Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách

Čeští vědci objevili stopy sodíku na dvou plynných exoplanetách

Umělecký pohled na atmosféru exoplanety
Autor: François

Mezinárodnímu týmu vedenému Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR se podařilo objevit stopy atomárního sodíku u exoplanet WASP-76b a WASP-127b ve spektroskopických archivních datech z přístroje HARPS Evropské jižní observatoře (ESO). Objev posunuje naše chápání  od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu. Tisková zpráva Astronomického ústavu AV z 31. července 2019

Hlavním autorem článku publikovaného v prestižním americkém časopise The Astronomical Journal je magisterský student fyziky na Masarykově univerzitě Bc. Jiří Žák, který také pracuje ve skupině exoplanet na observatoři Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

Nyní známe okolo 4000 exoplanet obíhajících kolem vzdálených hvězd. Ale pouze hrstka z těchto exoplanet má potvrzenu přítomnost atmosféry. Pozorování stopy exoplanetární atmosféry vyžaduje velmi vysokou kvalitu spektroskopických měření a použití sofistikovaných metod jak při jejich zpracování, tak také při jejich analýze. Týmu astronomů složeného z vědců z  Astronomického ústavu  Akademie věd v Ondřejově, Masarykovy univerzity v Brně a ESO se to podařilo. U dvou planet typu horký Jupiter - WASP-76b a horký Neptun - WASP-127b byl týmem detekován sodík, jak je vidět na obrázku znázorňujícím skutečná spektroskopická data. U dalších dvou exoplanet, KELT-11b a WASP-166b, se sodík najít nepodařilo. To může znamenat, že sodík v atmosféře planety chybí anebo přítomnost mraků nebo částic prachu, které nepropouští žádnou informaci o složení spodních vrstev atmosféry. U planety WASP-76b byl sodík ve stejných datech detekován i týmem švýcarských vědců, ovšem jinou metodou. To přispívá k věrohodnosti zjištěných výsledků.

Nahoře exoplanety Wasp-76b a WASP-127b s jasně viditelnou stopou sodíku (poloha vyznačena modrou svislou čárou). Dole Wasp-166 a Kelt-11, kde je ve spektru na místě sodíku pouze šum. Autor: Astronomický ústav AV ČR
Nahoře exoplanety Wasp-76b a WASP-127b s jasně viditelnou stopou sodíku (poloha vyznačena modrou svislou čárou). Dole Wasp-166 a Kelt-11, kde je ve spektru na místě sodíku pouze šum.
Autor: Astronomický ústav AV ČR
Exoplanety, jejichž “rok” trvá pouze několik málo dní a které mají zároveň plynné atmosféry podobně jako Jupiter, avšak s vyšší teplotou, se nazývají horcí Jupiteři. Tento typ planet má atmosféry složené převážně z vodíku a hélia, ale někdy se v nich vyskytují také stopy jiných prvků jako například draslíku, vápníku a atomárního sodíku, který se dá pozorovat na vlnových délkách viditelného světla 588.9950 a 589.5924 nm. Z běžného života známe světlo těchto vlnových délek jako oranžovou záři sodíkových výbojek, které se dříve používaly pro veřejné osvětlení. “Obecně lze prvky obsažené v atmosféře exoplanety detekovat pomocí spektroskopických pozorování a to srovnáním spekter během probíhajícího zákrytu hvězdy planetou, chvíli před ním a po něm”, říká Jiří Žák. “Protože atmosféra exoplanety zanechá ve spektru jen velmi nepatrný otisk, je zachycení takovéto stopy extrémně složité a je zapotřebí velkých dalekohledů s přesnými spektrografy, důmyslných metod a pečlivé práce”, doplňuje Žák.

Tento objev je jedinečný, protože naše chápání posunuje od pouhého objevování exoplanet k jejich popisu.Nyní se dostáváme do stavu, kdy začínáme poznávat složení atmosfér exoplanet a brzy budeme schopni popisovat fyzikální procesy, které v exoplanetárních atmosférách probíhají. A to je fascinující, když stále ještě přesně nechápeme veškeré procesy probíhající v atmosféře Země,” uzavírá vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Petr Kabáth.

Kontakty:
Dr. Petr Kabáth – petr.kabath@asu.cas.cz, 722 446 784
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí skupiny exoplanet Stelárního oddělení

Bc. Jiří Žák – jirizak1@seznam.cz, hlavní autor publikovaného výsledku
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky, Masarykova univerzita; Astronomický ústav AV ČR

Pavel Suchan – pavel.suchan@asu.cas.cz, 737 322 815
Astronomický ústav AV ČR, tiskový mluvčí
 




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Exoplanety


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »