Kometa 273P/Pons-Gambart. Autor: Foto: Martin Lehký.V minulosti velmi obtížně zastihnutelná kometa 273/Pons-Gambart bude dalším březnovým příspěvkem mezi očekávanými vlasaticemi. Ne však proto, že by měla být mimořádně jasná, ale prostě proto, že spatřit ji znovu znamená počkat si další téměř dvě století. Kometa s krásnou historií je ovšem lákadlem, i když není zrovna nejzářivějším objektem oblohy. Proto si ji nenechte ujít.
Kometa Lemmon ze 28. ledna 2013. Autor: Rolf Wahl Olsen.… a další kometa se blíží
Astronomové hlásí, že zjasňující kometa C/2012 F6 Lemmon se dostává pomalu ale jistě na hranici viditelnosti pouhýma očima. První pozorovatel na jižní polokouli, astronom Will Godward z městečka Monta v Jižní Austrálii, zahlásil do mezinárodního sběrníku kometárních pozorování odhad jasnosti, který provedl pouhýma očima. Na čisté a tmavé obloze je proto v této chvíli již spolehlivě jedna kometa viditelná bez dalekohledu. Bohužel pro nás září hluboko pod obzorem, na jižní obloze nedaleko pólu. Další kometa ale na sebe nenechá dlouho čekat.
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012. Autor: Jean-Francois Soulier.Když se v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie rozhodla vyškrtnout ze seznamu planet Sluneční soustavu Pluto, byla to rána především pro americkou (nejen) vědeckou komunitu. Pluto bylo totiž jediné těleso prohlášené za planetu objevené z USA. Za jeho objevem stál v roce 1930 Clyde Tombaugh. Málokdo ovšem ví, že jeho píle mu přinesla ještě jeden krásný objev - posmrtně uznaný objev komety...
Snímek komety 274P/Tombaugh-Tenagra pořízený 11. prosince 2012 v 01h 04m UT
pomocí 0.30-m f/3 reflektoru na francouzské amatérské observatoři Seine et Marne.
Expozice 20 x 120s. Zorné pole 7' x 4'. Kredit: Jean-Francois Soulier.
Protoplanetární disk kolem hvězdy TW Hydrae Autor: ESA–C. CarreauNa základě mimořádných schopností kosmického dalekohledu ESA s názvem Herschel Space Observatory astronomové velice přesně „zvážili“ protoplanetární disk v okolí blízké hvězdy. Zjistili, že stále ještě má dostatečnou hmotnost na zformování mladých planet o celkové hmotnosti 50 Jupiterů, a to několik miliónů roků potom, co se kolem většiny jiných hvězd stejného věku planety již vytvořily.
Mapa oblohy 6. února 2013 v 19 hodin SEČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 4. 2. do 10. 2.
Měsíc před novem bude viditelný nad ránem. V první polovině pokračuje dobrá viditelnost planety Jupiter a ráno Saturnu. Večer je vidět Merkur a koncem týdne začnou přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 6. února v 18:00 SEČ.
Erupce filamentu na Slunci 31. ledna 2013 Autor: SDO / NASAV lednu jsme konečně zaznamenali zvýšenou sluneční aktivitu,
vracíme se k ní i pohyblivými obrázky. Nebudou chybět ani neobvyklé záběry z vesmírné stanice a krásné
obrázky z povrchu zemského, tentokrát i na netradiční téma bioluminiscence a přírodních světel obecně.
Za doporučení určitě bude stát shlédnutí dokumentu o marsovském roveru a na závěr také netradiční využití
dalekohledu, tentokrát ke snímání letadel.
Krteček a A. Feustel v Hyde Park. Autor: ČT24.Astronaut Andrew Feustel nebyl jediným vzácným hostem Hyde Parku Civilizace, který bude odvysílán zítra 2. února 2013 ve 20:05 na ČT 24. Do studia ho přišli pozdravit dva významní cestovatelé: Písně kosmické, které Andrew vzal na oběžnou dráhu při své první misi v raketoplánu Altantis, a pochopitelně nemohl chybět Krtek, Andrewův sparring partner při letu Endeavouru…
Praha z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Autor: NASA, Kevin Ford.Tma začíná být ohroženým druhem. V některých místech naší Země se noc vytrácí velmi nápadně, někde velmi nenápadně, zato vytrvale a někde stále ještě najdeme místa s přirozenou tmou neovlivněnou umělým osvětlováním lidí. Míst, kde ale dnes už není možné pozorovat noční oblohu v její plné kráse, rapidně přibývá. Může za to světelné znečištění. Chceme ztratit krásu vesmíru, která je součástí lidské civilizace od jejího počátku?
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 181 z 1. 2. 2013
Tomáš Vorobjov. Autor: Skaw.sk.Vyštudoval informatiku za veľkou mlákou a živí sa vytváraním webových aplikácií. Jeho vášňou je však hviezdna obloha. Astronómiu popularizuje bez prednášok, originálnym spôsobom. Pozorovania z profesionálnych observatórií sprostredkúva stovkám stredných škôl po celom svete a umožňuje študentom zažiť radosť z objavovania. Nedávno ten pocit vychutnal aj on sám, keď po dlhých desaťročiach pribudlo do zoznamu slovenských objaviteľov komét nové meno: Tomáš Vorobjov.
Petr Kulhánek v pořadu Hlubinami vesmíru. Autor: TV Noe.Hostem sobotního pořadu Hlubinami vesmíruv sobotu 2. února 2013 od 20 hodin je prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze. Je matematickým fyzikem, což slibuje jistě zajímavý rozhovor. Čemu se bude věnovat? Základním tématem bude plazma ve vesmíru.
Česká kosmická kancelář Autor: Česká kosmická kancelář
Česká kosmická kancelář upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
Dalekohled LSST Autor: LSST U příležitosti svojí návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR prosloví prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném největším přehlídkovém dalekohledu - o projektu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu zodpovědným za konstrukci kamery tohoto teleskopu.
Přednáška prof. Kahna se uskuteční v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4. února od 17 hodin a bude proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení. Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.
Opportunity a její stín na okraji kráteru Endurance Autor: NASA/JPL/CornellNedávné deváté výročí výzkumu Marsu robotem Opportunity
okomentovali také dva významní šéfové. Pete Theisinger jako manažer Mars Exploration Rover (Spirit,
Opportunity) a také současné mise Curiosity a také Steve Squyres, hlavní šéf vědeckých operací vozítek.
Z jejich vyjádření vyplynuly zajímavé představy o dalším směřování obou funkčních robotů, a proto se k nim
v následujících odstavcích vracíme podrobněji.
Prezident Rady Evropské unie Herman Van Rompuy na observatoři Paranal - ESO1305 Autor: ESOTisková zpráva Evropské jižní observatoře (005/2013): V posledních několika dnech navštívila observatoř ESO/Paranal řada delegací zástupců evropských států. Do jižní Ameriky zavítali představitelé na společný summit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) a Evropské unie (EU). Setkání se uskutečnilo ve dnech 22. – 28. ledna 2013 a stalo se největší akcí svého druhu, jakou kdy Chile organizovala. ESO se na přípravě summitu podílela významnou měrou a byla to pro ni mimořádná příležitost, jak před zraky zástupců členských států prezentovat svou práci a zařízení.
Družice Euclid bude realizována ve spolupráci ESA a NASA Autor: ESANASA se oficiálně připojila k realizaci mise EUCLID, což je projekt Evropské kosmické agentury ESA. Realizace projektu předpokládá návrh, vývoj a vypuštění kosmického dalekohledu za účelem výzkumu záhadné povahy skryté hmoty a skryté energie.
Zánik kosmického letounu na texaském nebi. Autor: Mek.kosmo.cz.
Je 1. února 2003 ráno místního času a v Kennedyho vesmírném centru na Floridě se spousty překvapených lidí nedočkaly přistání raketoplánu Columbia jako závěru 15denní vědecké mise na oběžné dráze. Místo toho sledovali obyvatelé Texasu nad svými domovy děsivou scenérii ohnivého rozpadu a zániku letounu při návratu do atmosféry, ke kterému došlo kvůli drobné nehodě při startu. V jeho troskách našlo smrt všech sedm členů posádky. Tragédie zpečetila osud amerických raketoplánů a nastavila nový směr dobývání kosmu, na němž se má podstatným úkolem podílet i Evropa.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 180 ze 30. 1. 2013
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace Zlínského kraje, zahájila v roce 2012 realizaci rozsáhlého projektu s názvem Brána do vesmíru. Tato aktivita navazuje na dřívější projekty spolufinancované EU, které hvězdárna realizovala v uplynulém desetiletí. Hlavním cílem projetu je vzájemná spolupráce příhraničních oblastí prostřednictvím zvyšování vzdělanosti, návrhem, vývojem a realizací inovačního systému vzdělávacích programů, založeného na moderních didaktických pomůckách, velmi těsné spolupráci a vzájemné pomoci.
Černá díra Autor: HST Černé díry mají stále punc skoro mystických objektů. Ale je třeba říct, že naše znalosti, co to černé díry jsou, jak se chovají sami nebo hmota v jejich okolí, to všechno je předmětem intenzivního výzkumu, který přináší své výsledky. Na černé díry a především na jejich rotaci se zaměřuje Doc. Vladimír Karas, ředitel Astronomického ústavu AV ČR.
ESTCube-1. Autor: ESTCUBE. aneb „chytrá horákyně“ na finský způsob…
Když jsem poprvé viděl tento koncept, říkal jsem si – to přece nemůže být pravda – plachetnice, která bude mít místo plachty jen „deštníkovou kostru“ ze spletených vodivých lanek a které budou přenášet náboj z okolního prostoru, to se přece nemůže dát do pohybu. O co se má v tomto případě částice slunečního větru opřít?
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick BaldridgeHvězdárna a planetárium Brno zve v únoru návštěvníky na Měsíc. Její pracovníci připravili nové pořady pod umělou oblohou velkého planetária – pro dospělé i děti – ve kterých hraje hlavní roli právě náš vesmírný soused. Na netradiční výstavě můžete také pátrat po stopách člověka na Měsíci, připraveny jsou i lunární aktivity pro odborníky, stejně jako uživatele internetu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
