Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

ALMA pozorovala protoplanetární disk kolem dvojhvězdy

Umělecké ztvárnění exoplanety obíhající kolem dvou sluncí
Autor: NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello

Na základě dat z radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) tým astronomů objevil pozoruhodnou orbitální geometrii v cirkumbinárním protoplanetárním disku. Jejich zjištění vyšlo tiskem v časopise Astrophysical Journal. V posledních dvou desetiletích byly objeveny tisíce planet obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Některé z těchto planet obíhají kolem dvojice hvězd, právě tak jako domovská planeta Luke Skywalkera pojmenovaná Tatooine.

Planety vznikají v protoplanetárních discích, avšak většina studovaných disků se až doposud nacházela v okolí osamělých hvězd. Exoplanety typu Tatooine se rodí v discích kolem binárních systémů – v tzv. cirkumbinárních discích.

Dráhy hvězd v binárních soustavách mohou deformovat a naklonit disky v jejich okolí, v důsledku čehož je cirkumbinární disk vychýlen relativně vůči oběžné rovině přítomné dvojice hvězd.

Nehledě na naši studii se chceme dozvědět více o typických geometriích cirkumbinárních disků,“ říká Ian Czekala, astronom na University of California, Berkeley. Ian Czekala se svými spolupracovníky využil data z radioteleskopu ALMA k určení hodnot vychýlení 19 protoplanetárních disků v binárních soustavách.

Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Příklady neskloněného a vychýleného protoplanetárního disku kolem dvojhvězd pozorovaných radioteleskopem ALMA
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), I. Czekala and G. Kennedy; NRAO/AUI/NSF, S. Dagnello
Porovnávali data týkající se cirkumbinárních disků z radioteleskopu ALMA s více než deseti planetami typu Tatooine, které byly objeveny pomocí teleskopu NASA s názvem Kepler. K jejich překvapení astronomové zjistili, že hodnota, o kterou jsou cirkumbinární disky v soustavách binárních hvězd vychýlené, je silně závislá na oběžné periodě mateřských hvězd.

Kratší oběžné periody hvězd v binární soustavě spíše hostí disk v rovině s jejich dráhami. Nicméně binární soustavy s oběžnými periodami delšími než měsíc typicky obsahují vychýlené disky.

Vidíme jasný přesah mezi malými disky kolem kompaktních binárních soustav a cirkumbinárními planetami nalezenými prostřednictvím mise Kepler,“ říká Ian Czekala.

Protože primární mise družice Kepler trvala 4 roky, astronomové byli schopni objevit pouze planety kolem dvojhvězd, které obíhají navzájem kolem sebe za dobu kratší než 40 dnů. A všechny tyto planety se nacházely na drahách srovnaných do roviny s dráhami jejich mateřských hvězd.

Na základě naší studie nyní víme, že pravděpodobně neexistuje větší populace planet s odlišným sklonem, které družice Kepler v rámci svých pozorování ´minula´, protože cirkumbinární disky kolem těsných dvojhvězd jsou rovněž typicky srovnány se svými mateřskými hvězdami,“ vysvětluje Ian Czekala.

Na základě těchto objevů astronomové usuzují, že planety na drahách s odlišným sklonem kolem vzdálených dvojhvězd by měly existovat a měly by být populací vhodnou k pátrání u exoplanet objevených jinými metodami, jako je například přímé zobrazení či mikročočkování.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Binární soustava, Cirkumbinární disk, Exoplanety


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »