Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Evropská družice CHEOPS ke studiu exoplanet je na oběžné dráze

Umělecké ztvárnění družice CHEOPS pozorující tranzity planet přes kotouček hvězdy
Autor: ESA/ATG medialab

CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) je první misí Evropské kosmické agentury ESA určenou k detailnímu studiu exoplanet. Z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala 18. prosince 2019 pomocí nosné rakety Sojuz. Družice CHEOPS byla zhotovena ve spolupráci mezi agenturou ESA a Švýcarskem s významným příspěvkem Rakouska, Belgie, Francie, Německa, Maďarska, Itálie, Portugalska, Španělska, Švédska a Velké Británie.

Kosmická observatoř bude pozorovat exoplanety, jejichž velikosti jsou v rozmezí Země a Neptunu a které obíhají kolem jasných hvězd. Bude měřit nepatrné změny jasnosti stálic v důsledku tranzitů planet přes stelární disk a poskytovat mimořádně přesné hodnoty velikostí exoplanet. To společně s nezávislými informacemi o hmotnosti planet umožní astronomům určit jejich hustotu dovolující uskutečnit první krok k popsání charakteristik těchto cizích světů.

Hustota planety poskytuje rozhodující vodítko k určení jejího složení a struktury. Ukazuje například, zda se jedná převážně o kamenné nebo plynné těleso, či zda na jejím povrchu existuje globální oceán kapalné vody.

Na rozdíl od dřívějších satelitů k výzkumu exoplanet, jako jsou například družice NASA s názvem Kepler a TESS, v případě družice CHEOPS se nejedná o „stroj na objevy“, ale spíše o navazující misi zaměřenou na jednotlivé hvězdy, u kterých již byla objevena jedna či více exoplanet.

Mise je také schopná objevovat doposud neznámé planety na základě měření nepatrných variací v načasování tranzitů známých planet, a také může být využita k pátrání po případných měsících či prstencích v okolí některých exoplanet.

CHEOPS rovněž bude identifikovat nejlepší kandidáty pro detailní studium pomocí budoucích misí a kosmických observatoří. Bude například poskytovat cíle pro připravovaný kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope), který bude využit k pátrání po přítomnosti vody a metanu v atmosférách exoplanet, což jsou důležité chemické prvky pro pátrání po obyvatelných tělesech.

CHEOPS povýší výzkum exoplanet na zcela novou úroveň,“ říká Günther Hasinger, ředitel vědeckého oddělení při Evropské kosmické agentuře ESA. „Po objevu tisíců planet se může nový výzkum zaměřit na charakteristiku a studium fyzikálních a chemických vlastností velkého počtu exoplanet a získávání znalostí o tom, jak jsou složeny a jak vznikly.“

Jsme velice nadšení, že družice odstartovala do vesmíru,“ říká Kate Isaak z ESA, vědecká pracovnice družice CHEOPS. „Existuje tolik zajímavých exoplanet a my budeme sledovat několik stovek z nich se zaměřením především na menší planety o velikostech mezi Zemí a Neptunem.“

Bylo objeveno již velké množství planet v naší Galaxii – Mléčné dráze, avšak ještě o nich mnoho nevíme. CHEOPS nám pomůže odhalit záhady těchto fascinujících světů a posunout nás o krok blíže k odpovědi na jednu z nejzávažnějších otázek, o které lidstvo přemýšlí: Jsme ve vesmíru sami?

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Družice CHEOPS, Exoplanety


49. vesmírný týden 2020

49. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 11. do 6. 12. 2020. Měsíc bude ubývat z úplňku k poslední čtvrti. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn a vysoko nad jihem Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najedeme skvrny. Čínská sonda Chang’e 5 míří k odběru vzorků z povrchu Měsíce. Raketa Falcon 9 má na kontě už 100 startů a jeden první stupeň letěl a přistál už sedmkrát. Před 495 lety se narodil Tadeáš Hájek z Hájku a před 25 lety startovala sluneční observatoř SOHO.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad kostelem

Východ Měsíce se slabým zeleným zábleskem

Další informace »