Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Umělecké ztvárnění dvojice vznikajících exoplanet u mladé hvězdy PDS 70
Autor: J. Olmsted, STScI

Astronomové použili spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO a přímo zobrazili dvě vznikající planety typu plynného obra – jedna z nich byla pro astronomy doposud neznámá – které gravitačně vymetly velkou mezeru uvnitř protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy PDS 70.

PDS 70 patří mezi hvězdy spektrální třídy K7 na hlavní posloupnosti H-R diagramu a od Země je vzdálena 370 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Kentaura. Pro hvězdu je rovněž používáno označení V1032 Cen, její stáří bylo určeno na pouhých 5,4 miliónu roků a její hmotnost je o něco menší než u Slunce.

Obíhají kolem ní dvě velice mladé planety pojmenované PDS 70b a PDS 70c. Hvězda je obklopena protoplanetárním diskem, ve kterém se nachází rozsáhlá oblast (prázdná mezera) rozkládající se ve vzdálenosti 20 až 40 astronomických jednotek (AU), která je „vyčištěná“ od prachu.

Exoplaneta PDS 70b se nachází uvnitř mezery v disku, ve vzdálenosti 21 AU od mateřské hvězdy. Její dráha odpovídá vzdálenosti Uranu ve Sluneční soustavě. Hmotnost této velmi mladé oběžnice byla určena na 4 až 17 hmotností planety Jupiter. Byla objevena již v roce 2018.

PDS 70c – nově objevená exoplaneta – se nachází poblíž vnějšího okraje mezery v disku, ve vzdálenosti 34,5 AU od mateřské hvězdy, což je podobné dráze Neptunu v naší planetární soustavě. Je méně hmotná než PDS 70b – její hmotnost leží v intervalu 1 až 10 hmotností Jupitera.

Přímé zobrazení dvojice exoplanet obíhajících kolem mladé hvězdy PDS 70 spektrografem MUSE Autor: ESO/S. Haffert, Leiden Observatory
Přímé zobrazení dvojice exoplanet obíhajících kolem mladé hvězdy PDS 70 spektrografem MUSE
Autor: ESO/S. Haffert, Leiden Observatory
Oběžné dráhy obou planet jsou pravděpodobně v rezonanci 2:1, což znamená, že vnitřní planeta oběhne kolem mateřské hvězdy dvakrát, zatímco vnější planeta za stejnou dobu vykoná pouze jeden oběh.

Toto je první jednoznačná detekce systému dvojice planet, které vymetají v protoplanetárním disku kolem hvězdy zřetelnou mezeru,“ říká Julien Girard, astronom Space Telescope Science Institute. Girard se svými spolupracovníky pořídil fotografii exoplanet PDS 70b a PDS 70c během pozemních pozorování, a to pomocí spektrografu MUSE a dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře.

Tato nová pozorovací technika byla vyvinuta ke studiu galaxií a hvězdokup s vysokým úhlovým rozlišením,“ dodává Sebastiaan Haffert, astronom Leiden Observatory. „Avšak tato nová technika je rovněž vhodná pro zobrazování exoplanet, které nebyly původně vědeckým cílem pro spektrograf MUSE. Byli jsme velmi překvapeni, když se nám podařilo objevit druhou planetu kroužící kolem hvězdy PDS 70.“

Objev byl publikován online v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org
[3] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přímé zobrazení exoplanet, Hvězda PDS 70, Exoplanety


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »