Články

19.12.2006 10:15 Veselý Jan Vzdálený vesmír

Spitzerův teleskop detekoval záření prvních objektů ve vesmíru

Infračervený Spitzerův kosmický teleskop zřejmě zachytil světlo prvních objektů ve vesmíru. Potvrdilo se, že nepravidelně rozptýlené infračervené záření, jež přichází ze všech částí oblohy, vydávají objekty vzdálené více než 13 miliard světelných roků. Je to zřejmě světlo prvních objektů vznikajících na konci temné éry vesmíru, krátce po velkém třesku.

17.12.2006 21:10 Jana Tichá Sluneční soustava

Nejnovější objev jihočeských astronomů minul Zemi o pouhých 600 000km

V noci z 15. na 16.prosince 2006 objevili na jihočeské Observatoři Kleť astronomové Miloš Tichý a Jana Tichá dosud neznámou planetku, která právě těsně míjela naší Zemi.

Planetka, nyní známá pod mezinárodním označení 2006 XR4, byla objevena během svého nejtěsnějšího přiblížení k Zemi, kdy nás míjela o 0,004 astronomických jednotek, čili o necelých 600 tisíc kilometrů, to je jen o málo dál, než je od Země vzdálen Měsíc. Jedná se o jeden z nejtěsněji nás míjejících asteroidů objevených z Evropy. Velká většina takovýchto objevů totiž připadá na velké americké observatoře. Asteroid 2006 XR4 patří mezi vzácné planetky typu Apollo, jejichž dráha křižuje dráhu naší Země kolem Slunce. Cirkulář obsahující přesná měření a výpočet dráhy tohoto nového kleťského objevu vydala centrála pro planetky a komety při Mezinárodní astronomické unii.

17.12.2006 14:52 Tomáš Bezouška Ostatní

Vyšel Astropis 4/2006

Právě vyšlo letošní čtvrté číslo Astropisu. Astronomický časopis, který vychází již 13 let, je k dostání na hvězdárnách, v knihkupectvích, v trafikách a na stáncích Relay. Informace o předplatném a objednávkový formulář starších čísel naleznete na internetových stránkách časopisu Astropis.
Nyní pro nové předplatitele Hvězdářský kalendář 2007 zdarma!

M. Prouza, J. Grygar: Letošní pohled na vesmír vloni II.
P. Najser: Rodáci na odvrácené straně Měsíce
P. Kulhánek: Magnetická pole ve sluneční soustavě II.
M. Pauer: Chytře k Měsíci
Z. Řehoř: Základy optických přístrojů IV.

14.12.2006 16:41 František Martinek Ostatní

Zelená pro obří evropský dalekohled EELT

Rada ESO (Evropské jižní observatoře - European South Observatory) dala zelenou vypracování detailní studie Evropského extrémně velkého dalekohledu (EELT - European Extremely Large Telescope). Tato studie, na níž bylo uvolněno 57 miliónů euro, připraví během tří let veškeré podklady pro zahájení stavby obřího dalekohledu s objektivem o průměru kolem 40 m, který bude schopen pozorovat vesmír v oboru viditelného světla a infračerveného záření. Předpokládá se, že způsobí doslova revoluci ve výzkumu vesmíru.

14.12.2006 11:34 Pavel Suchan Úkazy

Skvrna na Slunci pozorovatelná okem (přes filtr!)

Po pár dnech se opět vyjasnilo, a tak máme možnost se na vlastní oči (nikoliv jen díky fotografiím pořízeným družicemi a k dispozici na internetu) podívat na velkou sluneční skvrnu, která je vidět i očima, samozřejmě přes filtr. V těchto dnech se skvrna nachází již u pravého okraje slunečního kotouče a pozorovat ji bude možné ještě minimálně v následujících dvou dnech. Sluneční skvrnu v minulých dnech doprovázela mohutná erupční aktivita.

12.12.2006 14:11 František Martinek Vzdálený vesmír

HST a hmotnost velkých hvězd v NGC 6357

Malá otevřená hvězdokupa Pismis 24 leží v centru velké emisní mlhoviny NGC 6357 v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Od Země je vzdálena přibližně 8000 světelných let. Některé hvězdy této hvězdokupy jsou mimořádně hmotné a produkují intenzivní ultrafialové záření.

11.12.2006 19:48 Miroslava Hromadová Vzdálený vesmír

Černá díra rotuje téměř rychlostí světla

Poprvé se podařilo změřit rychlost rotace černé díry. Ta se otočí 950krát za sekundu, tj. 98% maximální možné rychlosti, jakou mohou černé díry rotovat.

11.12.2006 11:47 František Martinek Sluneční soustava

Kapalná voda na povrchu Marsu objevena

Fotografie publikované NASA zřetelně odhalují nové sedimenty, viditelné v oblasti dvou roklí na Marsu, které naznačují, že zde voda unášela sedimenty během posledních sedmi let.

"Tato pozorování poskytují doposud nejpádnější důkazy o tom, že kapalná voda může i dnes příležitostně téci po povrchu Marsu," říká Michael Meyer, vedoucí skupiny vědců NASA, zabývajících se výzkumem Marsu.

06.12.2006 10:18 František Martinek Sluneční soustava

Prapůvodní organická látka objevena v meteoritu

Astronomové NASA v Johnson Space Center (Houston) objevili organický materiál, který se zformoval v odlehlých částech mladé Sluneční soustavy, jenž se uchoval v unikátních meteoritech. K výzkumu byly použity tzv. uhlíkaté chondrity, nalezené v oblasti kanadského jezera Tagish Lake. Tento vzácný typ meteoritů je bohatý na organické (uhlíkaté) sloučeniny.

05.12.2006 16:23 Pavel Suchan Ostatní

Cena Praemium Bohemiae 2006 udělena Zdeňkovi Ceplechovi

Nadace Bohuslava Jana Horáčka Českému ráji udělila cenu Praemium Bohemiae 2006 za rozvoj vědních oborů v oborech matematika a fyzika RNDr. Zdeňkovi Ceplechovi, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR. Na cenu nominují a na výběru laureátů ceny se podílejí naše nejvýznamnější vědecké instituce: Akademie věd ČR, Učená společnost ČR a Česká konference rektorů. Zdeněk Ceplecha je zakladatelem známé středoevropské bolidové sítě, dnes nejdéle fungující bolidové sítě na světě. Nejznámějším úspěchem Ceplechova týmu byl záznam mimořádně jasného bolidu dne 7. dubna 1959 a následné nalezení meteoritů Příbram. Vzácný nález je uchováván v Národním museu.

Tisková zpráva AsU AV ČR

05.12.2006 16:17 redakce Multimédia

Porovnávací soutěž pro astrofotografy

Přístrojová a optická sekce České astronomické společnosti(http://posec.astro.cz/) připravila pro zájemce fotografickou soutěž. Zatímco prestižníČeská astrofotografie měsíce se snaží vybírat mimořádné snímky a v průběhu volby poroty došlé snímky nezveřejňuje, soutěž Přístrojové a optické sekce ČAS vychází vstříc těm, kteří chtějí využít diskuzi a srovnání svých schopností, protože jsou zde vidět všechny snímky. Kromě toho můžete hlasováním sami rozhodnout o vítězi. Fotografové i umělci všeho druhu a věku, nezapomeňte se také podívat na tématickou fotosoutěž Moje vánoční kometa.

05.12.2006 11:06 František Martinek Sluneční soustava

Meteority bombardují Měsíc

Simulační snímek dopadu meteoritu na Měsíc. Zdroj: NASA.

Je zřejmé, že v době maxima činnosti meteorických rojů, kdy do zemské atmosféry vniká zvýšené množství drobných meteorických tělísek, musí podobné kosmické částice hmoty dopadat i na povrch Měsíce. Ve snaze zjistit, jaké množství těles dopadá na Měsíc, bylo zahájeno průběžné sledování noční neosvětlené části měsíčního povrchu s cílem registrovat zde světelné záblesky.

04.12.2006 11:02 František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek oblačnosti na Saturnu

Tento senzační snímek zachycuje oblaka v atmosféře planety Saturn při "šikmém" pohledu na oblast kolem vysokých planetárních šířek na severní polokouli planety. Slunce se v tomto okamžiku nacházelo nízko nad horizontem, což umožnilo lepší pozorování vertikální struktury oblaků. Skupina oblaků v okolí zobrazeného atmosférického víru v levém spodním rohu obrázku se zvedá vysoko nad okolní prostředí, čímž vytváří stíny ve směru ke spodnímu okraji obrázku.

04.12.2006 08:05 Josef Ladra Ostatní

Jak kupovat dalekohled

Prakticky každý zájemce o astronomii dříve či později dospěje do stádia, kdy se začne rozhodovat o koupi vlastního dalekohledu. Právě koupě prvního přístroje velmi často rozhodne o tom, zda se jeho zájem o astronomii prohloubí, či zda bude vystřídán zklamáním. Cílem tohoto článku je poskytnout zjednodušený návod, který by měl při tomto výběru pomoci.

Aktuální verzi tohoto textu naleznete v "Radách".

04.12.2006 00:39 Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 6/2006

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Šestý Povětroň obsahuje dva rozsáhlé články, a to jsou pouze jejichprvní části: Miloš Boček píše o vzácném druhu galaxií a Martin Lehkýdiskutuje šíření informací ve vesmíru.Jak se dočteme v článku Petra Horálka, mimořádně úspěšná byla letošnípardubická expedice za Leonidami.Hradecká dvoučlenná skupinka sice vyrazila 17. listopadu na Poloma na Šerlich (to bylo jasno, jenže Leonid nemnoho),ale inkriminovaného 18. vyrazila jaksi "napůl"a na Šerlichu bylo žel jen polojasno.Pozor, reputaci si budeme napravovat 14. a 22. prosince!(Sledujte Dění na obloze a oznámení v e-mailové konferenci ASHK.)Nakonec je nám potěšením písemně gratulovat panu Miroslavu Ouhrabkovik významnému životnímu jubileu.

01.12.2006 10:03 František Martinek Kosmonautika

Evropská sonda ROSETTA prolétne kolem Marsu

Od svého startu 2. 3. 2004 absolvovala evropská kosmická sonda ROSETTA část své dráhy ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy, aby nakonec zamířila ke svému cíli - ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, k níž dolétne v první polovině roku 2014. Třítunovou kosmickou sondu nebylo možné navést pomocí nosné rakety Ariane 5 přímo na dráhu ke kometě. Na definitivní meziplanetární dráhu bude navedena prostřednictvím čtyř gravitačních manévrů při průletech kolem Země a Marsu, za využití tzv. gravitačního praku.

30.11.2006 08:15 Tomáš Přibyl Ostatní

Evropa hledá kosmickou inspiraci

Evropská kosmická agentura ESA vyhlašuje klání, jehož se může zúčastnit kdokoliv z celé Evropy a jehož cena je velmi lákává: návštěva semináře ve skotském Edinburghu 8. a 9. ledna 2007, kde se bude diskutovat a tvořit budoucí strategie evropské kosmonautiky.

29.11.2006 18:21 Miroslava Hromadová Hvězdy

Obří erupce u hvězdy II Pegasi

Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)

Vědci pomocí satelitu Swift objevili u "blízké" hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou erupcí, jaká byla kdy pozorována.

28.11.2006 13:04 František Martinek Kosmonautika

PHOENIX poletí na Mars

Další kosmická sonda, která se zapojí do výzkumu planety Mars, se bude jmenovat PHOENIX. Start této americké sondy je naplánován na 3. 8. 2007. S přistáním sondy se počítá v květnu 2008 v blízkosti polární čepičky na severní polokouli planety. Zde bude pomocí automatického manipulátoru odebírat vzorky horniny. Na základě jejich rozboru bude studována historie vody na Marsu, a také budou zkoumány životní podmínky pro případnou existenci mikrobiálního života.

24.11.2006 13:07 redakce Ostatní

Seminář k výročí F.Linka - Praha 29.11.

Společnost pro dějiny věd a techniky ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd ČR a Astronomickým ústavem Univerzity Karlovy si dovoluje pozvat Vás na seminář František Link, život, dílo a gravitační čočky který bude uspořádán ke 100. výročí narození Františka Linka (1906-1984), významného českého astrofyzika, prvního ředitele Astronomického ústavu ČSAV, badatele v problematice studia vysoké atmosféry, měsíčních zatmění, cykličnosti v klimatologii a v mnoha dalších oblastech až po obecnou teorii relativity.

Vyhledávání v článcích