Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Martin Gembec Úkazy

36. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 8. do 6. 9. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn zdobí večer jižní obzor a kloní se k jihozápadu. Naopak stále výše vylézá na východě Mars. Ráno je pěkně vidět Venuše. Aktivita Slunce je opět nižší. Tento týden připomeneme dva velmi známé deep-sky objekty v podání našich čtenářů. Víkendová raketová nálož byla utlumena několika odklady, ale díky tomu nás v týdnu čeká několik startů. Nejvíce očekáváme start rakety Vega 2. září, která ponese nosič družic (dispenzer) vyrobený v Brně.

Petr Horálek Multimédia

Obrazem: Proměny komety NEOWISE nad Tatrami

Kometa C/2020 F3 NEOWISE, objevená na konci března letošního roku, se stala bez nadsázky Velkou kometou 2020. Jasná hlava a opravdu majestátní prašný ohon jí učinily viditelnou dokonce i z přesvětlených měst a daleko od nich si mohli pozorovatelé severní polokoule po více jak 20 letech užívat to pravé kometární divadlo. Fotograficky, zejména v dnešní digitální době, byla vlasatice ještě větší výzvou. Jednou z těch náročnějších je právě tento kompozitní snímek ukazující pohyb a proměny komety v průběhu tří týdnů nad masivem slovenských Vysokých Tater.

Michal Švanda Vzdálený vesmír

Výzkumy v ASU AV ČR (173): Směřujeme ke kompletnímu popisu spektra a polarizace akrečního disku kolem černých děr

„Pozorování“ černých děr jsou obecně založena na studiu jejich interakce s bezprostředním okolím. Nejlépe lze tak studovat černé díry hvězdných hmotností nacházející se v těsném dvojhvězdném systému s akrečním diskem. Tým astronomů se silnou českou účastí z ASU publikoval práci prezentující pokročilý model záření akrečního disku okolo černé díry a ukazují, že různé přístupy k modelování fyzikálních procesů mají na výsledné záření kruciální vliv. Budoucí pozorování by tak mohla umožnit určení přesnějších informací o černých dírách samotných. 

Martin Gembec Úkazy

35. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2020. Měsíc bude kolem první čtvrti – ideální na pozorování kráterů na terminátoru. Jupiter a Saturn večer na jihu také jistě potěší nejednoho pozorovatele. Po půlnoci je navíc stále výše i Mars. Ráno je pěkně vidět Venuše. Slunce svojí aktivitou nepřestává překvapovat. Raketový stupeň Falconu 9 předvedl šesté opakované použití a přistání. K testům se chystá Starship SN6. Podaří se najít zdroj úniku vzduchu na ISS? Chystá se start těžkotonážní Delty IV Heavy. Před 45 roky zářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda.

František Martinek Sluneční soustava

Asteroid, který proletěl doposud nejblíže Zemi

16. srpna 2020 zaznamenala kamera Zwicky Transient Facility (ZTF) umístěná na Palomar Observatory poblíž San Diega asteroid, který prolétl doposud nejblíže Zemi, ve vzdálenosti pouhých 2 950 km nad zemským povrchem. Asteroid byl označen 2020 QG a jednalo se o nejbližší doposud známé těleso prolétající kolem Země bez toho, aby došlo k impaktu. Asteroid, který do té doby prolétl nejblíže Zemi, má označení 2011 CQ1 a byl objeven v rámci projektu Catalina Sky Survey v roce 2011. Prolétl kolem naší planety asi o 2 500 km dále než 2020 QG.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

ALMA zkoumala nejvzdálenější galaxii podobnou Mléčné dráze

Astronomům využívajícím radioteleskop ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se podařilo odhalit extrémně dalekou galaxii, která je překvapivě podobná naší Galaxii, Mléčné dráze. Díky efektu gravitační čočky vypadá na obloze jako zářící kruh. Je natolik vzdálená, že jejímu světlu trvalo více než 12 miliard let, než k nám doputovalo. Vidíme ji tedy tak, jak vypadala v době, kdy byl vesmír pouze 1,4 miliardy let starý. Galaxie je překvapivě uspořádaná, což je v rozporu s teoriemi, které říkají, že v mladém vesmíru panovaly v galaxiích divoké a nestabilní podmínky. Tento nečekaný objev představuje výzvu pro naše chápání vzniku galaxií a nabízí nový pohled na minulost celého vesmíru.

František Martinek Sluneční soustava

Pod povrchem trpasličí planety Ceres se nachází kapalná voda

Trpasličí planeta Ceres – o které se dlouho předpokládalo, že se jedná o pustý kosmický kámen – je oceánským tělesem s rezervoáry vody pod svým povrchem. Vyplývá to z posledních výzkumů, které byly nedávno publikovány. Ceres je největším tělesem v hlavním pásu asteroidů mezi planetami Mars a Jupiter, jehož povrch byl studován s vysokým rozlišením sondou NASA s názvem Dawn.

Martin Gembec Úkazy

34. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2020. Měsíc bude kolem novu. Jupiter a Saturn jsou vidět od večera nad jihem až jihozápadem, po půlnoci je vysoko Mars, ráno je pěkně vidět Venuše. Máme možnost se pomalu rozloučit s kometou NEOWISE. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Observatoř TESS má za sebou primární část mise. OSIRIS-REx provedla druhý zkušební sestup k povrchu planetky Bennu. Radioteleskop v Arecibu prodělal další poškození. Výsledky měření sondy Dawn potvrdily rezervoáry vody pod povrchem Ceres. V týdnu se můžeme dočkat již šestého použití stejného prvního stupně rakety Falcon 9. Před 50 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 7.

František Martinek Sluneční soustava

Na Jupiteru prší čpavkové kroupy – zjistila sonda Juno

Nové závěry z kosmické sondy Juno, kterou NASA vypustila k Jupiteru, napovídají, že největší planeta Sluneční soustavy je domovem tzv. „plytkých blesků“. Neočekávaná podoba těchto elektrických výbojů má svůj původ v oblacích kontaminovaných roztokem vody a čpavku, zatímco blesky na Zemi vznikají ve vodních oblacích. Další nová zjištění napovídají, že prudké bouře, kterými je obří plynná planeta proslulá, mohou vést k vytvoření rozbředlých, na amoniak bohatých ledových krup.

Michal Švanda Hvězdy

Výzkumy v ASU AV ČR (172): Hvězdný vítr v planetárních mlhovinách

Planetární mlhoviny jsou vděčnými cíli amatérských pozorovatelů. Tyto kompaktní útvary nejčastěji připomínají „rozmazanou hvězdu“, už lepší amatérské dalekohledy ovšem ukáží roztodivné tvary s kulovou nebo bipolární symetrií. Jiří Kubát z ASU společně s odborníky z Masarykovy univerzity v Brně studoval charakter hvězdného větru Slunci-podobné stálice ve stádiu, kdy se tato hvězda obklopuje planetární mlhovinou.

František Martinek Vzdálený vesmír

Astronomové nalezli v sousedství Slunce hvězdný proud extragalaktického původu

Skupina astronomů z Izraele a USA objevila rozsáhlý proud více než 250 hvězd extragalaktického původu v sousedství Sluneční soustavy. „Galaxie se vyvíjejí na základě pohlcování jiných galaxií,“ říká hlavní autorka článku Lina Necib, postgraduální vědecká pracovnice na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech (California Institute of Technology).

Jan Konášek Sluneční soustava

Lucy – opět o krok blíže k Trojanům

Tato mise NASA vedená ústavem Southwest Research Institute (SwRI) neboli Jihozápadním institutem pro výzkum dosáhla významného milníku tím, že absolvovala revizi systémové integrace a tím umožnila konečné sestavení výzkumné družice. Tato mise NASA z programu třídy Discovery bude první, která prozkoumá asteroidy z oblasti obězné dráhy Jupiteru, tzv. Trojany, což jsou malá tělesa nepravidelných tvarů pocházející z raných vývojových fází Sluneční soustavy. To je také dobrý důvod k jejich výzkumu, tedy porozumění procesům v našem planetárním systému odehrávajících se v raných fázích jeho existence.

Martin Gembec Úkazy

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Petr Horálek Multimédia

Obrazem: Celonoční mozaika Perseid

Meteorický roj Perseidy, pocházející z prachu komety 109P/Swift-Tuttle, je obecně mezi lidmi tím nejznámějším a nejpopulárnějším každoročním kosmickým představením. Za noc maxima člověk může napočítat až stovky meteorů, uzřít některé opravdu jasné a díky dlouhé, více jak měsíční aktivitě od poloviny července do třetí dekády srpna si oněch „padajících hvězd“ právě z Persea všimne za letních nocí opravdu každý. A tak mě napadlo: Co kdybychom vzali všechny zaznamenané meteory v průběhu alespoň týdne a zobrazili je do jediného snímku celonoční mozaiky (tedy mozaika oblohy od soumraku do úsvitu)? Na tuto otázku jsem se rozhodl odpovědět fotograficky i zpracováním dosti náročným projektem, který jsem dokončil až po bezmála dvou letech.

Pavel Suchan Exoplanety

Český spektrograf bude lovit exoplanety

Hledání exoplanet a života mimo Sluneční soustavu je žhavým tématem moderní astrofyziky, za které byla v roce 2019 udělena část Nobelovy ceny za fyziku. Astronomický ústav AV ČR je hlavním řešitelem nového mezinárodního projektu PLATOSPec, který má za cíl instalaci nového moderního spektrografu na dalekohled o průměru zrcadla 1.52 metru, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.

Marcel Bělík Multimédia

ČAM za červenec 2020: Velká kometa roku 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek

„Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza

Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na kterékoliv straně válečného pole či královského jednacího stolu. Ovšem není to tak dávno, dokonce tehdy již jezdily po Zemi automobily, poplašil Evropu návrat Halleyovy komety a vyděšení novináři, kteří varovali před udušením plyny jejího ohonu, kterým tenkrát Země procházela. Psal se rok 1910.

Jiří Srba Vzdálený vesmír

Dalekohled ESO zachytil překrásného kosmického motýla

Mohutné plynné obálky mlhoviny NGC 2899 se táhnou až do vzdálenosti dvou světelných let od středu a jasně září mezi hvězdami Mléčné dráhy, jelikož plyn dosahuje teploty až deset tisíc stupňů. Za takto vysokou teplotu plyn vděčí intenzivnímu ultrafialovému záření přicházejícímu z centrální hvězdy, které nutí atomy vodíku a kyslíku v mlhovině zářit typickými odstíny červené, respektive modré barvy.    

Redakce Astro.cz Úkazy

Jas zeleného záblesku při západu Slunce ovlivňuje tloušťka ozónové vrstvy

Během západu a východu Slunce lze za velmi čistého ovzduší sledovat atmosférický úkaz známý jako „zelený záblesk“. Ukazuje se díky atmosférické refrakci – rozdílného lomu jednotlivých barev viditelného slunečního spektra – v zemské atmosféře. Nejkratší ještě k pozorovateli „proniknutelná“ viditelná vlnová délka, tedy zelená, se ukáže na zlomek sekundy při pozorování z rovníkových oblastí a naopak i na několik minut při polárním východu či západu Slunce. Britský fyzik a emeritní astronom Evropské jižní observatoře (ESO), Robert Fosbury, se s námi podělil o několik zajímavých poznatků týkajících se intenzity zeleného záblesku v závislosti na síle ozónové vrstvy. Článek je volným překladem jeho poznatků uvedených na flickerovém účtu.



44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars 23-09-2020

Další informace »