Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
František Martinek Ostatní

Vítání jara na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).
Předjarní den na Hvězdárně Valašské Meziříčí (2007).
Podle kalendáře začíná astronomické jaro ve středu 21. března v 1 hodinu 7 minut 25 sekund středoevropského času (SEČ). Nastává jarní rovnodennost. Podle astrologů Slunce vstupuje do znamení Berana. Ve skutečnosti se Slunce nachází v souhvězdí Ryb. V době jarní rovnodennosti Slunce prochází nebeským rovníkem (přechází z jižní polokoule na polokouli severní), den i noc jsou stejně dlouhé. S přibývající dobou se délka dne, kdy je Slunce nad obzorem, postupně prodlužuje a noc zkracuje, a to až do letního slunovratu.
František Martinek Sluneční soustava

Mars Odyssey: Na Marsu jsou jeskyně

Sopky na Marsu - mapa.
Sopky na Marsu - mapa.
Astronomové, kteří studují snímky povrchu Marsu, pořízené sondou Mars Odyssey, se domnívají, že na povrchu rudé planety objevili 7 jeskyní. Tyto pravděpodobné jeskyně se nacházejí na svahu sopky Arsia Mons a jsou dostatečně hluboké, takže jejich dno nemůže být vidět vstupním otvorem. Informace o teplotách těchto oblastí, změřených aparaturou THEMIS na palubě sondy, tyto předpoklady potvrzují.
František Martinek Sluneční soustava

Mars Express změřil zásoby ledu na Marsu

Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Radarový snímek jižní polární čepičky, pořízený sondou Mars Express.
Oblast kolem jižního pólu planety Mars pokrývá takové množství ledu, které by v podobě vody vytvořilo na celém povrchu Marsu moře hluboké 11 m. Tyto nové předpoklady vycházejí ze zjištěné tloušťky zaprášeného ledu pomocí radaru MARSIS, který je instalován na palubě evropské sondy Mars Express. Tento přístroj provedl více než 300 fiktivních „řezů“ vrstvami depozitů, pokrývajících oblast kolem pólu. Radar pronikl vrstvami ledu k jeho spodní hranici, která se nachází více než 3,7 km pod povrchem.
František Martinek Sluneční soustava

CASSINI: Na Titanu jsou moře!

Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Porovnání velikosti moře na Titanu a pozemského jezera Lake Superior.
Přístroje na americké sondě Cassini podaly důkazy existence moří, pravděpodobně naplněných kapalným metanem nebo etanem. Byly objeveny blízko polárních oblastí na severní polokouli Saturnova měsíce Titan. Jeden takový útvar je větší než kterékoliv z Great Lakes v Severní Americe, a který má stejné rozměry jako některá moře na zeměkouli. (Poznámka: Great Lakes je skupina 5 jezer poblíž kanadsko-amerických hranic, pojmenovaná Lake Superior, Lake Michigan, Lake Huron, Lake Erie a Lake Ontario.) Na obrázku je porovnání velikosti nově objeveného moře na Titanu s pozemským jezerem Lake Superior.
Pavel Gabzdyl Úkazy

Šance na český rekord v pozorování mladého Měsíce

2007_srpek.jpg
Najít na obloze kotouč našeho kosmického souseda není pochopitelně žádný problém. Nejnápadnější je okolo úplňku, kdy se na obloze nachází od Slunce nejdál. Čím víc se však Měsíc přibližuje ke Slunci, tím je to s jeho viditelností horší. Jakmile se obě tělesa na pozemské obloze setkají, nastává nov a Měsíc se na několik desítek hodin stává pro většinu obyvatel Země nepozorovatelný. Právě tehdy nastává ta správná doba pro lovce tenkého srpku.
František Martinek Vzdálený vesmír

Objevena nová kulová hvězdokupa

Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Nově objevená kulová hvězdokupa FSR 1735.
Skupině německých astronomů se podařilo objevit hustou kulovou hvězdokupu ve vnitřní části naší Galaxie. K pořízení snímku použili dalekohled NTT (New Technology Telescope) Evropské jižní observatoře ESO na La Silla v Chile. Tento doposud neznámý objekt, obsahující kolem 100 000 hvězd nahuštěných v malém prostoru, nacházející se ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země, je s největší pravděpodobností kulová hvězdokupa.
František Martinek Sluneční soustava

Výtvarná soutěž: Slunce – moje hvězda

sluncemjhv1-m.jpg
Hvězdárna Valašské Meziříčí vyhlašuje v rámci Mezinárodního heliofyzikálního roku 2007 (International Heliophysical Year – IHY 2007) výtvarnou soutěž na téma „Slunce – moje hvězda“. Jak již napovídá název soutěže, hlavním tématem je Slunce a vše, co s ním souvisí. Soutěž je určena pro žáky a studenty mateřských, základních a středních škol.
František Martinek Sluneční soustava

Detailní snímek Jupiterova prstence

Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Jupiterův prstenec na fotografii ze sondy New Horizons.
Kamera LORRI (Long Range Reconnaissance Imager) na palubě americké kosmické sondy New Horizons pořídila zajímavý snímek Jupiterova prstence v průběhu gravitačního manévru, přesněji 24. 2. 2007, ze vzdálenosti 7,1 miliónu km.
Miroslava Hromadová Sluneční soustava

Planetky poháněné Sluncem

27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
27. srpna 2003 3,5m NTT v Chile
Mezinárodní tým astronomů úplně poprvé pozoroval zrychlování rotace dvou planetek způsobené Sluncem, tzv. YORP efekt. Vědci tak potvrdili, dosud jen teoretické předpoklady, že sluneční záření může ve sluneční soustavě roztáčet malá tělesa (až do velikosti 50 km).
František Martinek Multimédia

Saturn jak jej neznáme

Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Snímek prstenců Saturna z výšky 40° nad rovinou prstenců.
Nepochybně jedním z nejnádhernějších a nejpůvabnějších těles ve Sluneční soustavě je planeta Saturn, obklopená majestátním prstencem. Obdivují ji nejen návštěvníci hvězdáren při večerních programech u dalekohledu. Avšak takový obrázek, jaký nám zprostředkovala sonda Cassini, neměl ještě nikdo možnost spatřit na vlastní oči.
František Martinek Úkazy

Saturn zmizel za Měsícem

Zákryt planety Saturn Měsícem 2.3.2007.
Zákryt planety Saturn Měsícem 2.3.2007.
Zázraky se občas stávají. Ač to ještě ve čtvrtek pozdě večer nevypadalo dobře, přece jen se v pátek nad ránem alespoň na chvíli vyjasnilo. Na Hvězdárně Valašské Meziříčí se nám tak podařilo pozorovat velice ojedinělý úkaz: zákryt nejkrásnější planety Saturn Měsícem.
Marcel Bělík Multimédia

ČAM 2007.02 - NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce

christmas-2007-02-narrow.jpg
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2007 obdržel snímek mlhoviny NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce pořízený Zdeňkem Bardonem z Rasošek u Jaroměře.

Měsíc únor máme spojen s horkým čajem popíjeným za kvílení meluzíny a sypajícího se sněhu u kamen horské chalupy. Záplava fotografií v únorovém kole ČAM svědčí ale o tom, že tato představa je na hony vzdálena českým astrofotografům.

František Martinek Sluneční soustava

Sonda New Horizons a rendezvous s Jupiterem

Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km. Autor: New Horizons
Jupiter ze vzdálenosti 29 miliónů km.
Autor: New Horizons
Americká kosmická sonda New Horizons (start 19. 1. 2006), jejímž hlavním úkolem je výzkum trpasličí planety Pluto a prostředí Kuiperova pásu, v těchto dnech prolétá v blízkosti planety Jupiter. Cílem je gravitační urychlení sondy, tj. zvýšení její rychlosti a změna dráhy tak, aby 14. 7. 2015 prolétla kolem dvojice těles Pluto-Charon. Samozřejmě budou přístroje sondy v rámci prověrky využity k podrobnému výzkumu Jupitera, jeho měsíců a prstence, magnetosféry planety apod.
Martin Vilášek Sluneční soustava

Vernisáž výstavy meteoritů

Dnes 28. února 2007 v 18:00 hod. proběhne na Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě vernisáž stálé expozice meteoritů. Při této příležitosti se uskuteční přednáška Bolidy, meteory a meteority aneb co nám lítá (relativně nízko) nad hlavami, kterou pronese RNDr. Pavel Spurný, CSc. z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.


28. vesmírný týden 2026

28. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 7. do 12. 7. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti a 11. 7. bude poblíž hvězdokupy Plejády. Večer je nízko na západě Venuše a potká se s Regulem. Ráno je vidět Saturn se slabým Neptunem a velmi nízko už i Mars a Uran. Aktivita Slunce zůstává poměrně vysoká, i když velké skvrny již zapadají, protože další zajímavá aktivní oblast vylézá. Kolem planetky Torifune proletěla úspěšně japonská sonda Hayabusa, mezitím u jiné planetky Kamoʻoalewa kotví čínská Tianwen 2, ale o její misi zatím Čína mlčí. Do kosmu se chystá česká čistě studentská družice KOSTKA. Před 15 lety se na oběžnou dráhu vydal poslední raketoplán (Atlantis k ISS).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

10P/Tempel 2

10P/Tempel 2 – návrat známej periodickej kométy V závere noci z 20. na 21. júna 2026, už nad ránom, som ako poslednú z trojice komét zachytil 10P/Tempel 2. Na snímke sa nachádza v blízkosti stredu záberu ako kompaktný zelenkastý difúzny obláčik s jasnejšou centrálnou kondenzáciou. Výrazný chvost tu nedominuje; viditeľná je skôr jemná koma, ktorá sa nenápadne rozplýva v bohatom hviezdnom poli. 10P/Tempel 2 patrí medzi krátkoperiodické kométy Jupiterovej rodiny. Nejde teda o jednorazového návštevníka z veľmi vzdialených oblastí Slnečnej sústavy, ale o teleso, ktoré sa k Slnku pravidelne vracia približne raz za 5,36 roka. Objavil ju 4. júla 1873 nemecký astronóm Ernst Wilhelm Leberecht Tempel. Rok 2026 je pre túto kométu veľmi priaznivým návratom. V čase snímania sa už postupne zjasňovala a približovala sa k perihéliu, ktorým má prejsť 2. augusta 2026 vo vzdialenosti približne 1,42 AU od Slnka. Najbližšie k Zemi sa dostane krátko nato, 3. augusta 2026, približne na 0,41 AU. V okolí 21. júna sa jej jasnosť odhadovala približne na 10. magnitúdu, takže išlo skôr o objekt pre fotografiu alebo väčší ďalekohľad než pre vizuálne pozorovanie malým prístrojom. Na rozdiel od dramatických komét s dlhými chvostmi pôsobí 10P/Tempel 2 na tejto fotografii pokojne a nenápadne. Práve to však dobre vystihuje jej povahu – pravidelne sa vracajúceho kometárneho telesa, ktoré pri každom priblížení k Slnku znova ožíva sublimáciou ľadu a uvoľňovaním prachu. Táto snímka uzatvára moju kometárnu trojicu z jednej júnovej noci: od slabších objektov v hustých hviezdnych poliach až po známu periodickú kométu, ktorá sa v roku 2026 vracia za veľmi priaznivých geometrických podmienok. Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 12x90sec. R, 12x90sec. G, 10x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 21.6.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »