Detail vnitřní koróny při zatmění Slunce na polynézském atolu Tatakoto. Kredit: M. Druckmüller a kol.Zatímco se můžete ve 13-ti dílném seriálu o VII. expedici SAROS, na které byli Hana Druckmüllerová a Petr Horálek, dozvědět mnoho pikantností o Cookových ostrovech, přinášíme první výsledky z vědecké expedice na polynézském atolu Tatakoto. Tuto expedici perfektně zorganizovala a finančně zaštítila profesorka Shadia Habbalová, vedoucí institutu astronomie na Univerzitě na Havaii, a jedním z členů týmu byl prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. Jedinečný snímek vzniklý složitou matematickou cestou z fotografií různých expozic od čtyř členů expedice ukazuje nevídané podrobnosti.
Duha nad aucklandským letištěm. Autor: Petr HorálekDen první a druhý, 3. – 4. července 2010 (sobota a neděle)
V těchto dnech se odehrál velmi podivuhodný let. Letěli jsme z Prahy do Soulu (Korea), ze Soulu do Aucklandu (Nový Zéland) a pak z Auckladnu na Avaruu (hlavní město Cookových ostrovů na Rarotonze). První dva lety byly noční a nesmírně dlouhé (kolem 11 hodin) a živě si vybavuji ten druhý. Především moment, kdy už jsem věřil, že konečně usnu (v letadle se mi moc dobře nespí). Když jsem začal zavírat oči a slyšet podvědomě pištivý zvuk snu, ozvala se strašná rána, po které následovala asi půlminutová turbulence, při níž letušky popadaly na zem, malé špatně připoutané dítko poskočilo asi půl metru do vzduchu a ze zavazadlových prostor nad hlavami se ozýval hrůzný rachotivý zvuk. Jen co to ustalo a srdce mi přestalo bušit, zvedl jsem okenní zástěnu a podíval jsem se ven. Křídlo zrovna míjelo Měsícem nasvícenou hradbu mohutné načechrané oblačnosti a pod námi se blýskalo. Když jsem pak vzápětí zkoumal z interaktivního monitoru, kde zrovna jsme, nebyl jsem moc v klidu – turbulence nás chytla jen asi 100 km za Mariánským příkopem. Hanka si to celé vesele prospala...
Chlapec z Ugandy zasažený meteoritem Na otázku, položenou v názvu článku, existuje poměrně jednoduchá odpověď. Ano, některé meteority při dopadu na povrch Země mají takovou hmotnost a rychlost, že jsou schopny usmrtit člověka nebo zvíře. A nejen to. Tělesa velkých rozměrů mohou po střetu se Zemí způsobit dokonce globální katastrofu. Například dinosauři podle jedné z hypotéz vymřeli po srážce Země s asteroidem. My však takto zničující události přenecháme teoretikům nebo tvůrcům katastrofických filmů a zaměříme se na mnohem menší objekty. Vždyť na to, aby způsobil těžké poranění nebo smrt stačí meteoritu hmotnost menší než jeden kilogram.
Dechberoucí západ Slunce nad oceánem. Autor: Petr HorálekV neděli 11. července 2010 se odehrálo v úzkém pásu v jižním Pacifiku poslední úplné zatmění Slunce před dva a půl roku dlouhou pauzou. VII. expedice SAROS se za ním vydala na exotický Cookův ostrov vulkanického původu Mangaia ležícím na počátku totality. Dvě hodiny před totalitou ovšem dorazila okluzní fronta a celé očekávané divadlo bez milosti zakryla. Neúspěch? Rozhodně ne! Při pobytu na Cookových ostrovech bylo možné spatřit tolik pozoruhodností, že se v součtu přinejmenším kráse zatmění vyrovnaly.
Detail úhloměrného pravítka s posuvným vizírem Vzájemné vzdálenosti objektů na obloze vyjadřujeme vždy jen v úhlové míře. Jsou to totiž vzdálenosti zdánlivé, často nevíme ani přibližně, jak jsou od nás pozorovaná nebeská tělesa daleko, a proto můžeme měřit jen úhel, který svírají dvě přímky vycházející z našeho oka a směřující k jednomu a druhému objektu. Takováto měření mají v astronomii velký význam, protože umožňují určit polohu kosmických objektů, jejich vzájemný pohyb, jejich vzdálenost od Země a mnoho dalších údajů.
Jezero Ontario Lacus na měsíci TitanNa Zemi kolísá úroveň hladiny jezer v důsledku sezónních a dlouhoperiodických klimatických změn, jako jsou například srážky, vypařování či odtok a přítok vody. Nyní astronomové vůbec poprvé získali přesvědčivé důkazy podobných změn hladiny jezer na Titanu, měsíci planety Saturn. Titan je jediným dalším místem ve Sluneční soustavě (kromě naší Země), kde existuje obdoba známého "koloběhu vody v přírodě", jen místo vody hrají hlavní roli kapalné uhlovodíky.
James Dutton se znakem Trenčína a slovenskou vlajkou na palubě ISSV neděli 11. července navštívil slovenské město Trenčín americký astronaut James Dutton, který se v dubnu letošního roku zúčastnil mise STS-131 jako pilot raketoplánu Discovery. Jako výraz svého vztahu k městu Trenčín s sebou vzal na oběžnou dráhu jeho erb, tričko s motivem tohoto města a slovenskou vlajku. Na tiskové konferenci v Trenčíně astronaut odpovídal i na otázky, položené za server astro.cz.
Měsíc Daphnis fotografovaný sondou Cassini 5. 7. 2010Sonda Cassini pořídila dosud nejlepší snímek Saturnova měsíčku Daphnis. Ale téměř žádné detaily vidět nejsou, na snímku převládá především okolní šedivá barva Saturnových prstenců.
Saturn na kresbě Galilea Galileiho z roku 1610. Kresba byla vytvořena na základě teleskopického pozorování.Na nočním nebi existuje nepřeberné množství objektů, jež jsou vhodné i pro malý dalekohled. Pouze u některých z nich však zažijeme pocit naprostého úžasu. Mezi takové vděčné cíle bezesporu patří povrch Měsíce, planeta Jupiter se svými měsíčky nebo prstencem opásaná planeta Saturn.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 144 ze 14. 7. 2010
Různé pohledy na Jupiterův měsíc IoJupiterův měsíc Io je jedním z nejpodivnějších těles v naší Sluneční soustavě. Na jeho povrchu najdeme vysoká pohoří, jeho řídká atmosféra obsahuje páchnoucí plyny a neuvěřitelně bohatá vulkanická činnost neustále mění vzhled jeho povrchu.
Bílý trpaslík je závěrečné stadium vývoje hvězdy podobné Slunci. V posledních letech se ukázala zajímavá souvislost mezi chemickým složením atmosféry bílých trpaslíků a zbytky planetárních soustav kolem nich. Tímto výzkumem se zabývá Stéphane Vennes ze Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Průlet sondy Rosetta kolem planetky Steins - kresba.Evropská kosmická sonda Rosetta, jejíž součástí je i přistávací modul Philae, má za sebou již více než dvě třetiny cesty ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, která je hlavním cílem jejího výzkumu. Doposud nejkomplexnější kometární průzkumník má za úkol dopravit na povrch komety přistávací modul k uskutečnění detailního průzkumu ledového jádra (listopad 2014). Dne 10. července 2010 prolétne Rosetta kolem asteroidu (21) Lutetia, jednoho z větších objektů v hlavním pásu planetek naší Sluneční soustavy.
Montáž raketoplánu před misí STS-131
To, že připravit raketoplán na start do vesmíru je velmi složitá záležitost,
trvající týdny nebo spíše měsíce, je známá věc. Ne každého však bude bavit číst
zdlouhavý výčet operací, kterými musí postupně projít. Určitě poutavější by bylo
zachytit průběh příprav na video. Zde však narazíme na to, že pokud bychom chtěli
nafilmovat vše, byl by záznam neúměrně dlouhý. Na způsob, jak tento problém vyřešit a natočit velmi zajímavé a originální video, přišel astronaut Alan Poindexter se svými přáteli.
Diamantový prsten při zatmění Slunce v roce 1998. Autor: Fred EspenakLetos 11. července nastane úplné zatmění Slunce. Stejně jako v předchozích dvou letech k němu dojde v letním měsíci. Astronomové i nadšenci z celého světa se za zatměním ním vydávají do skutečně exotických krajin v ostrovních destinacích Tichomoří. Pás totality, odkud bude poměrně dlouhé zatmění vidět jako úplné, totiž tentokrát nepřechází téměř vůbec přes pevninu, a tak si jej budou moci vychutnat pouze ti, kteří budou v době úkazu pobývat na několika zvolených ostrovech. Další velkou překážkou bude nepříliš slibná předpověď počasí.
sonda VoyagerKosmická sonda Voyager 2 překročila další symbolickou hranici - pracuje bez přestání už 12 000 dní! 29. června tak mohli v NASA oslavovat. Sonda odstartovala už 20. srpna roku 1977.
Mléčná dráha nad Ontariem. Autor: Kerry-Ann Lecky HepburnHvězdárna na jihočeské Kleti je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Každou jasnou noc míří z Kleti k hvězdné obloze velké dalekohledy. Zdejší astronomové jsou u nás i ve světě jsou známi výzkumem komet a planetek včetně blízkozemních asteroidů. Ochotně však přibližují svoji práci široké veřejnosti. Na letní prázdniny, kdy se hora Kleť stává významným a lákavým turistickým bodem, připravili pro návštěvníky oblíbené letní exkurze včetně nové fascinující výstavní expozice pod názvem "PONOŘTE SE DO MLÉČNÉ DRÁHY".
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010V pátek 2. července mělo dojít na Mezinárodní kosmické stanici k rutinní události - připojení ruské bezpilotní zásobovací lodě Progress M-06M (viz článek). Situace se ovšem vymkla kontrole a lodi se vůbec nepodařilo ke stanici přiblížit. Co se stalo není dosud jasné, loď je ale v pořádku a čeká ji druhý pokus o připojení ke stanici.
Nakonec úspěšný přílet lodi Progress 1. května 2010Ve středu 30. června odstartovala z Bajkonuru raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-06M, která se, naložená zásobami a výbavou, v pátek připojí v automatickém režimu ke kosmické stanici. Při minulé misi lodi Progress se toto ovšem nezdařilo a kvůli selhání automatického naváděcího systému musela převzít na dálku řízení lodě posádka stanice.
ČAM 2010.06 - Kometa C/2009 R1 McNaught (mid)
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2010 obdržel snímek
"Kometa C/2009 R1 McNaught ", jehož autorem je Ing. Martin Myslivec.
A jsou i planety takové, které už před časy zvadly,
jejichžto trouchnivé mrtvoly v komety již se rozpadly.
Odlétly, ve hvězdách zmizely, už se i rozprchlé zdály,
matička na ně jen vzpomíná v světové myšlének dáli.
Někdy se po nich však roztouží, náhle je stáhne až k sobě,
ohnivé slzičky žíhají po nebi, v němé té době.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
