Technické muzeum v MnichověZápadočeská pobočka ČAS ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Plzeň a oddělením fyziky FPE pořádá v termínu 7. května 2011 exkurzi do Německého muzea v Mnichově. Sbírku tohoto muzea tvoří více než 100 000 exponátů ze světa vědy a techniky. Právě díky velkému množství originálních exponátů je řazeno k nejzajímavějším muzeím techniky na světě. Sbírky jsou velmi rozsáhlé a natolik pestré, že zde každý návštěvník nalezne to, co ho zajímá. K vidění jsou exponáty spojené s lodní dopravou, těžbou surovin, replikou lidských buněk či expozice moderní fyziky, naleznete zde modely aut, letadel. Muzeum nabízí skutečné originální exponáty jako je V2, řez skutečnou ponorkou a další (viz přiložené foto). Velmi zajímavou expozicí je expozice astronomie a kosmonautiky, která zahrnuje funkční hvězdárnu, planetárium a celou řadu interaktivních modelů.
Merkur nad Ještědem 19.3.2011. Martin GembecPokud se v těchto dnech podíváte za soumraku nad západní obzor, upoutá vás tam nezvykle výrazná
hvězda. Není to však nic jiného než planeta Slunci nejbližší. Merkur. Jeho viditelnost bude dobrá nejméně do konce tohoto týdne. Pozorovat se dá nejlépe kolem 19. hodiny SEČ, svá pozorování nám opět můžete poslat.
Maketa přední části raketoplánu
Pokud patříte mezi fanoušky raketoplánů, určitě jste zatoužili zahlédnout tento stroj nejen prostřednictvím televize či počítače, ale také "naživo". Jaké máte v takovém případě možnosti? Nejjednodušším řešením je spokojit se pouze s maketou raketoplánu. Ty najdete na několika místech, většinou v různých zábavných centrech či návštěvnických střediscích organizací, zabývajících se kosmonautikou. Jejich přehled je například na stránce A Field
Guide to American Spacecraft (Průvodce po amerických kosmických lodích).
Největší úplněk 19. března 2011Sobotní večer při postupně od západu vyjasněné obloze nabídl nevšední zážitek nejen pro fajnšmekry. Měsíc se octl v 19:11 SEČ v úplňku a o necelou hodinu později prošel přízemím ve vzdálenosti výjimečných 356 577 km od Země. Tato neobvyklá soudobost vměstnala do jarního souhvězdí Panny s jasnou hvězdou Spica a nedalekým Saturnem největší měsíční úplněk od března roku 1993. Pravdaže šlo spíše o symbolickou záležitost než o do očí bijící jev, přesto do redakce došly krásné fotografie. Všem autorům za ně děkujeme.
Východ Měsíce nad Lickovou observatoří. Autor: Rick BaldridgeVzpomínáte si na nejjasnější úplňky v prosinci 2008 a lednu 2009? Jistěže. Obzvláště ten první díky sněhové pokrývce rozptylující měsíční svit a poloze Měsíce ve vysokých zvířetníkových souhvězdích doslova rozsvítil za jiných okolností v přírodě temnou a mrazivou noc. Další velký úplněk se blíží, dočkáme se jej už v sobotu 19. března večer. Tentokráte opět ve "velkém stylu", neboť Měsíc úplňkový Měsíc bude největší od roku 1993!
Účastníci Letního astronomického tábora 2008.Již dlouhou řadu let (v letošním roce se jedná o 18. ročník) organizuje Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. v době hlavních školních prázdnin letní tábory pro děti a mládež. V loňském roce jsme poprvé realizovali vzhledem k většímu zájmu dva turnusy a obdobně tomu bude i letos.
Úžasné divadlo fyzikyJak může být fyzika úžasná a co nás na ní může udivovat? Možná si každý vybaví učebnu, školní lavice, fyzikální učební pomůcky. Pro někoho hodina ve škole, na kterou se vždy těšil, pro jiného "strašák" v podobě výpočtů a vzorečků. Že může být fyzika také krásná a magická? Že nás může také překvapovat a udivovat?
Jiří Grygar na zahájení Mezinárodního roku astronomie 2009 v Paříži Jiří Grygar se 17. března 2011 dožívá 75 roků. Velké části čtenářů bude tato věta o pětasedmdesátých narozeninách Dr. Jiřího Grygara připadat spíše jako překlep. Svého životního jubilea se totiž dožívá v nevšední kondici a plné síle.
Změna časuV pondělí 21. března 2011 krátce po půlnoci - v 00 h 20 min SEČ (středoevropský čas, tedy ten, který právě používáme) vstupuje Slunce do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Začíná astronomické jaro, které potrvá až do letního slunovratu, který nastane 21. června.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
číslo 155 z 15. 3. 2011.
Gejzíry na měsíci EnceladusMnožství tepla, které uniká z oblasti v okolí jižního pólu Saturnova měsíce Enceladus, je mnohem větší, než bylo doposud považováno za možné. Tento fakt vyplývá z nových analýz dat, získaných kosmickou sondou Cassini. Studie byla publikována 4. března 2011 v časopise Journal of Geophysical Research.
Pozorování dalekohledem. Zdroj: Sunsetastronomicalsociety.com.Druhý díl našeho seriálu věnovaného funkci astronomického dalekohledu byl více věnovaný fotometrickým problémům souvisejícím s funkcí dalekohledu. Popsali jsme si, že hlavní funkcí dalekohledu je osvětlení oka, a uvedli si základní vztahy. V dnešním závěrečném díle se zmíníme o tom, že i oko má svůj vlastní jas a práh citlivosti. Na závěr si uvedeme ilustrační příklad a jeho řešení.
Mapa oblohy pro 11. týden 2011, zdroj: StellariumPřehled událostí na týden od 14. 3. do 20. 3. 2011.
Měsíc je před úplňkem. Nad západním obzorem září Merkur a Jupiter. Celou noc je viditelný Saturn a za ranního svítání můžeme ještě vidět Venuši. Na Slunci jsou stále velké skvrny. Ve středu má přistát Sojuz TMA-01M. U Merkuru má v pátek zakotvit sonda MESSENGER!
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. března 2011 ve 20:00 SEČ.
Hubbleův kosmický teleskopV prvím díle jsme si uvedli základní typy dalekohledů a obecné rozdíly mezi nimi. Vysvětlili jsme si, proč dalekohled "nezvětšuje" podle běžné představy, ale že vhodnější by bylo jeho hlavní funkci předstvavovat jako "přiblížení". Také jsme si popsali důvody, proč nemůžeme od dalekohledu očekávat nekonečně možné přiblížení. V dnešní druhé části se poněkud více zaměříme na fotometrické problémy související s funkcí dalekohledu.
Autor: Vilém HeblíkJak jsme již informovali dříve, na Slunci se při probíhajícím 24. cyklu aktivity objevily první opravdu výrazné skvrny. Největším "lákadlem" pro pozorovatele a fotografy je bezesporu skupina s označením 1166, která se právě v těchto dnech nachází nejblíže ke středu slunečního disku. Při pozorném pohledu pouhým okem (přes filtr!) je patrná jako tmavší flíček, s použitím dalekohledu se ukáže její krásná struktura. Do redakce přišlo několik fotografií, autorům za ně děkujeme. Skupinu skvrn je možné pozorovat ještě přibližně týden.
Bratři Fričové12. března 2011 si připomínáme narození Josefa Jana Friče, zakladatele ondřejovské hvězdárny, z níž je dnes nejvýznamnější astronomická observatoř v republice.
Družice TARANIS určená k výzkumu záhadných světelných úkazů ve vysoké atmosféře Autor: French Space Agency (CNES)Umělá družice Země s názvem TARANIS (Tool for the Analysis of RAdiation from lightNIng and Sprites), kterou připravuje francouzská organizace CNES (Centre National d’Etudes Spatiales), ponese na své palubě zařízení k uskutečnění prvních pozorování svého druhu, pokud se týká velkolepých světelných úkazů v nejvyšších vrstvách zemské atmosféry. Družice je pojmenována podle keltského boha hromu a blesku.
Autor: NASAPo úspěšné misi, své vůbec poslední, se legendární raketoplán Discovery definitivně vrátil na Zemi. V provozu byl celkem 26 let a nyní ukončil jeho 39. a poslední let, při kterém zakotvil na více než týden u stanice ISS a dopravil na ni nový modul. Přistání se uskutečnilo v 17:57 SEČ na Floridě, přenos začal v 16:40.
Astronomický tábor pro děti a mládež 2011Týdenní pobytový tábor pro děti a mládež od 10 let se zaměřením na astronomii a příbuzné vědní obory s doplňkovým outdoorovým programem.
Dobsonův dalekohled (průměr objektivu 0,25m). Autor: Jiří Drbohlav.Jestliže zcela nepoučený návštěvník hvězdárny položí demonstrátorovi nějaké dotazy týkající se dalekohledu, kterým se podíval na hvězdnou oblohu, znějí přibližně takto: Jaké má tento dalekohled zvětšení? Jak to, že hvězdy "v dalekohledu" nejsou zvětšené? Zejména druhý poznatek vede někdy ke zklamání. Vzpomínám z mé demonstrátorské praxe, jak pohněvaný návštěvník opustil kopuli s poznámkou: "Já myslel, že ten Saturn bude tak veliký jako klobouk."
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
