Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Český spektrograf bude lovit exoplanety

Český spektrograf bude lovit exoplanety

Mléčná dráha v Chile nad Dánským dalekohledem na observatoři La Silla.
Autor: Zdeněk Bardon

Hledání exoplanet a života mimo Sluneční soustavu je žhavým tématem moderní astrofyziky, za které byla v roce 2019 udělena část Nobelovy ceny za fyziku. Astronomický ústav AV ČR je hlavním řešitelem nového mezinárodního projektu PLATOSPec, který má za cíl instalaci nového moderního spektrografu na dalekohled o průměru zrcadla 1.52 metru, který se nachází na observatoři La Silla v Chile.

Projekt vede Dr. Petr Kabáth se svým týmem skupiny výzkumu exoplanet ze Stelárního oddělení a na projektu spolupracují prof. Artie Hatzes z observatoře Tautenburg v Německu a prof. Leonardo Vanzi z Pontifica Universidad Católica v Chile. 

PLATOSPec bude monitorovat kandidáty na exoplanety pomocí spektroskopie, a to měřením přesných radiálních rychlostí, tedy rychlosti, kterou se k nám hvězda pohybuje právě kvůli tomu, že s planetou obíhá kolem společného těžiště nacházejícího se mimo střed hvězdy. Radiální rychlosti způsobené hmotností planet se pohybují v řádech cm za sekundu pro planety podobné Zemi, až po stovky metrů za sekundu pro velké plynné planety hmotností podobné našemu Jupiteru. 

PLATOSPec bude moci měřit radiální rychlosti s přesností až kolem 3 m/s. Pomocí těchto měření bude možné charakterizovat plynné, ale i menší exoplanety a měřit v kombinaci s daty z vesmírných misí TESS a později PLATO jejich poloměry a hmotnosti. Díky těmto novým měřením bude možné pochopit vývoj a stavbu plynných obrů, ale také vybrat slibné kandidáty na druhou Zemi, které bude nutné dále pozorovat většími dalekohledy, například z observatoře ESO Paranal v Chile. Tento projekt bude českým příspěvkem vesmírné misi PLATO, do které přístoupila Česká republika v roce 2019 právě pod vedením vědců ze Stelárního oddělení. PLATOSpec však nebude sloužit pouze k hledání a charakterizaci exoplanet, ale také ke spektroskopickým pozorováním hvězdných pulzací nebo horkých hvězd a dalším astrofyzikálním tématům.

V květnu 2020 byla oficiálně zahájena fáze modernizace 1.52 metru na La Silla českou firmou ProjectSoft, která vyhrála výběrové řízení. Zmodernizovaný a plně funkční dalekohled bude předán na konci roku 2021, kdy na něj bude namontován náhradní spektrograf PUCHEROS, který bude produkovat vědecká data do poloviny roku 2023, kdy bude instalován dokončený spektrograf PLATOSPec.

PLATOSPec je jedinečný projekt, který bude poskytovat českým astronomům obrovské množství pozorovacího času pod tmavou oblohou v Chile. Výsledky pozorování budou přínosné pro obor exoplanet, ale také pro spoustu dalších astrofyzikálních oborů, které budou nosnými tématy pro vesmírnou misi ESA PLATO,” vysvětluje Dr. Kabáth a dodává “i menší dalekohledy mohou dělat velkou vědu a PLATOSpec toho bude pod jižní oblohou důkazem.”

Pohled na dalekohled se zrcadlem o průměru 1.52 metru (na snímku uprostřed), který bude hostit nový český spektrograf PLATOSpec. Fantastický pohled na jižní část Mléčné dráhy se souhvězdím Jižního křiže dokresluje fenomén záření vzduchu (anglicky air glow), který způsobuje zelenavé zabarvení oblohy.



Převzato: Astronomický ústav AV



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Exoplanety, La Silla


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »