Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rodí se nová planetární soustava

Rodí se nová planetární soustava

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Spitzer Space Telescope
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Spitzer Space Telescope
Astronomové objevili a „zvážili“ doposud nejmladší vznikající planetární soustavu L1527 IRS (je známá též jako IRAS 04368+2557). Právě se rodící nová hvězda v souhvězdí Býka je obklopena rotujícím diskem z prachu a plynu. Od Země ji dělí vzdálenost 450 světelných roků.

Současná hmotnost hvězdy dosahuje pouze jedné pětiny sluneční hmotnosti. Astronomové však předpokládají, že si bude ze svého okolí přitahovat další materiál, až nakonec „doroste“ do velikosti našeho Slunce. Obklopující disk obsahuje materiál postačující na vytvoření minimálně sedmi planet velikosti Jupiteru.

„Tento velmi mladý objekt obsahuje všechny základní prvky vznikající planetární soustavy,“ říká John Tobin (National Radio Astronomy Observatory, NRAO). K podrobnějšímu výzkumu objektu s označením L1527 IRS, který se nachází v oblasti vzniku hvězd s názvem Taurus Cloud, použil John Tobin se svými spolupracovníci radioteleskopy Submillimeter Array (SMA) a Combined Array for Millimeter-wave Astronomy (CARMA).

Stáří této rodící se planetární soustavy je přibližně 300 000 let (pro porovnání: stáří Sluneční soustavy je 4,6 miliardy roků). „Může však být ještě mladší – vše závisí na tom, jakou rychlostí docházelo v uplynulém období k akumulaci hmoty,“ dodává John Tobin.

Tato mladá hvězda je jedním z nejbližších příkladů rané etapy hvězdného vývoje. K detekci prachu a oxidu uhelnatého astronomové použili radioteleskopy pracující v oboru milimetrových rádiových vln. Nejprve se jim podařilo přesvědčivě dokázat, že mladá hvězda je obklopena materiálem v podobě rotujícího disku, a poté byli schopni určit hmotnost samotné protohvězdy.

Vznikající planetární soustava L1527 IRS Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Vznikající planetární soustava L1527 IRS
Autor: Bill Saxton, NRAO/AUI/NSF
Na základě změření Dopplerova posuvu rádiových vln, vyzařovaných oxidem uhličitým uvnitř disku, bylo možné zjistit, že oběžná rychlost částic se mění se vzdáleností materiálu od mateřské hvězdy stejným způsobem, jako oběžná rychlost planet ve Sluneční soustavě. „Tato tzv. keplerovská rotace představuje jeden z prvních důležitých kroků k nastartování vzniku planet,“ říká Hsin-Fang Chiang (University of Illinois a Institute for Astronomy of the University of Hawaii).

„Toto je nejmladší doposud objevená protohvězda, u níž můžeme pozorovat charakteristické rysy v obklopujícím disku,“ říká John Tobin. V mnoha ohledech je tato soustava velmi podobná tomu, jak si myslíme, že vypadala Sluneční soustava, když byla ještě velmi mladá. Již dřívější pozorování dalekohledy Gemini Observatory naznačovala přítomnost velkého disku obklopujícího protohvězdu. To motivovalo Johna Tobina a jeho spolupracovníky, aby pokračovali v pozorováních s vysokým rozlišením v oboru milimetrových vln, což jim nakonec umožnilo potvrdit přítomnost disku a změřit jeho rotaci.

„Dokonalejší schopnosti radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) na severu Chile nám dovolí studovat více takových objektů i ve větších vzdálenostech,“ říká John Tobin. „Prostřednictvím tohoto radioteleskopu budeme schopni se dozvědět více o tom, jak disky v okolí protohvězd vznikají a jak rychle mladé hvězdy dorostou do plné velikosti. Mnohem lépe tak porozumíme počátečním okamžikům života planetárních soustav,“ dodává John Tobin.

Zdroj: www.nrao.edu a www.sci-news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: L1527 IRS, Exoplaneta


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »