Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové pořídili přímé fotografie dvou protoplanet u hvězdy PDS 70

Astronomové pořídili přímé fotografie dvou protoplanet u hvězdy PDS 70

Umělecké ztvárnění soustavy PDS 70 včetně cirkumstelárního disku a dvou rodících se protoplanet
Autor: W. M. Keck Observatory/Adam Makarenko

Při využití infračervené kamery NIRC2 (Near-Infrared Camera) nainstalované na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory na Maunakea, Havaj, astronomové přímo zobrazili dvě rodící se obří plynné planety PDS 70b a PDS 70c. PDS 70 je hvězda spektrálního typu K7 hlavní posloupnosti, která je od Země vzdálená 370 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura.

Hvězda je rovněž známá pod označením V* V1032 Cen nebo IRAS 14050-4109, její stáří bylo určeno na 5,4 miliónu roků. Obíhají kolem ní dvě protoplanety PDS 70b a PDS 70c, hvězda je obklopena rovněž cirkumstelárním diskem, v němž se rozkládá široká oblast ve vzdálenosti 20 až 40 AU, která je vyčištěná od prachu.

Protoplaneta PDS 70b se nachází uvnitř mezery v disku a krouží ve vzdálenosti 21 AU od mateřské hvězdy, což zhruba odpovídá vzdálenosti planety Uran ve Sluneční soustavě. Odhadovaná hmotnost exoplanety leží v rozmezí 4 až 17 hmotností planety Jupiter.

Protoplaneta PDS 70c krouží v blízkosti vnějšího okraje mezery v disku, ve vzdálenosti 34,5 AU od hvězdy, což zhruba odpovídá poloze Neptunu ve Sluneční soustavě. Tato druhá exoplaneta je méně hmotná – její hmotnost je odhadována na 1 až 10 hmotností Jupitera.

Snímek znázorňující protoplanety PDS 70b a PDS 70c označené bílými šipkami Autor: J. Wang, Caltech
Snímek znázorňující protoplanety PDS 70b a PDS 70c označené bílými šipkami
Autor: J. Wang, Caltech
PDS 70 je první známý vícenásobný planetární systém, kde astronomové mohou být svědkem formování planet přímo v akci. První přímé zobrazení jedné z planet této soustavy – PDS 70b – bylo uskutečněno v roce 2018 následované četnými snímky pořízenými na různých vlnových délkách, kdy byla v roce 2019 vyfotografována i planeta PDS 70c.

Nastalo trochu vzrušení, když byly dvě protoplanety poprvé vyfotografovány,“ říká Jason Wang, astronom na Department of Astronomy at Caltech. „Planetární embrya vznikají v disku prachu a plynu, který ještě obklopuje nově zrozenou hvězdu.“

V tomto cirkumstelárním materiálu dochází k akreci za vzniku protoplanet, vytvářející jakýsi druh kouřové clony, která dělá obtížným odlišit pracho-plynný disk od vyvíjejících se planet na pořízeném snímku. Aby pomohli vnést do problému jasno, Jason Wang se svými spolupracovníky vyvinuli metodu k odlišení signálů z cirkumstelárního disku a z protoplanet na pořízené fotografii.

Víme, že tvar disku by měl být symetrickým prstencem kolem hvězdy, zatímco protoplanety by měly být osamělé body na získaném snímku,“ říká Jason Wang. „Dokonce jestliže planety vypadají, že jsou posazeny na vrcholu disku, což je případ planety PDS 70c, na základě našich znalostí, jak disk vypadá skrz naskrz na celém snímku, můžeme odvodit, jak jasný by měl být disk v místě protoplanety a odečíst signál přítomného disku. Vše, co zůstane, je záření přítomné planety.“

Článek byl publikován v Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck observatory, Hvězda PDS 70, Exoplanety


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »