Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Největší přehlídkový dalekohled světa - informace z první ruky zazní v Praze

Dalekohled LSST Autor: LSST
Dalekohled LSST
Autor: LSST
U příležitosti svojí návštěvy Fyzikálního ústavu AV ČR prosloví prof. Steven Kahn ze Stanfordské univerzity veřejnou přednášku o chystaném největším přehlídkovém dalekohledu - o projektu Large Synoptic Survey Telescope (LSST). Prof. Kahn je v současné době zástupcem ředitele tohoto projektu a zároveň vedoucím týmu zodpovědným za konstrukci kamery tohoto teleskopu.

Přednáška prof. Kahna se uskuteční v sídle Akademie věd na Národní 3, Praha 1 v Brožíkově sále (č. 206) v pondělí 4. února od 17 hodin a bude proslovena v anglickém jazyce bez tlumočení. Vstup na přednášku je volný do vyčerpání kapacity sálu.

LSST Autor: LSST
LSST
Autor: LSST
Kompletní přehlídka dostupné oblohy bude teleskopem LSST s primárním zrcadlem o průměru 8,4 metru a zorným polem 10 stupňů čtverečních provedena v šesti filtrech vždy za pouhé tři noci a během předpokládaného 10letého provozu observatoře. Bude tak každá část oblohy zachycena 300-400krát. Dalekohled by měl být podle stávajícího plánu dokončen na Cerro Pachón v Chile v roce 2019. S jeho pomocí bude získána zatím nejlepší přehlídka jižní oblohy, která přinese bezprecedentní statistiku počínaje malými tělesy Sluneční soustavy, přes množství informací o hvězdách v naší Galaxii, až po pozorování velkoškálové struktury vesmíru. Rovněž přinese informace o jeho kosmologických parametrech určených zejména pomocí slabého čočkování. Výsledky budou navíc okamžitě veřejně dostupné.

Díky tomu, že tato přehlídka oblohy řádově překoná ve svém objemu i kvalitě přehlídky předchozí, očekává se, že její výsledky budou mít významný vliv v mnoha oborech, ať již v astronomii a astrofyzice, nebo též v astročásticové fyzice a částicové fyzice – zejména díky přesnému určení parametrů temné hmoty a temné energie.

Dalekohled LSST vzniká v rámci kolaborace LSST, která je převážně americká. V současné době sdružuje více než 30 amerických univerzit a dalších institucí a dále tři zahraniční pracoviště, z nichž jedním z nich se stal v roce 2012 Fyzikální ústav AV ČR.

Celkové náklady na stavbu dalekohledu jsou v současné době odhadovány na 665 miliónů dolarů, z toho zhruba dvě třetiny uhradí americká National Science Foundation (NSF), jednu čtvrtinu Department of Energy (DoE) a zbytek bude uhrazen ze soukromých darů.

Plakát, přednáška o LSST Autor: Michael Prouza
Plakát, přednáška o LSST
Autor: Michael Prouza
Závěrem uvádíme anglickou anotaci přednášky:
The Large Synoptic Survey Telescope

Steven M. Kahn
Stanford University

The Large Synoptic Survey Telescope (LSST) will be a large-aperture, wide-field, ground-based telescope designed to provide deep images of half of the total sky in six optical colors every few nights. As such it will enable a wide variety of diverse astronomical investigations, ranging from making a census of small moving objects in the solar system, to mapping the outer regions of our Milky Way galaxy. Of particular interest for cosmology and fundamental physics, LSST will provide tight constraints on the nature of dark energy through a range of statistical analyses of the shapes and distributions of billions of galaxies out to moderate to high redshift. This project was recently ranked as the highest priority new ground-based astronomical facility by a committee of the US National Academy of Sciences. I will review the basic considerations that have led to the design of the LSST, and discuss a sampling of the exciting science opportunities that will be enabled by its construction.




O autorovi

Štítky: LSST, Přednáška 


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »