Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ALMA objevila mladou hvězdu s pokrouceným protoplanetárním diskem

ALMA objevila mladou hvězdu s pokrouceným protoplanetárním diskem

Umělecká představa zdeformovaného protoplanetárního disku u mladé hvězdy L1527
Autor: RIKEN

Pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Chile astronomové vůbec poprvé pozorovali deformovaný disk kolem velmi mladé protohvězdy, která vznikla teprve před několika desítkami tisíc let. Z uvedeného vyplývá, že vychýlení planetárních drah v četných planetárních soustavách (včetně naší) může být způsobeno deformacemi disku, z kterého se později zformují planety, již v počátcích jeho existence.

Planety ve Sluneční soustavě obíhají kolem Slunce v rovinách, které jsou vůči slunečnímu rovníku skloněny maximálně o 7 stupňů. Již nějakou dobu je známo, že některé cizí planetární soustavy obsahují planety, které neobíhají v jedné rovině nebo v rovině rovníku hvězdy. Jedno vysvětlení předpokládá, že některé planety mohly být ovlivněny v důsledku kolize (či setkání) s jinými tělesy soustavy, případně hvězdou procházející v blízkosti soustavy. V každém případě mohlo dojít k jejich katapultování z původní oběžné roviny na dráhu s jiným sklonem.

Nicméně zůstává zde možnost, že formování planet mimo obvyklou rovinu bylo skutečně způsobeno v důsledku zprohýbaného hvězdného oblaku, v kterém se planety zrodily. V poslední době byly získány snímky protoplanetárních disků – což jsou rotující disky prachu a plynu v okolí hvězd, ve kterých vznikají planety – které jsou ve skutečnosti zprohýbané. Avšak dlouho nebylo jasné, v jaké fázi vývoje, tedy jak časně k tomu dochází.

V posledním vyjádření publikovaném v časopise Nature skupina astronomů z RIKEN Cluster for Pioneering Research (CPR) a Chiba University v Japonsku dospěla k závěru, že mladá protohvězda L1527, která je stále ještě ponořená uvnitř oblaku, je obklopena diskem, který má dvě části. Vnitřní část rotuje v jedné rovině, zatímco vnější část disku rotuje v odlišné rovině. Pokud v disku vzniknou planety, je docela možné, že část z nich bude obíhat po drahách s jiným sklonem než v případě druhé skupiny. Disk je rovněž velmi mladý a stále se ještě zvětšuje. Protohvězda L1527, která je od Země vzdálena asi 450 světelných roků a nachází se uvnitř molekulárního oblaku v souhvězdí Býka (Taurus Molecular Cloud). Je to objekt vhodný ke studiu protoplanetárního disku, který svojí rovinou téměř směřuje k naší Zemi.

Jak prohlásila Nami Sakai, vedoucí výzkumné skupiny, „tato pozorování ukazují, že je docela možné, že vychýlení planetárních drah může být způsobeno deformovanou strukturou vzniklou v rané fázi vývoje planetární soustavy. Budeme studovat další podobné soustavy, abychom zjistili, zda se jedná o běžný jev či nikoliv.“

Zůstává otázkou, jaká je příčina deformace disku. Nami Sakai se domnívá, že existují dvě rozumná vysvětlení. „Jednou z možností je, že nepravidelnosti v proudění plynu a prachu v protohvězdném oblaku jsou pořád ještě udržované a projevují se pokroucením disku. Druhou možností je, že magnetické pole protohvězdy je jinak skloněné v porovnání s rovinou rotujícího disku. Jeho vnitřní část je přitahována magnetickým polem do odlišné roviny než zbývající část disku. Naším cílem je zjistit, která varianta je zodpovědná za deformaci disku,“ říká Nami Sakai.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org
[2] nao.ac.jp

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protoplanetární disk, Radioteleskop ALMA, Exoplanety


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »