Titulní strana Atheny 24/2009Na začátku ledna 2009 vyšlo nové, 24. číslo, čtvrtletního bulletinu Hvězdárny Vsetín ATHENA. Ten přináší několik článků z oblasti astronomie, kosmonautiky, meteorologie, ale také dění na vsetínské hvězdárně. V aktuálním čísle najdete například informace o úspěšně ukončené misi americké sondy Phoenix, chystané servisní misi Hubbleova vesmírného dalekohledu či zmínku o vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury ESA. Na závěr je uveden tradiční přehled bouřkové sezóny 2008 a přehled astronomických událostí a vyhledávací mapky pro pozorování jasnějších komet na následující tři měsíce.
Struktura naší Galaxie.Připoutejte se - letíme rychleji, máme vyšší hmotnost a s větší pravděpodobností nás může potkat srážka s jiným objektem. Tak by se s trochou nadsázky dalo popsat nové zjištění astronomů, kteří provedli velmi přesná měření rychlosti rotace naší Galaxie a zjistili, že rotuje rychlostí o 168 000 km/h vyšší, než se doposud předpokládalo.
Nejjasnější úplněk roku 2008. Autor: Ron HodgesMožná si ještě vzpomínáte na nejjasnější úplněk roku 2008, který nastal skutečně nedávno - v noci z 12. na 13. prosince. Taková událost není zcela výjimečná a dochází k ní jednou, nebo dvakrát do roka. Ovšem největší úplněk roku ve vysokých ekliptikálních souhvězdích v kombinaci se zasněženou krajinou může být skutečně velkolepý zážitek. A právě lednový úplněk v neděli 11. ledna ráno bude v tomto roce nám jej nabídne.
Pozounové trio 7. ledna v 15:40 – oficiální zahájení Mezinárodního roku astronomie v EU Ve středu 7. ledna proběhlo na Staroměstském náměstí v Praze oficiální zahájení Mezinárodního roku astronomie v České republice a potažmo v celé Evropské unii. Datum nebylo zvoleno náhodně, ve stejný den zasedala v našem hlavním městě Evropská komise. Ve stejný den byla rovněž u Národního divadla zahájena výstava, mapující vesmír od Sluneční soustavy po vzdálené galaxie. Exteriérová výstava bude přístupná do konce března.
Program PEAPOSEC: Tentokrát je článek věnovaný astronomickému softwaru vyjímečný. Je totiž věnován programu z "domácí dílny". Pomocí tohoto nástroje lze snadno a rychle otestovat kvalitu vaší montáže.
Helioskopický okulár firmy Weiss, Coziho typ.Při pozorováních sluneční fotosféry, při kterých využíváme promítnutého obrazu Slunce na projekční ploše připojené k dalekohledu, máme k dispozici i druhou metodu, tzv. přímé pozorování. V tomto případě je oko pozorovatele namířeno přímo na Slunce a pokud nemá dojít k poškození zraku vysokou intenzitou slunečního světla a tepla, musíme vyřešit problém, jak zeslabit proud světelné a tepelné energie. Touto otázkou se budeme zabývat v následujících řádcích, přičemž budeme vycházet z možností a potřeb astronoma-amatéra.
Pozemské záblesky záření gama.Kromě různých světelných úkazů můžeme v zemské atmosféře pozorovat jevy, které nemají světelný původ a které byly objeveny teprve nedávno při pozorování z kosmického prostoru. Zdá se, že i tyto jevy mají souvislost s bouřkovými oblastmi.
Výskyt vodíku v polárních oblastech Měsíce.Tým astrofyziků, vedený odborníky z Durham University (Skotsko), tvrdí, že pokud zmrzlá voda na Měsíci existuje, pak bude nejspíše objevena v kráterech v blízkosti měsíčních pólů, které jsou nepřetržitě ponořeny do stínu - tzn. že do nich nikdy nesvítí Slunce.
Připojená mapka zachycuje severní a jižní polární oblasti Měsíce. Tmavě modře zbarvené plochy představují místa s nejvyšší koncentrací přítomného vodíku.
České logoZkrácená verze tiskové zprávy ČOV IYA2009 z 5. ledna 2009. Kompletní tisková zpráva je k dispozici zde (doc).
Rok 2009 byl v roce 2006 UNESCO a v roce 2007 Organizací spojených národů vyhlášen jako Mezinárodní rok astronomie. Svět tak přijal návrh Itálie, abychom si ve všech zemích napříč naší planetou připomněli 400. výročí prvního použití dalekohledu Galileem Galileim k systematickým astronomickým pozorováním. Mezinárodní rok astronomie (International Year of Astronomy 2009, IYA 2009 - www.astronomy2009.org, www.astronomie2009.cz) na celosvětové úrovni koordinuje Mezinárodní astronomická unie (jejíž 26. kongres proběhl v roce 2006 v Praze).
Hyády a PlejádyMezinárodní rok astronomie se rozjel v plné parádě a ani obloha samotná nezůstává pozadu. Ve středu 7. ledna 2009 nastane ve večerních hodinách poměrně nepříliš obvyklý úkaz - Měsíc na obloze zdánlivě přejde přes krásnou otevřenou hvězdokupu M45 Plejády.
Hlavní dalekohled na Hvězdárně v PardubicíchMezinárodní rok astronomie 2009 už odstartoval i na Hvězdárně b. A. Krause při DDM Delta v Pardubicích. Čekají vás tradiční i netradiční akce, zábava, spousta poučení a mnoho dalšího. Hvězdárna natočila i vlastní krátký videoupoutávku k příležitosti tohoto jedinečného projektu.
Jeden z identické dvojice robotů na MarsuKdyž 4. ledna 2004 přistál na povrchu Marsu v kráteru Gusev robot Spirit a 25. ledna ho následoval identický robot Opportunity, vysazený na planině Meridiani, nikoho by nenapadlo, že tyto dvojčata budou práce schopná ještě za 5 let. Jejich působení na povrchu Marsu bylo totiž plánováno na 3 měsíce.
Baron Artur Kraus. Zdroj: Východočeský archiv.Rok se sešel s rokem a pardubičtí astronomové nezapomněli na vloni zahájenou tradici k poctě významného pardubického rodáka barona Artura Krause. Pro osvěžení paměti - baron Kraus (1854 - 1930) byl významnou osobností Pardubic, která vynikala v nejednom oboru a v nejedné činnosti se mohla chlubit svým prvenstvím. Kupříkladu se podílel na historicky prvním letu Jana Kašpara, založil první tenisový kurt v v širém kraji, první lidovou hvězdárnu v Čechách, vlastnil první lyže ve střední Evropě … A právě ty lyže zapříčinily založení tradice "Krausova pochodu", jejíž cílem je projít za jeden den v zimních měsících nějaký krkonošský okruh a zakončit jej pozorováním nějaké astronomické události. Letošní ročník v tomto plánu překonal očekávání a přinesl vskutku úžasný zážitek …
Vladimír ZnojilV noci 29. prosince 2008 nás ve věku 67 let navždy opustil čestný člen České astronomické společnosti a čestný předseda Společnosti pro meziplanetární hmotu pan Doc. RNDr. Vladimír Znojil, CSc.
ČAM 2008.12
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2008 obdržel snímek "Chi a h", jehož autorkou je Kateřina Onderková z Ostravy.
Před více než dvěmi tisíci lety mudrci z východu sledujíce nebeské znamení trojité konjunkce Jupitera a Saturna přinesli čas dnes pro nás spojený s jiskřivými vánocemi. Vánoční kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce v roce 2008 přineslo kromě jiných i jiskřivou fotografii noční oblohy, kterou pořídila mladá hvězdářka Kateřina Onderková dalekohledem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě.
Dňa 3. januára 2009 nastane maximum meteorického roja Kvadrantidy. Okamih maxima je predpovedaný na 13:50 SEČ, avšak v noci z 2. na 3. 1. budeme môcť pozorovať zvýšenú aktivitu tohto roja. Pozorovanie meteorov nebude rušené svitom Mesiaca, nakoľko zapadá 2. 1. 2009 1,5 hodiny pred polnocou.
Jedna z komet objevena Michelem GiacobinimV pondělí 29. září 2008 jsme se v brněnském krematoriu rozloučili s panem Prof. Ing. Emilem Škrabalem, který skonal v Brně - Židenicích v úterý 23. září ve věku 102 let.
Pan profesor se narodil 18. 7. 1906 v rodině řídícího učitele v Horním Újezdě poblíž Bystřice p. Hostýnem. Měl tři sourozence - bratra a sestry.
České logoPřinášíme vám 23 hodin trvající online přenos ze začátku Mezinárodního roku astronomie ve světě. Jako první přivítají nový rok obyvatelé ostrova Kiritimati na Silvestra v 11:00 našeho času. Poté budou následovat další místa naší planety. Na začátek Mezinárodního roku astronomie na tom či onom místě vás online upozorníme a současně s tím si povíme o astronomii v dané zemi, o významných observatořích apod. Jinými slovy: během zhruba 23 hodin vám postupně ve stručnosti představíme astronomii na celém světě…
Johannes Kepler V úvodním díle seriálu o exoplanetách se podíváme na jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících oborů z poněkud netradičního pohledu. Málokdo si to uvědomuje, ale Praha je pro planety městem přímo osudovým. A osudovým bude pro exoplanety i nadcházející rok, kdy si připomínáme významné události roku 1609. Galileo Galilei tehdy namířil vůbec poprvé dalekohled na nebe a v Praze položil Johannes Kepler základy svým nebeským zákonům. Čtyři sta let poté se na vzdálené Floridě připravuje ke startu družice, která ponese hrdě jeho jméno při objevování planet u vzdálených hvězd a otevře nám tak možnosti, o nichž Kepler ani nesnil…
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264
LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka.
Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu.
Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť.
Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy.
Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú.
Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo.
LRGB+Ha+NIR verzia
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
16.3. až 25.4.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
