Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko v létě prolétla přísluním. Její aktivitu ve vzdálenostech od Slunce jen o něco větších, než se nachází naše Země, samozřejmě monitorovala i sonda Rosetta. To se bude dít i nadále, nakonec však ne tak dlouho, jak bylo plánováno. Sonda totiž napodobí modul Philae a přistane na kometě, čímž ukončí svou velice úspěšnou misi. Stane se tak na podzim roku 2016. Ještě předtím ale bude sonda pokračovat ve své práci, jež přináší klíčové poznatky i k nám na Zemi. Mezi ty nejnovější patří to, že se na kometě nachází molekulární kyslík.
Vladimír Domček, magisterský student astrofyziky na Masarykově univerzitě, úspěšně absolvoval půlroční pobyt v ESACu, jedné ze složek Evropské vesmírné agentury v Madridu. Během svého pobytu se mu podařilo objevit v nově naměřených rentgenových datech družice XMM-Newton několik mezihvězdných oblaků, pohybujících se v blízkosti aktivního jádra galaxie NGC 985. Jeho objev společně s pozitivní zkušeností ze zahraničí jej motivují nejen k doktorskému studiu, ale také k podpoře svých spolužáků v absolvování podobných evropských projektů.
Nový snímek pořízený pomocí dalekohledu ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile odhaluje v působivých detailech následky kosmické kolize, ke které došlo zhruba před 360 miliony lety. Mezi ostatními pozůstatky leží záhadná mladá trpasličí galaxie, která astronomům nabízí výjimečnou možnost zjistit více o podobných objektech. Předpokládá se totiž, že podobné galaxie se v mladém vesmíru vyskytovaly mnohem častěji než dnes. Pro pozorování současnou technikou jsou však příliš vzdálené a slabé.
V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadlo na 2. prosince. Tehdy na den přesně před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce. Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o takzvaném kosmickém počasí. Její umístění v libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.
Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal 9. prosince 2015 čestnou oborovou medailí Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách prof. RNDr. Petra Heinzela, DrSc. z Astronomického ústavu AV ČR.
Centrum naší Galaxie je nesmírně zajímavou oblastí, v níž astronomové sledují nejrůznější projevy fyzikálních procesů jako ve vzdálené laboratoři. Některá pozorování pak přesvědčivě ukazují objekty s obálkou deformovanou do kometárního tvaru způsobeným pohybem objektu v pozaďovém materiálu nacházejícím se v okolí centra Galaxie. Michal Zajaček vedl mezinárodní tým astrofyziků, kteří takové situace modelovali. Práce úzce navazuje na pozorování oblaku G2, který se v loňském roce prosmýkl kolem centra Galaxie, jehož podstata není stále zcela zřejmá. Model publikovaný M. Zajačkem umožňuje na základě chování útvaru po průletu omezit myslitelné modely tohoto objektu a nejen to.
Snímek, který svým nápadem, vznikem i notnou dávkou štěstí jeho autora Lubomíra Sklenára, oslovil také organizátory soutěže Česká astrofotografie měsíce. Již deset let porota soutěže měsíc co měsíc prochází nové snímky nejen amatérských či profesionálních astronomů, ale i milovníků oblohy, kteří zachytili svým fotoaparátem zajímavý objekt či úkaz na denní či noční obloze a vybírá z nich ten nejkvalitnější, nejestetičtější či nejnápaditější. Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2015 obdržel snímek „Bolid“, jehož autorem je Lubomír Sklenár.
Česká kosmická kancelář přeje všem zájemcům o kosmonautiku příjemné prožití předvánočního období a mnoho inspirativních nápadů při vymýšlení vánočních dárků (které ale samozřejmě nosí Ježíšek!) svým nejbližším. A pokud ještě nevíte, co by mohla právě vám nadělit kosmonautika, nenechte si ujít aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku.
V Praze se již poosmé, od 8. do 10. prosince 2015, uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií - AXRO 2015. Těžištěm setkání bude plánovaná mise Evropské kosmické agentury - rentgenová družice Athena, na které spolupracují čeští vědci. Diskutovat se bude i o dalších plánovaných družicích Evropské kosmické agentury SMILE, THESEUS, XIPE, LOFT a dalších. Představí se i projekty USA, Japonska a dalších zemí. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.
Po téměř roce máme možnost pozorovat jasnější kometu, která je snadno spatřitelná triedrem, nebo malým amatérským dalekohledem. Kometa C/2013 US10 (Catalina) se v průběhu minulého týdne začala pomalu objevovat pozorovatelům na severní polokouli. Pozorovací podmínky se každým dnem zlepšují a nyní nám k jejímu vyhledání pomůže planeta Venuše.
Přehled událostí na obloze od 7. 12. do 13. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v novu. Ráno máme vysoko na jihu Jupiter, na jihovýchodě je Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Začíná se zvyšovat aktivita roje Geminid, maximum bude příští pondělí. Aktivita Slunce je nízká. ISS očekává nákladní loď Cygnus. LISA Pathfinder byla vypuštěna úspěšně.
Astronomové zapřáhli do výzkumu dva výkonné kosmické dalekohledy NASA – Hubbleův vesmírný teleskop a Spitzerův kosmický dalekohled – a podařilo se jim objevit nejslabší objekt raného vesmíru, jaký byl doposud pozorován. Existoval přibližně 400 miliónů roků po velkém třesku, který se odehrál před 13,8 miliardami roků.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2015 Mgr. Petru Pravcovi, Dr. z Astronomického ústavu AV ČR za současné významné výsledky dosažené při výzkumu planetek Sluneční soustavy. Petr Pravec v současné době patří k předním světovým odborníkům ve výzkumu zejména binárních planetek.
Odhaduje se, že v Kuiperově pásu a v Oortově oblaku Sluneční soustavy může být přítomno až několik stovek trpasličích planet. V tak velké vzdálenosti jsme jich objevili – a skutečně pozorovali – zatím jen několik. Nedávno byla do seznamu trpasličích planet přidána další, která se nachází doposud v největší vzdálenosti od Slunce.
I přesto, že Tauridy nepatří mezi nejvýznamnější a nejznámější meteorické roje, jsou něčím výjimečné. Bývají totiž častým zdrojem bolidů, tedy velmi jasných meteorů. Mateřským tělesem Taurid je Enckeova kometa, která byla objevena francouzským astronomem Pierrem Méchainem roku 1786. Není však pojmenovaná po svém objeviteli, ale po Johannu Enckeovi, který provedl výpočty její dráhy a stanovil oběžnou dobu na 3,3 roku.
V tomto článku se vrátíme k dalšímu ohlédnutí, které publikovala Emily Lakdawalla na blogu The Planetary Society. Tentokrát jde o velmi zajímavý pohled dovnitř schvalovacího procesu součástí připravovaného vozítka, které má být vysláno k Marsu v roce 2020. Emily je totiž tentokrát více vtažena do vývoje barevných kamer tohoto roveru, protože je v širším týmu vývoje kamer jako zástupce médií a propagace ve vzdělávání.
Úplněk z 25. listopadu je minulostí, Měsíc nyní couvá na ranní oblohu, díky čemuž je jeho osvětlená část stále menší. V závislosti na tom se v těchto dnech začíná otevírat krátké pozorovací okénko na večerní obloze, v němž lze bez rušivého vlivu Měsíce spatřit nejasné, difúzní objekty, jakými jsou třeba i komety. Toto nyní malé okénko za necelé dva týdny pokryje celou astronomickou noc, jelikož Měsíc bude ve fázi kolem novu. V té době pak spatříme celkem 7 komet, které jsou jasnější než 15 mag, a jsou tak ve vizuálním dosahu našich amatérských teleskopů s průměrem objektivu přibližně do 40 cm. Jedna z nich by pak mohla být viditelná dobrým zrakem daleko od měst i pouhýma očima!
Přehled událostí na obloze od 30. 11. do 6. 12. 2015. Měsíc bude během týdne v poslední čtvrti. Ráno jsou vysoko na jihu až jihovýchodě Jupiter, nedaleko je také Mars a Venuše. Nízko nad obzorem v Panně je poměrně jasná kometa Catalina. Aktivita Slunce je nízká. Startuje LISA Pathfinder. O den později letí k ISS Atlas V s nákladní lodí Cygnus.
Týmu astronomů pracujících s dalekohledem ESO/VLT se podařilo pořídit dosud nejdetailnější snímky hvězdného veleobra VY Canis Majoris. Provedená pozorování ukázala, jakým způsobem hvězda tváří v tvář smrti ztrácí obrovské množství hmoty prostřednictvím neočekávaně velkých částice prachu ve svém okolí. Proces, který vědci měli možnost zkoumat vůbec poprvé, je nezbytný, aby se takto obrovská hvězda připravila na působivý explozivní odchod v podobě výbuchu supernovy.
Není to tak dlouho, co jsme odkazovali video ukazující, jak funguje vrták Curiosity. Tento úžasný nástroj se opravdu činí. K listopadu 2015 (něco málo přes tři roky od přistání) už má za sebou devět úplných vrtů do marsovských kamenů. To je ideální čas na malé ohlédnutí. A podíváme se i na poslední aktivity, protože je docela zajímavé, co všechno obnáší horniny nejen navrtat, ale také pomocí přístrojů uvnitř pojízdné laboratoře otestovat. Vždyť celá analýza zabere na dvě desítky solů. A zatímco jedna končí, druhá už v jiné lokalitě začíná.
