Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hubbleův dalekohled objevil neobvykle vznikající protoplanetu
Jan Herzig Vytisknout článek

Hubbleův dalekohled objevil neobvykle vznikající protoplanetu

Umělecká představa AB Aurigae b
Autor: NASA/ESA

Astronomové za pomoci Hubbleova dalekohledu nalezli protoplanetu během intenzivního, „násilného” procesu nazvaného nestabilita disku. V této fázi protoplanetární disk obklopující hvězdu chladne a vlivem gravitace je rozdělen na jednu nebo více planet. Vědci dlouhou dobu hledali jasný důkaz tohoto procesu, kterým by se mohla stát protoplaneta AB Aurigae b, kterou pozoroval Hubbleův dalekohled.

Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) přímo vyfotografoval exoplanetu Jupiterova typu formující se výše nastíněným procesem. Tento objev podpořil dlouho diskutovanou teorii o diskové nestabilitě. Pozorovaná planeta se nachází uvnitř prachoplynného protoplanetárního disku s výraznou spirální strukturou vířící kolem hvězdy. Stáří disku se odhaduje zhruba na dva miliony let, což odpovídá stáří Sluneční soustavy v době jejího vzniku. Nachází se u mladé hvězdy AB Aurigae, která je od Země vzdálená asi 531 světelných let a promítá se do souhvězdí Vozky. Příroda je chytrá, dovoluje planetám vzniknout mnoha různými způsoby,” řekl Thayne Currie, vedoucí studie.

Všechny planety se vyvíjí z materiálu, který pochází z cirkumstelárního disku. V současné době uznávaná teorie vzniku plynných planet je nazývána jako “akrece jádra”. Podle této teorie se plynné planety nacházející se v protoplanetárním disku vyvíjejí z velmi malých objektů o velikosti od prachových zrn až po balvany. Tato tělesa se postupně srážejí dohromady a vzniká větší a větší jádro, které později začíná pomalu přitahovat i plyn z disku. Naproti tomu formace planet podle teorie diskové nestability vypadá úplně jinak. Masivní disk kolem hvězdy chladne a gravitace zapříčiní jeho rozdělení na jeden či více fragmentů o velikosti planety.

Nově se formující exoplaneta byla pozorována v soustavě mladé hvězdy AB Aurigae, která je od Země vzdálena 531 světelných let, dosahuje jasnosti 7 mag a na pozemské obloze se promítá do souhvězdí Vozky. Protoplaneta, o níž se studie opírá, je první objevená v tomto systému a nese tak označení AB Aurigae b. Tato planeta je pravděpodobně zhruba devětkrát hmotnější než Jupiter a svoji stálici obíhá ve vzdálenosti asi 13,8 miliard kilometrů, což je více než dvojnásobek vzdálenosti, v jaké  Pluto obíhá Slunce. V této vzdálenosti od hvězdy by formování akrecí jádra zabralo extrémně dlouhý čas, pokud by to vůbec bylo možné. Podle toho vědci usoudili, že právě vznik diskovou nestabilitou umožnil planetě obíhat v takové vzdálenosti. 

Aktuální snímky protoplanetárního disku z AB Aurigae Autor: NASA/HST
Aktuální snímky protoplanetárního disku z AB Aurigae
Autor: NASA/HST
Nová analýza kombinuje data ze dvou přístrojů HST, spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph) a infračervené kamery a spektrometru NICMOS (Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer). Tato data byla porovnána s měřeními z nejmodernější planetární kamery nazývané SCExAO na japonském dalekohledu Subaru, který se nachází na vrcholu hory Mauna Kea a jehož průměr primárního zrcadla činí 8,2 metru. Množství dat z vesmírné i pozemské observatoře se ukázalo jako zásadní pro rozlišení protoplanety od komplikovaného disku. Interpretace tohoto systému je nesmírně náročná. To je také jeden z důvodů, proč jsme pro naši studii potřebovali Hubbleův dalekohled, abychom lépe rozlišili záři disku od planet,” pokračuje Thayne Currie. Výzkumu také napomohl fakt, že protoplanetární disk obklopující AB Aurigae je nakloněn tak, že ho ze Země pozorujeme shora” a můžeme ho tak vidět prakticky celý. 

Tento pohyb bychom nemohli detekovat za jeden nebo dva roky. Hubble poskytl, v kombinaci se Subaru, pozorování v průběhu 13 let, které bylo teprve dostatečné ke zjištění orbitálního pohybu pozorovaného tělesa,” shrnul Currie. Tento objev využil jak pozemského, tak vesmírného dalekohledu a právě  s historickými pozorováními Hubbleova dalekohledu jsme se dokázali vrátit v čase a rozlišit pohyb planety. Objekt AB Aurigae b byl nyní zkoumán na více vlnových délkách, čímž byly získány solidní výsledky,” doplnil Olivier Guyon z University of Arizona a dalekohledu Subaru. Tyto výslekdy jsou jasným důkazem toho, že některé planety mohou vzniknout diskovou nestabilitou,” zdůraznil ještě Alan Boss z Carnegie Institution of Science ve Washingtonu D.C.

Porozumění počátkům vzniku planet podobných Jupiteru nabízí astronomům lepší povědomí také o historii samotné Sluneční soustavy. Objev takovéto protoplanety zároveň vyšlapává” cestu budoucím studiím chemického složení protoplanetárních disků pomocí dalekohledu Jamese Webba.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: AB Aurigae, Protoplanetární disk, Exoplaneta, HST Hubble Space Telescope


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »