Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Pavel Suchan Úkazy

Venus Transit 2004“ - statistika po skončení úkazu

Evropský projekt pozorování přechodu Venuše před Sluncem

Ve 13:23 h středoevropského letního času přechod Venuše před Sluncem skončil. Měření získaná od registrovaných pozorovatelů se v tuto chvíli zpracovávají na observatoři v Paříži. Registrace však dále pokračuje, takže každý, komu se měření tzv. kontaktů Venuše se Sluncem podařilo uskutečnit, se v příštích dnech stále ještě může zaregistrovat a svá měření poslat k vyhodnocení. Počet účastníků, kteří již odeslali svá pozorování je 144, počet pozorovaných kontaktů Venuše 368. Výsledky včetně "konvergenčního" grafu si lze prohlédnout na http://vt-2004.org/central/cd-observers/obs-tim.html

Karel Mokrý Úkazy

Přechod Venuše - fotogalerie

Fotogalerie přechodu Venuše přes sluneční disk - výběr snímků z přechodu pořízených "velkými" dalekohledy i amatéry. Vaše snímky nám zasílejte na adresu info@astro.cz

Tenká linka na "obvodu" Venuše je způsobena refrakcí ve venušině atmosféře. Zdroj: SST

Petr Sobotka Úkazy

Jak se Venuše dostane před Slunce?

Důsledkem oběhu Země kolem Slunce se nám planety sluneční soustavy během roku promítají pokaždé na jinou část oblohy. Navíc se ještě každá z planet sama pohybuje různou rychlostí a v různé vzdálenosti od Slunce, takže předpovědět jejich polohu bylo pro středověké astronomy opravdovým oříškem. Dnes to počítačové programy zvládnou během několika sekund.

Petr Sobotka Úkazy

Jak probíhá přechod Venuše?

prechod_venuse.jpg
Přechod Venuše přes sluneční disk je vlastně úkaz podobný zatmění Slunce - při něm je zakrývajícím tělesem Měsíc. Na rozdíl od Měsíce má Venuše na obloze mnohem menší rozměry a nikdy nemůže zakrýt Slunce celé. Při chůzi na ulici nebo při pohledu z okna si vlastně zákrytu ani nevšimneme. Celý den bude sluníčko svítit stejně jako obvykle.
Stanislav Štefl Úkazy

VT 2004 - stručná statistika ke 4. 6. 2004

Česká účast v evropském projektu pozorování přechodu Venuše před SluncemVenus Transit 2004“ aneb stručná statistika ke 4. 6. 2004:

Evropský projekt „Venus Transit 2004“ nabízí každému, tedy i laické veřejnosti, možnost zapojit se do pozorování mimořádného astronomického jevu a vyzkoušet si tak historické měření vzdálenosti Země – Slunce.

Miroslav Brož Ostatní

ASHK: Povětroň 3/2004

povetron-2004-03_.gif
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Nemálo příspěvků v tomto Povětroni je věnováno nebeským úkazům(minulým i budoucím): Petr Soukeník píše o zatmění Měsíce,Jan Veselý o vzácném přechodu Venuše přes Slunce a nechybíani stručný přehled "Dění na obloze".
Petr Bartoš Úkazy

Průlet meteoritu nad USA

Očití svědci, bezpečnostní kamery a seizmické stanice zaznamenaly ve čtvrtek ráno průlet a dopad meteoritu nad americkým státem Washington a kanadskou Britskou Kolumbií, který byl doprovázen výraznými světelnými a zvukovými efekty. V současné době se o úkazu shromažďují informace, aby bylo možné vypočítat dráhu letu a případné místo dopadu.
Jiří Dušek Vzdálený vesmír

Na výletě u protinožců: Outsideři?

Kousek od dvojice jasných hvězd α a β Centauri najdete na okraji Mléčné dráhy drobné souhvězdí Jižního Trojúhelníku (Triangulum Australe). Nejjasnější hvězda tohoto nenápadného souhvězdí má přitom poněkud kuriózní jméno: Atria. Jedná se o zkratku slov alfa Trianguli Australis, kterou zavedli letečtí navigátoři během druhé světové války.

František Martinek Kosmonautika

Ruský projekt FOBOS-GRUNT

FOBOS-GRUNT-02.jpg
V současné době se výzkumu „rudé“ planety věnují pouze USA a Evropská kosmická agentura ESA (japonskou sondu NOZOMI se nepodařilo dopravit do blízkosti Marsu). V počátcích kosmonautiky se výzkumu Marsu věnoval i bývalý Sovětský svaz. První sondy však příliš úspěšné nebyly, v pozdější době se projevoval nedostatek finančních prostředků, a tak bylo od výzkumu této planety upuštěno. Pokus o návrat na Mars nevyšel (Fobos 1 a 2, Mars-96). Nicméně některé ruské přístroje pracují v současnosti jak na evropské, tak i na amerických sondách.
Jiří Dušek Ostatní

Na výletě u protinožců: Jižní Kříž

Skutečný Kříž (Crux) se nachází vzhledem k "Falešnému kříži" o 45 stupňů východněji. Ač malý, sehrál v minulosti velmi důležitou roli. Polynésané jej využívali při námořní navigaci a stále se také součástí Kentaura, zavedeného Klaudiem Ptolemaiem. Těsně nad obzorem byl pozorovatelný i z Jeruzaléma v době ukřižování Krista. Pohled na něj je ale krásný jen tehdy, když se nalézá vysoko nad obzorem. Ovšem i tak nad okolím příliš nevyniká. Leží totiž v rozsáhlé oblasti bohaté na další jasné hvězdy -- v aglomeraci Scorpius-Centaurus. Přesto všechno se stalo souhvězdí Kříže snad nejznámějším útvarem jižní oblohy. Několik států si ho dokonce umístilo na svoji vlajku: Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Papua Nová Guinea a Samoa. A to i přesto, že je se svými 68 stupni čtverečními plošně nejmenším souhvězdím naší oblohy. Oproti tomu největší Hydra má výměru 1303 stupňů čtverečních.

Miloslav Zejda Ostatní

Astrofyzikální praktikum

Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně a B.R.N.O. - sekce pozorovatelů proměnných hvězd ČAS pořádají

Astrofyzikální praktikum - Spektroskopie proměnných hvězd

Karel Mokrý Ostatní

Mezní hvězdná velikost

Česká astronomická společnost přichází se setkáním, které v České republice dosud chybělo a přesto jej leckdo zná ze stránek časopisu Sky and Telescope. "Sky party" aneb naše setkání "Mezní hvězdná velikost". Nápad vznikl v diskusním elektronickém fóru astroforum.shodam.net. Názvem akce, který předkládáme, chceme dát najevo, že bychom se rádi rok co rok setkávali na místech s temnou oblohou.

Vyplňte prosím Anketu, abychom měli představu o Vašich požadavcích.

František Martinek Kosmonautika

Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Cassini_5.jpg
Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.
Karel Mokrý Úkazy

Venuše

8.6. budeme pozorovat přechod Venuše přes Sluneční disk. Nyní Venuši vidíme jako malý srpek.
Karel Mokrý Multimédia

stanice Vltava

Na stanici Vltava si můžete v rubrice o vědě vyslechnout několikzajímavých rozhovorů týkajících se přechodu Venuše přes sluneční disk.

útery 1. 6. rozhovor s RNDr. Petrem Heinzelem, DrSc. o Slunci
čtvrtek 3. 6. rozhovor s RNDr. Stanislavem Šteflem, CSc. o měření vzdáleností ve vesmíru
úterý 8. 6. rozhovor s RNDr. Jiřím Grygarem, CSc. o způsobech hledání exoplanet

Pořad MOZAIKA s kulturními aktualitami lze naladit každý všední den nastanici Český Rozhlas 3 - Vltava, v 8:25 je v nem zařazenarubrika věnovaná vědě. (Frekvence ČRo 3 - Vltava: VKV, v Praze105,0 MHz.)

Neváhejte a nalaďte si radio.

Jan Skalický Kosmonautika

Šťastné narozeniny HST!

ring_galaxy_am_0644-741.jpg
Prstenec modrých hvězd okolo namodralého jádra bývalé spirální galaxie na snímku upoutá pozornost na první pohled. Snímek byl uveřejněn v rámci 14. výročí startu HST, který proběhl 24. dubna 1990 a jeho oddělení od raketoplánu o den později.
František Martinek Hvězdy

Nejhmotnější dvojhvězda WR20a

masivni dvojhvezda.jpg
Ve vzdálenosti přibližně 20 000 světelných let, v souhvězdí Lodního kýlu, kolem sebe krouží dvě masívní hvězdy, podobně jako dva zápasníci sumo při vzájemném souboji. Jejich hmotnosti jsou úctyhodné: převyšují 83krát, respektive 82krát hmotnost našeho Slunce. Jeden oběh kolem sebe vykonají za 3,7 dne, přičemž se nacházejí téměř v těsném dotyku. Společně s jejich vysokou teplotou to vede k bouřlivému uvolňování intenzivního hvězdného větru.


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »