Miniaturní asteroidy v blízkosti ZeměVědci z Astronomického ústavu AV ČR vás v novém videu seznámí s tím, co jsou to meteory a planetky, jak se pozorují a v čem spočívají největší úspěchy oddělení.
WISE - kosmická observatoř NASA Autor: NASA/JPL-CaltechNová data získaná kosmickou observatoří NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE), která zkoumá vesmír v oboru infračerveného záření, vedla k objevení nových a ke zlepšení informací o známých rodinách asteroidů (jejich rodokmenu) v hlavním pásu planetek mezi drahami planet Mars a Jupiter.
Doprovázejí lidstvo od nepaměti a objevovaly se na naší obloze i v dobách, kdy lidé ještě nebyli lidmi, dinosauři nebyli dinosaury a dokonce i mnohem dříve, než se vůbec několik bílkovin rozhodlo spojit se v zárodek života na Zemi.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelářPřinášíme informace o aktuálně zařazených a probíhajících kosmonautických programů pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
exoplaneta HD 95086b - VLT - eso1324 Autor: ESO/J. RameauTisková zpráva Evropské jižní observatoře (024/2013): Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT zachytil na snímku jasné hvězdy slabý objekt, který kolem ní obíhá. Hmotnost objektu byla odhadnuta na 4-5násobek hmotnosti Jupitera. Mohlo by se tedy jednat o dosud nejlehčí planetu mimo Sluneční soustavu pozorovanou metodou přímého zobrazení. Objev představuje významný příspěvek k našemu chápání vzniku a vývoje planetárních soustav.
Mapa oblohy 5. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 3. 6. do 9. 6.
Měsíc je před novem. Večer je vidět Venuše a s obtížemi Merkur. Saturn uvidíme nejlépe v první polovině noci. Ke startu se chystá nákladní loď Albert Einstein a snad také čínská tříčlenná posádka ke stanici Tiangong-1.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 5. června ve 23:00 SELČ.
Budova Hvězdárny a planetária v Brně, kde se konal sjezd. Autor: Rostislav Štork
Hvězdárna a planetárium Brno hledá pracovníky na pozice Moderátor audiovizuálních představení v digitárium, Demonstrátor a Fundraiser.
Antichvost komety PanSTARRS. Autor: Joseph Brimacombe.Už je to nějaký čas, kdy ve své prchavé slávě zazářila letošní vlasatice C/2011 L4 PanSTARRS. Věnovali jsme jí přemíru pozornosti, kochali se jejím ohonem za soumraku a dokonce si ji i párkrát vyfotografovali. Kometa se záhy v od dubna vytratila z dohledu pouhých očí, bez malého dalekohledu se k jejímu sledování neobejdeme. Přesto - co nám jako banditka ukradla při všech slibech o možné pořádné kometě, to nám teď vrací neustále pozoruhodným univerzem jejích ohonů. Jako dlouhoprstá banditka dosahuje rekordu, který patrně nebude dlouho překonán. I když jen na fotografii...
Černou díru prozradí její vliv na okolíV sobotu 1. června 2013 v 16:10 uvede Český rozhlas na stanici Plus pořad Nebeský cestopis s astrofyzikem prof. RNDr. Petrem Kulhánkem, CSc. Hlavním tématem budou černé díry.
Logo Noci vědcůTaké v roce 2013 získala Česká astronomická společnost finanční prostředky a zapojí se aktivně do přípravy v posledních letech velmi oblíbené Evropské noci vědců. Její termín v letošním roce připadá na pátek 27. září 2013. Ať už jste občanské sdružení, astronomický kroužek, nebo jiná instituce, zapojit se můžete i Vy!
Soňa Ehlerová. Autor: TV Noe.V sobotu 1. června 2013 od 20 hodin můžete sledovat další premiéru pořadu Hlubinami vesmíru, i tentokrát s dr. Soňou Ehlerovou. Tématem bude opět radioastronomie.
Experimentální šou Zdeňka Bochníčka. Autor: HaP České Budějovice.Hvězdárna a planetárium České Budějovice pozvala na úterní večer 28. května 2013 fyzika doc. RNDr. Zdeňka Bochníčka, Dr. Ten ve své experimentální show návštěvníkům přiblížil, vysvětlil a názorně předvedl celé spektrum elektromagnetického záření. Jinak řečeno, k vidění bylo nejen viditelné, ale i neviditelné světlo!
Kulová hvězdokupa NGC 6752 - eso1323 Autor: ESONová pozorování provedená dalekohledem VLT dělají stelárním teoretikům těžkou hlavu
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (023/2013): Astronomové předpokládají, že hvězdy podobné Slunci v závěrečné fázi svého života odfouknou větší část své atmosféry do okolního prostoru. Nová pozorování mohutné kulové hvězdokupy provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT však oproti všem očekáváním ukázala, že většina ze zkoumaných hvězd se do této fáze vývoje nikdy nedostala. Mezinárodní tým astronomů objevil, že silným indikátorem způsobu zániku hvězdy je obsah sodíku.
Elinor Gates z Lickovy observatoře Autor: Lick ObservatoryAmerická astronomka Elinor Gates pronese na dálku 6. června přednášku Looking deep into the universe, ve které se dotkne hned několika zajímavých témat. Následovat bude diskuze s českými posluchači.
Z expedice 1972. Autor: Miroslav Šulc.
Vzrůst aktivity brněnské MS pod personálním vedením V. Nečase a vědeckým řízením V. Znojila díky zvýšení počtu členů v předchozím letech (20 řádných a 11 kandidujících) pokračoval a spěl do vrcholu. Díky tomu mohla být uspořádána v r. 1972 16. celostátní expedice (27. dle BD) s třetím pokusem o souběžná radarová a optická pozorování. Podílel se na ní AsÚ ČSAV v Ondřejově (J. Grygar a M. Šimek), MS ČAS (M. Šulc), LHaP v Brně (Z. Mikulášek, V. Nečas, V. Znojil), hvězdárna, resp. Šroubárna Ždánice a LH v Úpici. Expedice se konala ve dnech 6. - 20. 8. na základně Ondřejov - Rápošov (obec cca 20 km JZ od Kutné Hory; stanice byla asi 1 km od Rápošova severně na kótě 516 m) a podle jmen obcí obdržela název RAPONDEX.
Topografická mapa Titanu Autor: NASA/JPL-Caltech/ASI/JHUAPL/Cornell/WeizmannS průměrem 5 150 kilometrů je Titan nejen největším měsícem planety Saturn, ale má i větší průměr než planeta Merkur či Pluto. Naneštěstí atmosféra Titanu je mnohem hustější než atmosféra Země. Obsahuje mj. oranžovou mlhu, která před námi zahaluje celý jeho povrch. Kosmická sonda Cassini, která již od roku 2004 krouží kolem Saturnu, prováděla mj. měření výšky pohoří a hloubek údolí na povrchu Titanu. Na základě těchto měření byla zhotovena první globální topografická mapa tohoto vzdáleného tělesa.
Noční svítící oblaka 15. června 2012. Autor: Petr Horálek.
Nad Evropou se stahují mračna. Ovšem nejen ta, která nám tak kazí dojem z toužebně očekávaného jarního počasí. V posledních dnech byla na severu Evropy pozorovaná první noční svítící oblaka – neobvyklý typ mraků opředený mnoha nejasnostmi. Právě nadcházející červen a první půlka července budou pro vyhlížení těchto stříbřitě bělavých závojovitých struktur na soumračné či rozbřeskové obloze ideálním obdobím. Už nyní má smysl si kvůli nim počkat do pozdějších večerních hodin či dokonce celou tu krátkou noc nespat. A rozhodně si při tom nezapomenout foťák.
Start lodi Sojuz TMA-09M Autor: NASADva zkušení kosmičtí veteráni z Ruska a USA a italský testovací pilot - tahle parta vstoupila v úterý 28. května 2013 kolem 20:00 našeho času do lodi Sojuz, která i s nimi předvedla nádherný noční start z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve 22:31:24 SELČ. Během pětiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici na ně čeká nabité období plné vědeckých projektů, kosmických vycházek a příletů různých plavidel. Náš přenos zde začal ve 21:45.
HXMM01 - srážka dvou galaxií v dávné minulosti Autor: ESA/NASA/JPL-Caltech/UC Irvine/STScI/Keck/NRAO/SAO Velmi vzácné splynutí dvou velkých galaxií bylo zaznamenáno na snímku pořízeném pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. K objevu přispěla rovněž NASA. Následná pozorování několika pozemními i kosmickými dalekohledy včetně Hubblova kosmického dalekohledu HST a Spitzerova kosmického dalekohledu SST odhalila příběh dvou vzdálených galaxií, které se srazily a navzájem propletly, což vedlo k velmi intenzívní tvorbě nových hvězd. Nakonec obě galaxie splynou a vytvoří jednu obří eliptickou galaxii.
IC 2944 - VLT - eso1322 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (022/2013): Tímto novým snímkem slaví ESO 15 let činnosti dalekohledu VLT (Very Large Telescope) – nejvyspělejšího astronomického dalekohledu pro viditelnou oblast spektra na světě. Snímek zachycuje husté shluky prachu, které vynikají na růžovém pozadí zářícího oblaku plynu s katalogovým označením IC 2944. Tyto neprůhledné kaňky připomínají kapky inkoustu a za jejich podivný tvar je zodpovědné intenzivní vyzařování nedalekých velmi jasných mladých hvězd.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
