Exoplaneta TRAPPIST-1c vypadá jinak, než jsme si mysleli
Umělecká představa exoplanety TRAPPIST-1c Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI)
Dalekohled Jamese Webba, konkrétně jeho přístroj MIRI (Mid-InfraRed Instrument), který se zaměřuje na středně dlouhé infračervené záření, pozoroval hvězdu TRAPPIST 1. Kolem ní obíhá rovnou sedm exoplanet, což z něj činí druhý největší jiný planetární systém co se počtu planet týče. Pozorování proběhlo v době, kdy spolu s hvězdou z pohledu od Země bylo možné vidět i jednu z jejích oběžnic, exoplanetu TRAPPIST-1c. Přesněji řečeno v tu chvíli osvětlenou stranu exoplanety. Když naopak vidět opět nebyla, od hvězdy přicházelo světla méně. Odborně můžeme tuto situaci nazvat jako sekundární zákryt. Během něj se dalekohledu podařilo získat důležitá data o teplotě exoplanety a její atmosféře.
Známější metodou je primární zákryt, kdy se naopak měří pokles intenzity světla přicházejícího od hvězdy způsobený přechodem planety před diskem hvězdy. V případě sekundárního zákrytu u exoplanety se naopak intenzita záření zvýší, jelikož k nám přichází světlo hvězdy a zároveň světlo hvězdy odražené od exoplanety. Když poté exoplanetu nevidíme, intenzita světla je nižší. Názorně to zobrazuje obrázek a graf napravo.
Graf a názorná ilustrace zachycující sekundární zákryt exoplanety TRAPPIST-1c Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI)Z dat získaných přístrojem MIRI vyplývá, že teplota na osvětlené straně exoplanety dosahuje jen 107 °C, což z ní činí ten nejchladnější svět ze všech kamenných exoplanet zkoumaných touto metodou. Dříve astronomové očekávali, že je tato exoplaneta podobná Venuši, jelikož je podobně velká a od mateřské hvězdy k ní přichází podobné množství záření jako k Venuši od Slunce. Toto nové pozorování však dokazuje, že TRAPPIST-1c buď vůbec neoplývá atmosférou, nebo ji má opravdu velmi slabou. To je samozřejmě v přímém rozporu s Venuší. Můžeme to vidět na grafu v obrázku nalevo. Ten zachycuje závislost množství světla vydávaného exoplanetou na vlnové délce. Modře je zvýrazněna křivka odpovídající slabé atmosféře z oxidu uhličitého bez mraků, zeleně případ bez atmosféry a žlutě hustá atmosféra obdobná té na Venuši – s převládajícím zastoupením oxidu uhličitého s výskytem mraků z kyseliny sírové. Vidíme, že naměřená data nejlépe korespondují se situací se slabou nebo žádnou atmosférou.
Porovnání naměřených dat pro TRAPPIST-1c s různými typy atmosfér Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI)TRAPPIST-1c je druhou nejbližší exoplanetou obíhající kolem hvězdy TRAPPIST-1. Ta je červeným trpaslíkem spektrální třídy M. Mladé hvězdy tohoto typu jsou charakteristické vydáváním velkého množství energetického rentgenového a ultrafialového záření, které je schopné doslova odfouknout atmosféry mladých planet. Zajímavé je, že tyto hvězdy jsou ve vesmíru asi desetkrát častější než hvězdy podobné Slunci a je u nich dvakrát vyšší pravděpodobnost výskytu planet. Není však jisté, zda si mohou uchovat své atmosféry a tím vytvořit podmínky vhodné pro život. TRAPPIST-1c atmosféru postrádá a život na ní tak existovat nemůže. Tajemství toho, zda se u červených trpaslíků mohou vyskytovat obyvatelné planety, tu tak zůstává s námi i nadále. Jen s tím rozdílem, že již jistě víme, že tomu tak není v případě TRAPPIST-1c.
Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov.
Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
9.6. až 23.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4