Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Kosmonautika

Nový plán výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS

RS_ISS-1.jpg
Výstavba Mezinárodní kosmické stanice ISS byla přerušena po tragické havárii raketoplánu Columbia 1. 2. 2003. Starty raketoplánů byly zastaveny, obsluhu stanice zajišťují pouze ruské Sojuzy a Progressy. V současné době se počítá s obnovením startů raketoplánů v květnu 2005, i když zde může ještě nastat posun na pozdější datum. Teprve po uskutečnění letu STS-114 bude definitivně jasno, jak bude výstavba ISS dále probíhat.
Jan Urban Ostatní

Zemřel zakladatel vlašimské hvězdárny Jan Zajíc

Zajic_1-1.jpg
V úterý 7. prosince 2004 se vydal na svoji poslední pouť mezi hvězdy nestor vlašimské hvězdárny Jan Zajíc. Za svůj dlouhý život vykonal obdivuhodné dílo a ovlivnil dvě generace amatérských astronomů na Podblanicku. V lednu 2005 by se dožil pětadevadesáti let.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI odhaluje krásu Saturnových prstenců

saturnrings_1.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI (start 15. 10. 1997) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem planety Saturn. Zde ji čeká základní mise výzkumu Saturna v trvání 4 roků; předpokládá se však, že výzkum druhé největší planety ve sluneční soustavě bude prodloužen. Kromě samotné planety bude velká pozornost věnována výzkumu početné rodiny měsíců, a také Saturnových prstenců. Během dosavadního výzkumu bylo již předáno na Zemi velké množství zajímavých informací, a také zajímavých fotografií.
Libor Lenža Ostatní

Knižní svět astronomie a fyziky

Celkový soubor alespoň těch základních knih o astronomi, fyzice a také meteorologii jsme jen stěží hledali přehledně uspořádané na jednom místě. Tuto službu nyní zajišťuje Nakladatelství Aldebaran - www.nva.cz. Chcete-li sami pro sebe nebo někomu z blízkých udělat radost astronomickou knihou, můžete si prohlédnout nabídku téměř 60 titulů.

Miroslava Hromadová Úkazy

Vánoční kometa?

Machholz.jpg
V médiích proběhla zpráva, že letos budeme moci pozorovat "Vánoční kometu". Bohužel se nebude jednat o úchvatnou podívanou z minulých let, ale pouze o malý mlhavý obláček na temném nebi viditelný nikoliv v osvětleném městě. Svou jasností bude srovnatelná s mlhovinou M42 v Orionu (4 mag.), bude slabší než nejznámější galaxie M31 v Andromedě (3,4 mag).
František Martinek Sluneční soustava

Ovlivnila vývoj sluneční soustavy cizí hvězda?

passingstar1.jpg
Američtí astronomové Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory in Cambridge) a Ben Bromley (University of Utah) značně posílili pozici hypotézy, podle níž byly vnější oblasti naší sluneční soustavy zformovány působením cizí mladé hvězdy, která před 4 miliardami roků "prošla" v těsné blízkosti Slunce.
Jan Píšala Ostatní

Astronomická expedice 2005 - Vesmír v hrsti

nahled_let_rgb.jpg
Zajímáte se o astronomii, vesmír a vůbec o vše co souvisí s noční oblohou? Chcete zjistit jaké je to být opravdovým pozorovatelem, který se v noci vydává na lov těch nejkrásnějších vesmírných objektů? Pak přesně pro vás je tu Astronomická expedice 2005. Tato "letní škola astronomie" se již po sedmačtyřicáté uskuteční na Hvězdárně v Úpici. Od 29. července do 14. srpna 2005 zaplaví pozemek hvězdárny parta přibližně sedmdesáti stejně smýšlejících lidí, které spojuje zájem o astronomii a přírodní vědy vůbec. Těšit se můžete nejen na krásně temnou noční oblohu, ale i na vlastní středně velký až velký dalekohled a na široké spektrum přednášek od předních českých astronomických kapacit. Spolu s Hvězdárnou v Úpici akci spolupořádá i Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně a společnost Amatérská prohlídka oblohy.
František Martinek Kosmonautika

Německý robot poletí na Mezinárodní kosmickou stanici

ROKVISS.jpg
Pro německého výrobce kosmických robotů se stane nástup nového roku 2005 začátkem významného a dlouho očekávaného zkušebního období. Robot-manipulátor ROKVISS (Robotik-Komponenten Verifikation auf der ISS) o velikosti 50 cm, vybavený dvěma klouby, kovovým "prstem" a dvěma integrovanými kamerami, zahájí o vánocích svoji cestu na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Start se uskuteční 24. 12. 2004 z kosmodromu Bajkonur na palubě zásobovací lodi Progress M-51.
Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 5/2004

Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nejobsáhlejším článkem tohoto čísla je reportáž Pavla Chadimyo observatořích Astronomického ústavu Slovenské akademie věd.Pavel Uhrin přináší zprávu o pravidelném rokycanském semináři,jehož se účastní inovátoři amatérské astronomické techniky(viz krásný nápad se stabilizátorem triedru).Druhou částí pokračuje astronomický kurz a podesáté seobjevuje rubrika Přečetli jsme si.
František Martinek Kosmonautika

Osídlí lidstvo Měsíc?

LunarBase.jpg
V roce 2019 uplyne 50 let od přistání prvních pozemšťanů na povrchu Měsíce (Apollo 11). Vrátí se do té doby lidé znovu na Měsíc? Současné plány (především) americké kosmonautiky s tím počítají, i když termín tohoto návratu může být poněkud jiný. Jak tedy bude probíhat návrat pozemšťanů na Měsíc?
Tomáš Metelka Sluneční soustava

Zhroucené kaňony na Marsu

coprates_banner.jpg
Záhadná krása mimozemských krajin nepřestává člověka lákat. Mars Express Orbiter nabízí stále nové a nové obrazy podivných geologických formací, třeba v největším kaňonu naší sluneční soustavy, Valles Marineris. Střed a východní části oblasti ukazuje sbírku zhroucených struktur podél příkrých kaňonových svahů.
František Martinek Sluneční soustava

Záhada kráterů na planetce Eros

Eros.jpg
Americká kosmická sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous, start 17. 2. 1996) byla 14. 2. 2000 navedena poprvé v historii kosmonautiky na oběžnou dráhu kolem planetky Eros. Dne 14. 3. 2000 byla sonda přejmenována na NEAR Shoemaker. Bylo to na počest známého geologa Eugene M. Shoemakera, který ovlivnil svou prací desítky výzkumníků, zkoumajících planetky a komety. Zemřel v roce 1997 při automobilové nehodě během výzkumu impaktního kráteru v Austrálii. Patřil mezi členy týmu, který navrhoval vědecké vybavení sondy NEAR.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »