Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Dalekohled LSST Autor: LSST
Dalekohled LSST
Autor: LSST
U příležitosti svojí návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR prosloví prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném největším přehlídkovém dalekohledu - o projektu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu zodpovědným za konstrukci kamery tohoto teleskopu.

Přednáška prof. Kahna se uskuteční v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4. února od 17 hodin a bude proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení. Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.

LSST Autor: LSST
LSST
Autor: LSST
Kompletní přehlídka dostupné oblohy bude teleskopem LSST s primárním zrcadlem o průměru 8,4 metru a zorným polem 10 stupňů čtverečních provedena v šesti filtrech vždy za pouhé tři noci a během předpokládaného 10letého provozu observatoře. Bude tak každá část oblohy zachycena 300-400krát. Dalekohled by měl být podle stávajícího plánu dokončen na Cerro Pachón v Chile v roce 2019. S jeho pomocí bude získána zatím nejlepší přehlídka jižní oblohy, která přinese bezprecedentní statistiku počínaje malými tělesy Sluneční soustavy, přes množství informací o hvězdách v naší Galaxii, až po pozorování velkoškálové struktury vesmíru. Rovněž přinese informace o jeho kosmologických parametrech určených zejména pomocí slabého čočkování. Výsledky budou navíc okamžitě veřejně dostupné.

Díky tomu, že tato přehlídka oblohy řádově překoná ve svém objemu i kvalitě přehlídky předchozí, očekává se, že její výsledky budou mít významný vliv v mnoha oborech, ať již v astronomii a astrofyzice, nebo též v astročásticové fyzice a částicové fyzice – zejména díky přesnému určení parametrů temné hmoty a temné energie.

Dalekohled LSST vzniká v rámci kolaborace LSST, která je převážně americká. V současné době sdružuje více než 30 amerických univerzit a dalších institucí a dále tři zahraniční pracoviště, z nichž jedním z nich se stal v roce 2012 Fyzikální ústav AV ČR.

Celkové náklady na stavbu dalekohledu jsou v současné době odhadovány na 665 miliónů dolarů, z toho zhruba dvě třetiny uhradí americká National Science Foundation (NSF), jednu čtvrtinu Department of Energy (DoE) a zbytek bude uhrazen ze soukromých darů.

Plakát, přednáška o LSST Autor: Michael Prouza
Plakát, přednáška o LSST
Autor: Michael Prouza
Závěrem uvádíme anglickou anotaci přednášky:
The Large Synoptic Survey Telescope

Steven M. Kahn
Stanford University

The Large Synoptic Survey Telescope (LSST) will be a large-aperture, wide-field, ground-based telescope designed to provide deep images of half of the total sky in six optical colors every few nights. As such it will enable a wide variety of diverse astronomical investigations, ranging from making a census of small moving objects in the solar system, to mapping the outer regions of our Milky Way galaxy. Of particular interest for cosmology and fundamental physics, LSST will provide tight constraints on the nature of dark energy through a range of statistical analyses of the shapes and distributions of billions of galaxies out to moderate to high redshift. This project was recently ranked as the highest priority new ground-based astronomical facility by a committee of the US National Academy of Sciences. I will review the basic considerations that have led to the design of the LSST, and discuss a sampling of the exciting science opportunities that will be enabled by its construction.




O autorovi

Štítky: LSST, Přednáška 


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »