Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planetární soustavy jako naše mohou být docela vzácné

Planetární soustavy jako naše mohou být docela vzácné

Ilustrační vyobrazení naší Sluneční soustavy

Jak časté jsou planetární soustavy podobné Sluneční soustavě? Podstatně méně běžné, než jsme si snad mohli myslet. Významná část planetárních soustav v okolí hvězd podobných Slunci měla velmi dynamickou minulost, která vyvrcholila pádem některých planet na centrální hvězdy.

Studie vypracovaná astrofyziky z Monash University (Austrálie) vrhá nové světlo na vzácnost naší Sluneční soustavy, která si nejenže zachovala své planety, ale udržela je na téměř kruhových oběžných drahách, čímž přispěla k životu prosperujícímu na Zemi.

Výzkum publikovaný nedávno v časopise Nature Astronomy kolektivem pracovníků, jehož vedoucím byl Lorenzo Spina z National Institute for Astrophysics v Itálii, rozšířil naše znalosti možných vývojových cest planetárních soustav, v souladu s výzkumem, který uskutečnil spoluautor Parth Sharma, čestný student na Monash University School of Physics and Astronomy.

Bez ohledu na technologie, které máme k dispozici, a nehledě na milióny blízkých hvězd podobných Slunci, pátrání po planetách podobných Zemi bude vždycky připomínat hledání příslovečné jehly v kupce sena,“ říká Parth Sharma. „Nicméně naše výsledky otevírají možnosti využití množství chemických látek k lepší identifikaci hvězd, které by mohly hostit planetární systémy podobné Sluneční soustavě.“

Tato zjištění představují důležitý zásadní objev v hvězdné astrofyzice a výzkumu exoplanet. Pátrání zdokonaluje vyhledávání parametrů potřebných pro budoucí průzkum potenciálních pohlcení planet a zkoumá počátky chemicky pekuliárních hvězd, což nám může říci mnoho o vývoji planetárních soustav a také jednotlivých planet, jako je Země.“

Hvězdy v binárních soustavách se zformovaly ze stejného materiálu, a proto by měly být chemicky identické. Avšak nedávné velmi přesné studie odhalily chemické odlišnosti mezi dvěma členy binárního systému složeného z hvězd podobných Slunci.

Sama existence těchto chemicky nehomogenních dvojhvězd představuje významný průlom v hvězdné astrofyzice a je příčinu napětí mezi teorií a pozorováním.

Dlouho nebylo jasné, jestli spousta odchylek ve složení je důsledkem chemických nehomogenit v protoplanetárním oblaku plynů, nebo zda se jedná o událost pohlcení planety, ke kterému došlo po zformování hvězd,“ říká Parth Sharma.

Vědecký tým provedl statistickou studii zahrnující 107 binárních soustav složených ze Slunci podobných hvězd, aby vůbec poprvé poskytl jednoznačné důkazy pro scénář pohlcení planet. Rovněž stanovili, že k pohlcení planety došlo u hvězd podobných Slunci s pravděpodobností mezi 20 až 35 %.

Z toho vyplývá, že podstatná část planetárních soustav prodělává velmi dynamický vývoj, který může kriticky a katastrofálně modifikovat jejich architektury, na rozdíl od naší Sluneční soustavy, která zachovala své planety na téměř kruhových oběžných drahách,“ dodává Parth Sharma.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Nejmladší planetární soustava, Exoplanety


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »