(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: Astronomický ústav AV ČRV hustém prostředí galaktických kup dochází k přeměně galaxií s bohatou tvorbou hvězd (označují se jako „modré“ kvůli převaze vysokoenergetického záření od mladých hvězd) na galaxie chudé na plyn a tedy s jen velmi omezenou hvězdnou tvorbou (takové naopak bývají označovány jako „červené“ kvůli převaze starých hvězd). Astrofyzikové nemají zcela jasno, jakým způsobem k tomuto přerodu dochází, roli však pravděpodobně hraje gravitačního působení dalších galaxií v kupě a také působení okolního horkého plynu, který kupu vyplňuje. P. Jáchym z AsÚ se svými kolegy z Francie, USA a Austrálie podrobně studoval galaxii ESO 137-001, která takovou transformací právě prochází, a došel k několika zajímavým závěrům, které tyto procesy více objasňují.
Hvězdárna Valašské Meziříčí Autor: Hvězdárna Valašské MeziříčíHvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Krajská hvězdárna v Žilině – pracoviště Kysucké Nové Mesto, pořádají v rámci projektu Brána do vesmíru netradiční putovní seminář s názvem Astronomie nezná hranice. Akce se koná ve dnech 10. a 11. října 2014 a je určena pedagogům, studentům a pracovníkům vzdělávacích institucí a dalším zájemcům.
Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 29. 9. do 5. 10. 2014
Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá už poměrně pěkně nad obzor Jupiter, zato Venuše se stále více ztrácí v ranním rozbřesku. Aktivita Slunce se opět výrazně zvedla. Na obloze je ráno docela pěkná kometka. Ranní přelety ISS pomalu končí. U Marsu jsou dvě nové oběžnice.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. října ve 20:00 SELČ.
Sonda Maven u Marsu Autor: NasaJen pár dní poté, co byla na oběžnou dráhu Marsu navedena americká sonda MAVEN, která bude studovat horní vrstvu atmosféry Marsu, přišly nové zprávy o indické sondě Mangalján (mise MOM – Mars Orbiter Mission), která vstoupila na oběžnou dráhu Marsu jen o tři dny později, 24. září. Po USA, Rusku a Evropě se stala Indie teprve čtvrtou velmocí, která k Marsu dorazila.
Logo letu Sojuz TMA-14M Autor: WikipediaTéměř půl roku stráví mimo tento svět tříčlenná osádka nejnovější lodi Sojuz, která zamířila ve čtvrtek 25. září 2014 ve 22:25 našeho času z Bajkonuru ke stanici ISS. Náš přenos začal ve 22:00.
(Popiska obrázku v závěru článku) Autor: NASASlunce nejenže řídí pohyb naší planety prostřednictvím své gravitace, ale zaplavuje meziplanetární prostor neustálým proudem nabitých částic. Tento jev nazýváme slunečním větrem a jeho výzkumem ze zabývají i pracovníci AsÚ. P. Hellinger a P. Trávníček se ve své práci nedávno publikované v Astrophysical Journal Letters zabývali statistickými vlastnostmi částic slunečního větru ve vzdálenosti 1 AU od Slunce (t. j. na úrovní oběžné dráhy Země) a porovnávali je s teoretickými modely.
Banner Noci vědců Autor: ČASV pátek 26. září 2014 proběhne na stovkách míst Evropy akce pro veřejnost - Evropská noc vědců. Tradičně se do ní zapojují i místa v České republice. Nejrozsáhlejší síť v rámci naší země přiblíží veřejnosti vesmír. Astronomická část Evropské noci vědců v České republice proběhne na rekordním počtu 30 míst napříč celou republikou. Od popularizačních (lidových) hvězdáren přes Astronomický ústav Akademie věd až po malé soukromé hvězdárničky nebo náměstí ve městech. Vše zdarma!
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 202 z 24. 9. 2014
Rozdíl povrchů na Venuši a na Zemi Autor: NasaUrčitě jste již něco slyšeli o obyvatelné zóně kolem hvězdy, ve které se nachází i naše Země. Teď se astronomové z university v San Franciscu v čele se Stephenem Kanem snaží přijít na to, čím je typická tzv. Venušina zóna. Je to vlastně pás kolem Slunce, ve kterém by se měly vyskytovat planety s atmosférickými podmínkami podobnými Venuši, tedy s podmínkami naprosto nevhodnými pro život v pozemské formě.
Soumrak nad Gisborne. Autor: Petr Horálek.Sbohem Hastings a díky. Při pohledu na kalendář se blíží už jen dva úplňky, po kterých se vidím s letenkou v ruce a kovem na talíři u rentgenu poblíž letové brány. Pár hodin ve vzduchu, trocha té uklidňující hudby… bude to v noci. A pak, 18. srpna časně ráno za časovou zónou vystoupím do podmanivou vůní profoukaného ráje. Aloha! Kia orana! „Jo, hochu, zaplať cenu za ráj,“ říkám si po hodinách cesty do Gisborne jako navrácený ztracený syn. Míra absence smyslu pro nadšení jakoby právě posledních 7 týdnů před (znovu)dobytím ráje stála za útrpnou zkouškou pro člověka nenávidějícího stereotyp. Možná by to jiní prostě vzdali, pro mě to ale krom pár návštěv tmavého nebe na východním cípu severního Zélandu znamenalo fascinující průzkum psychiky člověka, který vlastně pořád hledá…
NFC Autor: Jakub KoukalBěžné kamerové systémy fungující v síti EDMONd (European viDeo MeteOr Network) a BRAMON (BRAzilian MeteOr Network) pracují s CCTV kamerami, které jsou vybaveny CCD čipy o velikosti 1/2“ a 1/3“ a většinou CCTV objektivy s proměnným ohniskem (varifokální). Tyto systémy disponují zorným polem (FOV) o velikosti kolem 70 stupňů horizontálně a 56 stupňů vertikálně, což odpovídá běžnému PAL D1 signálu s rozměrem obrazu 720x576 pixelů.Kamery v této konfiguraci jsou schopné zaznamenat nejslabší meteory o zdánlivých jasnostech mezi +1,5 a +2,0 mag. Spíše výjimečně jsou pak schopné zaznamenat i meteory slabší, nicméně účinnost systémů pak drasticky klesá (pro meteory kolem +2,5 mag je to pouze kolem 10% - tedy průměrně každý desátý meteor této hvězdné velikosti je systémem zachycen). Již delší dobu se proto uvažovalo o konstrukci systému s mnohem vyšším dosahem, pokud možno za použití stávajících kamer Watec 902 H2 Ultimate, pouze s využitím světelného objektivu s delší ohniskovou vzdáleností. Tento koncept ovšem narážel na překážky v podobě malé dostupnosti požadovaných typů objektivů, případně na jejich neúměrnou cenu – videometeorové sítě EDMONd i BRAMON jsou od počátku koncipovány jako amatérské, proto je důraz kladen na co nejlepší finanční dostupnost veškerých komponent systémů.
MOTO Autor: MOTO
V pondělí 15. září 2014 byla patnácti podpisy zástupců obcí a organizací na memorandu založena Manětínská oblast tmavé oblohy. Podpis na dokument před fotoaparáty mnoha novinářů připojil také čestný předseda České astronomické společnosti Dr. Jiří Grygar. Manětínská oblast tmavé oblohy se s největším územím a největším počtem zakladatelů stala první vnitrozemskou oblastí temného nebe v ČR. Je třetí takovou oblastí v ČR, devátou v Evropě a čtyřicátou šestou na světě. Česká republika má nyní v Evropě ve srovnání s ostatními státy nejvíce „rezervací tmy“.
Mapa oblohy 24. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 22. 9. do 28. 9.
Měsíc je kolem novu. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce je nižší. Na obloze se kromě komety Jacques nachází i ranní 2012 K1 PanSTARRS. Pokračují ranní přelety ISS. U Marsu by měly přibýt dvě nové oběžnice, MAVEN a MOM. V pátek probíhá na řadě našich hvězdáren a planetárií Noc vědců.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 24. září ve 20:00 SELČ.
Start lodi Dragon 21. září 2014 Autor: NASA21. září 2014 jste s námi mohli sledovat při nedělní ranní kávě start lodi Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní kosmické stanici. Loď vezla zásoby, laboratorní myšky i historicky první 3D tiskárnu. Start proběhl v 07:52 našeho času, náš přenos začal v 07:15.
Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír LibýPřesně 50 let sbírá Jiří Grygar citáty z oblasti vědy. Každou sobotu, počínaje 6. zářím, máte v Meteoru unikátní možnost do sbírky nahlédnout.
Umělecká představa vzniku supernovy typu Ia Autor: ESA/ATG medialab/C. CarreauBěhem postupné prohlídky oblohy měří evropská astronomická družice GAIA polohy a rychlosti hvězd v naší Galaxii. Při tomto výzkumu již objevila svoji první supernovu v jedné vzdálené galaxii.
Tvar planetky Apophis rekonstruovaný z světelné křivky získané při pozorovací kampani organizované P. Pravcem z AsÚ. Autor: Astronomický ústav AV ČRMálokterý zájemce o astronomii doposud neslyšel o planetce Apophis. Těleso s rozměrem asi 300 metrů na blízkozemní dráze bylo objeveno v roce 2004 a už o půl roku později na Turínské škále (Torino scale) rizika srážky se Zemí získalo čtvrtý stupeň (což je nejvyšší kdy dosažený), neboť podle předběžné dráhy byla pravděpodobnost srážky se Zemí v roce 2029 odhadnuta až na 1:37. Po upřesnění dráhy byla sice srážka v roce 2029 vyloučena, ale i tak proletí planetka 13. dubna 2029 velmi těsně kolem Země. Jak se bude jeho dráha vyvíjet dále je otázkou, neboť na ni mají vliv nejrůznější slabé efekty. Petr Pravec z AsÚ koordinoval rozsáhlý mezinárodní tým, který studoval rotaci tohoto asteroidu analýzou fotometrických pozorování získaných pozemními dalekohledy v mezinárodní kampani. Tým získal robustní údaje o typu a rychlosti rotace tohoto tělesa, což bude využitelné pro přesnější předpovědi budoucího vývoje dráhy planetky ve Sluneční soustavě.
Sestup Philae v animaci Autor: ESAUž je to více než měsíc, co evropská mise Rosetta jako první plavidlo v historii dobývání kosmu vstoupila zjednodušeně řečeno na oběžnou dráhu okolo jádra komety. Do dalšího milníku pro učebnice dějepisu – přistání německého modulu Philae na kometárním povrchu – sice chybí ještě skoro dva měsíce, Rosetta nicméně svému pasažérovi již pěkné místečko našla.
kulová hvězdokupa M 54 - eso1428 Autor: ESOPozorování hvězdokupy M 54 provedená dalekohledem VLT potvrzují existenci 'problému lithia' i mimo naší Galaxii
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2014): Tento nový snímek pořízený dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile zachycuje bohatou kolekci hvězd patřících kulové hvězdokupě M 54. Hvězdokupa na první pohled vypadá stejně jako mnoho jiných, ale má své tajemství. M 54 nepatří k naší Galaxii, ale je součástí trpasličí satelitní galaxie v souhvězdí Střelce (Sagittarius Dwarf Galaxy). Její neobvyklý původ astronomům umožnil použít dalekohled VLT k ověření, zda i ve hvězdách jiných galaxií existuje anomálie nízkého obsahu lithia podobně jako v naší Galaxii.
Mapa oblohy 17. září 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin GembecPřehled událostí na obloze od 15. 9. do 21. 9.
Měsíc je kolem poslední čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá nad obzor nejprve Jupiter a po něm i Venuše. Aktivita Slunce byla mimořádně vysoká. Kometa Jacques prolétá od Albirea k Ramínku. Začaly ranní přelety ISS.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 17. září ve 20:00 SELČ.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 5. do 25. 5. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je zvýšená a minulý týden jsme shlédli několik velmi silných erupcí během jediného dne. Připravuje se devátý testovací let Super Heavy Starship. Europa Clipper si osahal Mars. Před 115 lety Země prošla ohonem Halleyovy komety a spustil se tak jeden z prvních velkých hoaxů o zamoření atmosféry kyanidem.
Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech
„Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu
