 | Hvězdárna v Úpici ProjectSoft HK a.s. Sdružení pro podporu astronomických pozorování Úpice |  |
vyhlašují astronomickou fotosoutěž pro mládež VESMÍR KOLEM NÁSinformace lze nalézt na obsupice.cz a projectsoft.cz
Pryč jsou doby, kdy lidé museli spekulovat o tom, co skrývá hustá oblačnost Venuše -- dnes, po 40 letech výzkumu, už si nic domýšlet nemusíme, naopak jsou před nás předkládána pozorování, pro něž zatím nemáme žádná vysvětlení. Při výzkumu Venuše se tak uplatní všechny planetární vědy včetně meteorologie, mineralogie, fyziky plazmatu či geofyziky. Jen díky nim se nám daří jednotlivé fragmenty poznání umisťovat do celkového obrazu této planety, tak jak jí rozumíme nyní.
Článek je převzat z časopisu Astropis, obsah čísla 2004/2
Všeobecně známá soutěž byla vyhlášena 18. 5. 1996 v St. Louis (Missouri, USA) založením Nadace za účelem podpory vývoje nové generace dopravních prostředků, zajišťujících přepravu cestujících do vesmíru. Do soutěže o získání ceny X se postupně přihlásilo 27 společností ze 7 států světa (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko).
 |
|
 |
|
Člověk by si mohl podvědomě myslet, že nejjasnější část Mléčné dráhy najde někde v okolí centra Galaxie, tedy v souhvězdí Střelce. Omyl. Nejzajímavější část na nebi a nejjasnější skvrnka vůbec se totiž ukrývá v okolí "hvězdy" η Carinae. Ve skutečnosti se jedná o velmi nápadnou mlhovinu NGC 3372, v jejímž středu leží hvězdička pouze šesté velikosti. Jak ale dokládají historická pozorování, tak slabá vždycky nebyla. Roku 1677 měla dle pozorování Edmonda Halleyho asi čtvrtou velikost, avšak v dubnu 1843 už -0,8 mag a byla na nějakou dobu po Siriovi druhou nejjasnější stálicí. Nakonec však nastal "pád z výsluní". Roku 1868 přestala být viditelná bez dalekohledu a nyní se její hvězdná velikost pohybuje kolem šesti magnitud.
 |
Možná to bude pro někoho překvapivé, ale i přes veškerou snahu astronomů toho víme o vesmírných objektech jenom velmi málo. A to dokonce i v případě těch nejbližších stálic. Důležité míry a váhy, které vstupují do astrofyzikálních modelů tvorby a vývoje hvězd, totiž stále ještě odhadujeme, takže "astronomicky přesná" astronomie zůstává více než nepřesná. Je proto skvělé, že pozorovatelé u největšího dalekohledu na světě -- Velmi velkého dalekohledu na chilské hoře Paranal -- před nedávnem proměřili velikosti alespoň nejbližších hvězd -- systému α Centauri, přezdívaného též Toliman.
 |
Vyšlo nové číslo časopisu Astropis
Toto číslo je věnováno přechodu Venuše přes Slunce
 |
Kometu nesoucí označení C/2001 Q4 (NEAT) objevili dne 24. 8. 2001 S. H. Pravdo, E. F. Helinová a K. J. Lawrence pomocí 1,2-m Schmidtovy komory na observatoři Mt. Palomar v USA v rámci projektu Near Earth Asteroid Tracking (odtud její jméno NEAT složené s počátečních písmen) jako velmi slabý objekt ve vzdálenosti přibližně jedné a půl miliardy kilometrů od Slunce. Před pár dny, kdy se vlasatice ocitla nejblíže Zemi (7. května byla od nás vzdálena pouze 0,32 astronomické jednotky, tedy přibližně 48 milionů kilometrů), byla ze střední Evropy ke spatření večer brzy po západu Slunce nad jihozápadním obzorem. Avšak den ode dne na obloze stoupá severním směrem a šance k jejímu nalezení je stále větší. Jelikož jsme 4. května večer měli možnost sledovat úplné zatmění Měsíce (Měsíc byl tehdy v úplňku), ustupující Měsíc již nebude na obloze pozorování komety rušit oslnivým světlem. Nad západním obzorem se zároveň odehrává planetární divadlo. V těch místech zdobí nebe nejníže položená zářivá Venuše, výše podstatně slabší červený Mars a nad ním krásná planeta Saturn. Vysoko nad jihem se pak třpytí v souhvězdí Lva jasná planeta Jupiter. Právě tak jako planety i kometa NEAT se nachází ve Sluneční soustavě.
Tiskové prohlášení ČAS číslo 60
 |
 |
 |
Kometa byla objevena dne 24. 8. 2001 (1,2m Schmidtova komora na Mt. Palomaru; S. H. Pravdo, E. F. Helinová a K. J. Lawrence) jako slabý objekt ve vzdálenosti 10 AU od Slunce. Poprvé ji vizuálně sledovali v Austrálii, na jižní obloze. Měla pouhých 14,5 mag. Avšak její spočtená dráha naznačila velice příznivé, možná až dramatické možnosti k jejímu zahlédnutí, a to bez velikých a těžkých pomůcek. Důvodem k pozornosti je totiž výrazná předtucha, že v období její největší jasnosti by mohla mít 2 až 3 magnitudu. Kometa je při takovém lesku v nejmenším případě zvláštním útvarem na obloze mezi ostatními, bodovými hvězdami podobné jasnosti. V tom druhém případě je zaručeně krásnou podívanou.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4