Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Dalekohled LSST Autor: LSST
Dalekohled LSST
Autor: LSST
U příležitosti svojí návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR prosloví prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném největším přehlídkovém dalekohledu - o projektu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu zodpovědným za konstrukci kamery tohoto teleskopu.

Přednáška prof. Kahna se uskuteční v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4. února od 17 hodin a bude proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení. Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.

LSST Autor: LSST
LSST
Autor: LSST
Kompletní přehlídka dostupné oblohy bude teleskopem LSST s primárním zrcadlem o průměru 8,4 metru a zorným polem 10 stupňů čtverečních provedena v šesti filtrech vždy za pouhé tři noci a během předpokládaného 10letého provozu observatoře. Bude tak každá část oblohy zachycena 300-400krát. Dalekohled by měl být podle stávajícího plánu dokončen na Cerro Pachón v Chile v roce 2019. S jeho pomocí bude získána zatím nejlepší přehlídka jižní oblohy, která přinese bezprecedentní statistiku počínaje malými tělesy Sluneční soustavy, přes množství informací o hvězdách v naší Galaxii, až po pozorování velkoškálové struktury vesmíru. Rovněž přinese informace o jeho kosmologických parametrech určených zejména pomocí slabého čočkování. Výsledky budou navíc okamžitě veřejně dostupné.

Díky tomu, že tato přehlídka oblohy řádově překoná ve svém objemu i kvalitě přehlídky předchozí, očekává se, že její výsledky budou mít významný vliv v mnoha oborech, ať již v astronomii a astrofyzice, nebo též v astročásticové fyzice a částicové fyzice – zejména díky přesnému určení parametrů temné hmoty a temné energie.

Dalekohled LSST vzniká v rámci kolaborace LSST, která je převážně americká. V současné době sdružuje více než 30 amerických univerzit a dalších institucí a dále tři zahraniční pracoviště, z nichž jedním z nich se stal v roce 2012 Fyzikální ústav AV ČR.

Celkové náklady na stavbu dalekohledu jsou v současné době odhadovány na 665 miliónů dolarů, z toho zhruba dvě třetiny uhradí americká National Science Foundation (NSF), jednu čtvrtinu Department of Energy (DoE) a zbytek bude uhrazen ze soukromých darů.

Plakát, přednáška o LSST Autor: Michael Prouza
Plakát, přednáška o LSST
Autor: Michael Prouza
Závěrem uvádíme anglickou anotaci přednášky:
The Large Synoptic Survey Telescope

Steven M. Kahn
Stanford University

The Large Synoptic Survey Telescope (LSST) will be a large-aperture, wide-field, ground-based telescope designed to provide deep images of half of the total sky in six optical colors every few nights. As such it will enable a wide variety of diverse astronomical investigations, ranging from making a census of small moving objects in the solar system, to mapping the outer regions of our Milky Way galaxy. Of particular interest for cosmology and fundamental physics, LSST will provide tight constraints on the nature of dark energy through a range of statistical analyses of the shapes and distributions of billions of galaxies out to moderate to high redshift. This project was recently ranked as the highest priority new ground-based astronomical facility by a committee of the US National Academy of Sciences. I will review the basic considerations that have led to the design of the LSST, and discuss a sampling of the exciting science opportunities that will be enabled by its construction.




O autorovi

Štítky: LSST, Přednáška 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »