Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Pozorován tranzit exoplanety ve hvězdokupě

Pozorován tranzit exoplanety ve hvězdokupě

Tranzit exoplanet v otevřené hvězdokupě NGC 6811  Autor: Michael Bachofner
Tranzit exoplanet v otevřené hvězdokupě NGC 6811
Autor: Michael Bachofner
Všechny hvězdy začínají svůj život ve skupinách. Většina z nich – včetně našeho Slunce – se zrodila v malých klidných seskupeních, která se poměrně rychle rozpadla. Jiné se vytvořily v obrovských a hustých houfech, které zůstávají pohromadě miliardy roků v podobě kulových hvězdokup. Uvnitř takovýchto bohatých a hustých hvězdokup se hvězdy navzájem ovlivňují s tisíci sousedními jedinci, přičemž intenzivní záření a silný hvězdný vítr prostupuje mezihvězdný prostor, který z okolí hvězd odstraňuje materiál pro vznik planet.

Takovéto prostředí vypadá jako nepravděpodobné místo pro hledání cizích světů (tj. planet). Přesto ve vzdálenosti 3 000 světelných roků od Země, v otevřené hvězdokupě NGC 6811 v souhvězdí Labutě astronomové objevili dvě planety menší než Neptun obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Objev publikovaný v časopise Nature ukazuje, že planety mohou vzniknout dokonce i v hustých hvězdokupách přeplněných hvězdami.

„Staré hvězdokupy představují hvězdné prostředí mnohem odlišnější, než v jakém se zrodilo Slunce a další hvězdy, u kterých byly objeveny planety,“ říká Soren Meibom (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA), hlavní autor článku. „Předpokládáme, že v takovémto stresujícím prostředí uvnitř husté hvězdokupy nemohly planety snadno vzniknout a dlouhodobě přežívat. Vzhledem k dlouhému časovému období bychom je neměli objevit.“

Dvě nové cizí planety byly nalezeny v datech z astronomické družice Kepler (NASA). Kepler má za úkol pátrat po exoplanetách, které tranzitují, tj. přecházejí před kotoučky mateřských hvězd. Během tranzitu poklesne jasnost hvězdy v závislosti na velikosti obíhající planety, což astronomům umožní vypočítat její velikost. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b jsou menší než 3 průměry Země, což odpovídá zhruba třem čtvrtinám průměru planety Neptun (tzv. mini-Neptun).

Z téměř 900 známých planet mimo Sluneční soustavu pouze čtyři exoplanety – co do hmotnosti podobné nebo větší než Jupiter – byly objeveny ve hvězdokupách. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b jsou nejmenšími planetami objevenými v seskupeních hvězd v naší Galaxii. Navíc se jedná o planety objevené pomocí tranzitní metody, která umožňuje určení jejich průměru.

Soren Meibom určil se svými spolupracovníky, že stáří hvězdokupy NGC 6811 může být asi jedna miliarda roků. Exoplanety Kepler-66b a Kepler-67b tak patří do malé skupiny planet s přesně určeným stářím, vzdáleností a průměrem.

Vzhledem k počtu hvězd pozorovaných kosmickým dalekohledem Kepler v otevřené hvězdokupě NGC 6811 naznačuje objev dvou planet, že četnost a vlastnosti planet v otevřených hvězdokupách jsou v souladu s počtem planet obíhajících kolem jednotlivých hvězd v naší Galaxii (mimo hvězdokupy či asociace).

„Tyto planety můžeme zařadit mezi tzv. kosmické extrémofily,“ říká Soren Meibom. „Jejich objev ukazuje, že malé planety mohou vzniknout a přežívat přinejmenším miliardu roků dokonce i ve velmi chaotickém a nepřátelském prostředí.“

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NGC 6811, Kepler-67b, Kepler-66b, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »