hodně snažit a trénovat, mohou být vaše kresby opravdu cenným unikátem. Jak vypadají takové povedené kresby, se můžete podívat v ukázkách od Milan Blažka z Hvězdárny a planetária hl. města Prahy.
Titulní strana čísla 3/2008Třetí číslo časopisu o exoplanetách a životě ve vesmíru Gliese je ke stažení na internetu. Z obsahu: Tři malé planety u jediné hvězdy * Exoplaneta pouze 3krát hmotnější než Země! * Družice COROT objevila nevšedního hnědého trpaslíka * Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS * Rok s Keplerem aneb detekce exoplanet z vesmíru * Phoenix přistál na Marsu a mnoho dalšího.
Zdá se, že zemské jádro je mnohem živější a pohyblivější. Tvrdí to alespoň německo-dánská dvojice vědců Mioara Mandea a Nils Olsen v červnovém čísle časopise Nature Geoscience. Podle nich jsou pohyby tekutého zemského jádra překvapivě rychlé a ovlivňují tak více magnetické pole Země.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.Řídící středisko nedávno probudilo kosmickou sondu Rosetta z hibernace před plánovaným výzkumem planetky (2867) Steins, kolem níž prolétne 5. září 2008. Kometární průzkumník Evropské kosmické agentury ESA (European Space Agency) bude studovat relativně vzácnou planetku, kterou navštíví na své cestě ke kometě 67/P Churyumov-Gerasimenko.redakceOstatní
Online rozhovor 11. července 2008Zatmění Slunce, které spatříme na obloze v pátek 1. srpna, se kvapem blíží. Jak takové zatmění pozorovat? Jak vypadá expedice za úplným zatměním? Mimo jiné i na to se můžete zeptat dr. Evy Markové, ředitelky Hvězdárny v Úpici a současné předsedkyni České astronomické společnosti. Dr. Marková již za několik dní odjíždí do Ruska pozorovat úplné zatmění Slunce. V pátek 11. července vám bude od 11:00 odpovídat na vaše dotazy online na astro.cz. Otázky lze pokládat do začátku rozhovoru!
Jednou tam ten vzorek propadne....Po delší době vám přenášíme zprávy ze základny Vastitas Borealis na Marsu, kde vyslanec lidstva - sonda Phoenix neúnavně hledá stopy vodního ledu, provádí meteorologická měření a pořizuje dech beroucí snímky okolí…
Titulní strana Atheny 22/2008Na začátku července 2008 vyšlo nové, 22. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete informace o Tunguzské katastrofě, což byla největší událost tohoto druhu v moderních dějin lidstva. Dále se dočtete například o dramatické výměně dlouhodobé posádky Mezinárodní kosmické stanice ISS a letu STS-124 amerického raketoplánu Discovery. Na závěr již tradičně patří přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet.
Část mapy Merkuru v tzv. falešných barvách.Vulkanismus hrál mnohem významnější roli v utváření povrchu planety Merkur, než si odborníci doposud mysleli. Tyto závěry vyplývají ze zpracování komplexních údajů, které v lednu 2008 shromáždila americká kosmická sonda MESSENGER, jež navštívila tuto nejvnitřnější planetu naší Sluneční soustavy.
ČRo Leonardo - Nebeský cestopis
Na populárně-vědecké stanici ČRo Leonardo se v červnu astronomie objevila v 11 pořadech, 10 článcích a 7 aktualitách. Nenechte si ujít speciál Nebeského cestopisu o Tunguském meteoru, ve kterém hovoří 8 odborníků. Na stejné téma vyšlo také 5 článků. Poslechněte si besedu o sondě Phoenix (Grün, Haloda), rozhovor R. Tamchyny s dr. M. Bártou o výzkumu Slunce, s prof. J. Paloušem o zasedání ESO v Praze, doc. J. Kolářem o přijetí ČR do ESA.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
