New Horizons u KBO objektu, kresba Autor: JHUAPL/SwRIV létě bude sondě New Horizons zbývat už jen rok do setkání s Plutem. Všichni si přejí, aby toto setkání proběhlo podle plánu a získali jsme tak co nejvíce dat o objektu Kuiperova pásu planetek. Jenže v cestě nemusí být jen Pluto. Vědci intenzivně hledají další tělesa za Plutem poblíž plánované dráhy letu. A ta zatím nebyla nalezena. Na pomoc je nyní povolán Hubbleův vesmírný dalekohled a naděje sondy jsou upřeny už vlastně jenom na něj. Podívejme se na to detailněji, proč.
Účastníci soustředění při exkurzi na odborná pracoviště hvězdárny Valašské Meziříčí Autor: Jan Kožuško
11. června 2014 skončil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí 11. ročník Astronomické olympiády. 14 nejlepších účastníků z kategorií EF a CD zde poměřilo své síly a 5 z nich bylo nominováno na XIX. Mezinárodní astronomickou olympiádu, která se uskuteční od 12. do 21. října v Kyrgyzstánu. Soustředění předcházela v květnu ústřední kola v Ostravě a Brně. Celkem se 11. ročníku Astronomické olympiády zúčastnilo 9630 řešitelů.
ESO EELT, 39m dalekohled budovaný na hoře Cerro Amazones v chilských Andách Autor: ESO/L. CalçadaVe čtvrtek devatenáctého června pořádá Evropská jižní observatoř (ESO) slavnost prvního výkopu (napsala bych "pokládání základního kamene", ale ono to bude spíš vyhazování kamene) v souvislosti s odpalováním části vrcholku hory Armazones. Do vzduchu vyletí asi pět tisíc tun skály. To je součást velkého vyrovnávacího procesu, který přetvoří horu tak, aby na ni mohl být umístěn 39m dalekohled spolu s technickým zázemím.
Raketa Proton M během předstartovních příprav 28. června 2013 Autor: RoskosmosRuská kosmonautika se potýká s další havárií nosné rakety Proton. V polovině května letošního roku odstartovala raketa se svým nákladem z kazašského kosmodromu Bajkonur. V průběhu letu ale došlo k další havárii tohoto nosiče, tentokrát nedlouho po jeho startu. Havárií byl zničen i drahocenný náklad - spojovací družice, která měla být vynesena na oběžnou dráhu.
Mapa oblohy 18. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 16. 6. do 22. 6.
Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Jupiter je večer nad severozápadem, Mars na jihozápadě a z jihu k západu se přesouvá Saturn. Venuše je brzy ráno velmi nízko na severovýchodě. Aktivita Slunce je zvýšená. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Uvidíme další NLC?
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. června ve 23:00 SELČ.
představa okolí gama záblesku GRB 020819B založená na datech ALMA - eso1418 Autor: NAOJALMA zkoumá okolí záblesků záření gama
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2014): Pozorování provedená pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) umožnila poprvé přímo zmapovat molekulární plyn a prach v galaxiích, kde došlo k zábleskům záření gama. Gama záblesky jsou považovány za nejmohutnější exploze ve vesmíru. V jejich okolí bylo překvapivě objeveno mnohem menší množství plynu, než se očekávalo, a naopak vyšší množství prachu. Obálky prachu mohou v některých případech snížit množství energie odcházející z gama záblesku na určitých vlnových délkách, čímž klesne jejich pozorovaná jasnost. Práce byla zveřejněna v odborném časopise Nature 12. června 2014. Jedná se o první publikované výsledky pozorování efektů spojených se zábleskem gama pomocí ALMA, které dokumentují potenciál tohoto zařízení při jejich zkoumání.
June Lyrids - ilustrační Autor: NASAMeteorická činnost v červnu je velmi nízká, přesto však i v tento měsíc můžeme spatřit meteory nejen sporadické, ale také ty náležející k nějakému meteorickému roji. V červnu mohou patřit k roji s poměrně nízkou aktivitou, který nazýváme Červnové Lyridy (june Lyrids, JLY).
Tento meteorický roj je aktivní od 12. do 19. června. V maximu, které nastává 16. 6., můžeme pozorovat až 10 meteorů za hodinu. Meteory vylétávají ze souhvězdí Lyry, z blízkosti hvězdy Kappa Lyrae.
Červnové Lyridy jsou zvláštní hlavně proto, že se jedná o roj tzv. outburstový. To znamená, že jeho aktivita velmi kolísá.
vedecko_technicky_jarmark Autor: Petr KomárekO tom, že je věda zajímavá, pozoruhodná a dokonce zábavná se mohou přesvědčit všichni zájemci v úterý 17. června. Na Pernštýnském náměstí v Pardubicích vypukne tradiční VĚDECKO-TECHNICKÝ JARMARK.
S Univerzitou Pardubice, týmy akademiků a vysokoškoláků ze všech sedmi fakult a dalšími partnery se tu můžete vydat po stopách vědy a nejrůznějších vědeckých pokusů a principů. Na netradičním místě uprostřed města mohou zájemci vše důkladně zkoumat a rovnou vyzkoušet.
Kráter Kertesz na Merkuru ze sondy MESSENGER, šikmý pohled Autor: NASA/JHU APL/Carnegie Institution of WashingtonNejmenší, nejbližší Slunci a stále tajemná, taková je planeta Merkur. Sonda MESSENGER americké NASA odvádí u Merkuru skvělou práci, a to přesto, že její mise zde již trvá třikrát déle, než se původně předpokládalo.
Jak to tak bývá, zaznamenává při tom tato sonda mnoho záhad, které sice způsobují odborníkům bezesné noci, ale jejichž odhalování posouvá hranice našeho poznání stále dál.
Západ slunce na superzemi u exoplanety Gliese 667 Cc Autor: ESO/L. CalçadaČeští vědci z optického centra TOPTEC AVČR v Turnově a SLO UP Olomouc publikovali článek v časopise Planetary and Space Science. Tento vědecký článek analyzuje výskyt obyvatelných exoplanet u spektrálních tříd F, G a K podle různých modelů obyvatelných zón. Ze statistiky ověřených exoplanet a kandidátů z mise Kepler vědci určili výskyt planet zemského typu, které mohou ležet v obyvatelných zónách vzdálených hvězd.
Představa exoplanety Kepler-10c Autor: David A. Aguilar (CfA)Astronomové oznámili, že se jim podařilo objevit nový typ exoplanety – kamenné těleso o hmotnosti srovnatelné se 17násobkem hmotnosti Země. Teoretikové se domnívali, že takové planety nemohou vzniknout, protože jakékoliv tak robustní těleso by zachytilo plynný vodík z okolí během svého růstu a vytvořilo by obří plynnou planetu podobnou Jupiteru. Tato planeta je kamenným tělesem a je mnohem větší než doposud objevené „super-země“. Nově objevená exoplaneta dostala přídomek „mega-země“.
NLC nad Baltickým morom. Autor: Marián DujničSezóna nočních svítících oblak (krátce NLC z anglického noctilucent clouds) právě začala. Během noci na úterý se již dala pozorovat také z České republiky.
Pozorovatelé hlásili výskyt stříbřitě bílých oblak v době, kdy ostatní jsou již temná. Je to díky jejich velké výšce nad zemí. Každé léto kolem slunovratu se vytváří v polárních oblastech a s tím, jak narůstá jejich rozloha, začínají být viditelné i ze střední Evropy. Je to i díky tomu, že Slunce již neklesá tak hluboko pod obzor. Kolem 21. června totiž nenastává ani astronomická noc, když Slunce nezapadá ani 18° pod obzor. Běžný oblak se vyskytuje běžně ve výškách do deseti kilometrů, ale NLC jsou ve výškách kolem 80 km. Sem i v pokročilé noci před 23. hodinou, nebo ráno po 3. hodině, ještě Slunce svítí.
Skvrna v AR 2079 7. června 2014, ořez Autor: Maxim UsatovStřední Evropu okupuje výběžek mohutné tlakové výše a to je příznakem nejen vysokých teplot, ale také klidné atmosféry nad našimi hlavami. To se příznivě projevuje na pozorování večerních planet, ale také při pozorování Slunce. Byly okamžiky, kdy byl vzduch zcela klidný a obraz se i několik sekund prakticky nehýbal. Jak vypadají výsledky amatérů, kteří se na povrch Slunce v posledních dnech zaměřili?
Schéma pozice asteroidu vůči Zemi a Marsu 8. 6. 2014 Autor: NASAVíce než třísetmetrový vesmírný „macek“ se v neděli 8. června přiblížil k Zemi, bohudík pouze na bezpečnou vzdálenost přes milion kilometrů (minul nás asi třikrát dále, než náš Měsíc). NASA vesmírnou skálu s kódovým označením 2014 HQ124 řadí mezi tzv. potenciálně nebezpečné objekty (anglická zkratka PHA), nicméně bát se jí není třeba.
Profesor Zdeněk Kopal Autor: Česká astronomická společnostK uctění památky význačného českého astronoma 20. století Prof. RNDr. Zdeňka Kopala, DSc. (* Litomyšl, 4. 4. 1914; + Manchester 23. 6. 1993) zřizuje Česká astronomická společnost Kopalovu přednášku jako ocenění českého astronoma/astronomky za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku. Výkonný výbor České astronomické společnosti určil termín, do kterého je možné podávat návrhy na udělení Kopalovy přednášky pro rok 2013. V letošním roce lze nominace zasílat do 30. června 2014.
Mapa oblohy 11. června 2014 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 9. 6. do 15. 6.
Měsíc bude kolem úplňku. Jupiter se po setmění kloní k západu. Nejlépe je vidět Mars a Saturn. Ráno je jen s obtížemi viditelná Venuše. Aktivita Slunce se zvýšila. Pokračují pozdně večerní přelety stanice ISS. Začíná sezóna nočních svítících oblak.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. června ve 23:00 SELČ.
Helena Nováková Autor: Radmila HlinicováNení obvyklé psát nekrology na zemřelé, kteří v době úmrtí nebyli členy ČAS. V tomto případě však činíme výjimku, jejíž důvody jsou zřejmé z následujícího textu.
Hvězdárna Žebrák Autor: Jaromír CieslaNa konci dubna 2014 jsem navštívil jednu z malých a dnes zase živých hvězdáren, hvězdárnu v Žebráku. Kromě hvězdárny samotné je zajímavá i historie místa, kde se nachází královské komorní město Žebrák...
Jádro komety 209P/LINEAR osahané radioteleskopem Arecibo Autor: Arecibo Observatory/NASA/Ellen Howell, Patrick TaylorKomety se do blízkosti Země nedostávají zase až tak často, nadto aby se staly cílem radarového výzkumu. Nyní se tak ale stalo a můžeme přinést radarové snímky jádra komety 209P/LINEAR.
prachový disk kolem hvězdy HR 4796A pořízený přístrojem SPHERE - eso1417 Autor: ESO/J.-L. Beuzit et al./SPHERE ConsortiumNa dalekohled VLT byl namontován revoluční nový přístroj pro výzkum exoplanet
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (017/2014): Na dalekohled ESO/VLT, který pracuje na observatoři Paranal v Chile, byl nainstalován nový přístroj SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch instrument). Toto výkonné zařízení je určeno ke hledání a výzkumu exoplanet. K tomuto účelu využívá kombinaci řady nejmodernějších technologií. Nabízí výrazně vyšší výkon ve srovnání se současnými přístroji a již během prvních dní pozorování byla s jeho pomocí získána řada působivých záběrů prachových disků kolem blízkých hvězd i jiných objektů. Přístroj SPHERE vyvinulo a postavilo konsorcium mnoha evropských institucí pod vedením Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble (Francie) a ve spolupráci s ESO. Očekává se, že SPHERE přinese revoluci do výzkumu exoplanet a disků kolem hvězd. *
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov.
Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom.
Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn.
Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats
12.4.2025 až 6.6.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
