Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Rozhovor: Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí

Rozhovor: Na ondřejovské observatoři se hledají planety u cizích sluncí

Kamenná exoplaneta LHS 1140b typu super-Země
Autor: M. Weiss/CfA

Dvě mladé vědkyně, Češka Dr. Tereza Klocová z Astronomického ústavu AV ČR a Němka Msc. Silvia Kunz z Thueringer Landessternwarte Tautenburg, Německo (Durynská zemská observatoř v Tautenburgu), začaly na půdě Astronomického ústavu AV ČR s ambiciózním vědeckým výzkumem. Pomocí ondřejovského dvoumetrového Perkova teleskopu, největšího dalekohledu v České republice, a dvoumetrového dalekohledu v Tautenburgu budou hledat v našem hvězdném okolí planety u vzdálených hvězd.

Vědkyně na projektu spolupracují s vědeckými pracovníky Dr. Eike Guentherem, prof. Artiem Hatzesem z duryňské zemské observatoře v Tautenburgu a Dr. Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Projekt je financován českými a německými výzkumnými agenturami (GAČR a DFG) a více o něm nám řekly samotné vědkyně v následujícím rozhovoru.

Terezo a Silvie, vítejte v naší observatoři. Jak se vám tady líbí?

Silvia Kunzová: Děkuji vám! Moc se mi tu líbí, protože je tu skvělá příležitost k výměně názorů a projednání dalších kroků v našem projektu.

Mluvíte o česko-německém astronomickém projektu, na kterém spolupracujete s Terezou Klocovou. Terezo, můžete nám povědět o projektu něco bližšího?

Tereza Klocová: Jde o projekt zaměřený na hledání nových planet u cizích hvězd. V současnosti je známo už několik tisíc planet objevených mimo Sluneční soustavu, tzv. exoplanet. Většina těchto planet obíhá hvězdy, které jsou podobné našemu Slunci. Není to však proto, že by jen hvězdy jako naše Slunce hostily více planet, ale až donedávna se vědci zaměřovali především na tyto typy hvězd. Proto je takových objevů nejvíce. Měli k tomu ale důvod: hledali dvojčata Země a předpokládali, že budou obíhat především kolem hvězd podobných Slunci. My se ale mimo jiné chceme dozvědět více o planetách obíhajících kolem těžších nebo lehčích hvězd. Na takové hvězdy se proto ondřejovským a tautenburgským „dvoumetrem“ zaměříme.

Msc. Silvia Kunzová (vlevo) a Dr. Tereza Klocová na mezinárodní konferenci EWASS 2017. Autor: Pavel Suchan.
Msc. Silvia Kunzová (vlevo) a Dr. Tereza Klocová na mezinárodní konferenci EWASS 2017.
Autor: Pavel Suchan.
Takže chcete najít „dvojče“ Země obíhající kolem různých typů hvězd?

Silvia Kunzová: Ano, to je jeden z cílů skupin zabývajících se hledáním exoplanet. Nicméně naším hlavním cílem je ověřit současné scénáře vzniku planet. Dnes se předpokládá, že se planety formují v tzv. protoplanetárním disku okolo hvězdy, který se skládá z plynu a prachu. Těžší hvězdy by měly mít těžší disky, a proto by měly mít více materiálu k vytvoření planet. Z tohoto důvodu si myslíme, že planety kolem těžkých hvězd jsou samy těžké. Dalším předpokladem je, že doba, za kterou je využit celý materiál z disku – tedy životnost disku – je mnohem kratší u hmotných hvězd než u těch lehčích. Otázkou ale je, zda není ten čas až moc krátký na to, aby se vůbec vytvořily některé typy planet – například planety zemského typu. Doufáme tedy, že s našimi pozorováními přispějeme k této diskusi novými pozorovacími výsledky a potvrdíme či vyvrátíme současné předpoklady vědců.

Jak přesně tedy pozorujete exoplanety?

Tereza Klocová: Dosud byla většina planet objevena pouze nepřímo – na základě interakcí s mateřskou hvězdou či spektrální analýzou. Některé byly objeveny metodou zákrytu, tedy přechodem planety před mateřskou hvězdou. V takovém případě jsou planeta a hvězda vzájemně postaveny tak, že při pohledu ze Země se planeta během svého oběhu dostane mezi nás a svou mateřskou hvězdu, malou část hvězdy přitom během přechodu přes hvězdný disk zakryje a my u hvězdy pozorujeme pokles její jasnosti. Následně můžeme zjistit i hmotnost planety – postupujeme metodou výpočtu z radiální rychlosti. Tíha planety způsobí, že těžiště soustavy hvězda planeta se nachází mimo střed hvězdy a hvězda i planeta kolem tohoto společného těžiště obíhají. Doba oběhu planety odpovídá době oběhu hvězdy kolem těžiště soustavy. Tento pohyb můžeme měřit pomocí teleskopů na Zemi a společně s výše popsanou metodou zákrytů a snadno zjistitelnou hmotností pozorované mateřské hvězdy dokážeme spočítat i hmotnost objevené exoplanety.

Průběh světelné křivky při pozorování tranzitu exoplanety přes mateřskou hvězdu

A jak mohou k tomuto pozorování přispět dalekohledy v Ondřejově a v Tautenburgu?

Silvia Kunzová: Naše dalekohledy jsou vybaveny tzv. echelletovými spektrografy. Pohyb hvězdy kvůli gravitačnímu vlivu její planety lze zaznamenat díky Dopplerovu jevu, neboť světlo hvězdy se posouvá k modré části spektra, když se hvězda pohybuje směrem k nám, a naopak k červené, když se od nás vzdaluje. Tento efekt naše spektrografy mohou měřit. Výhodou našich poměrně malých dalekohledů je, že můžeme využít více pozorovacího času na planety, které nás zajímají, zatímco pozorovací čas na větších teleskopech předních světových observatoří je vzácný. V tuto chvíli se věnujeme pozorování vybraných hvězd, u kterých doposud nebyla existence planetární soustavy jednoznačně potvrzena. Na takovou práci by bylo jen velmi obtížné získat pozorovací čas na větších observatořích. Pokud na druhou stranu získáme důkaz o tom, že kandidáti na planety u vybraných systémů skutečně planetami jsou, už si můžeme pro jejich výzkum zažádat o pozorovací čas na velkých dalekohledech. A co víc – možná i rozšířit seznam známých exoplanet o nějaké nové zajímavé objevy.

Děkujeme vám za rozhovor a přejeme úspěšná pozorování!

O Tereze Klocové a Silvii Kunzové

Dr. Tereza Klocová pracuje v současné době v rámci dvouleté postdoktorandské pozice ve Stelárním oddělní Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Doktorskou práci ukončila na Masarykově univerzitě v Brně a následně získala pozici na hamburské observatoři v Německu. Zajímá se hlavně o aktivní hvězdy s exoplanetami a o dlouhodobé pozorování těchto systémů. Spolu s Dr. Petrem Kabáthem pracují také na projektu zaměřeném na potvrzení exoplanetárních kandidátů z kosmických misí Kepler/K2.

Msc. Silvia Kunzová vystudovala astronomii v Jeně, Německo. V tuto chvíli je doktorandským studentem na Thüringer Landessternwarte Tautenburg (Durynské Zemské Observatoři v Tautenburgu) a věnuje se výzkumu exoplanet. Jejími hlavními zájmy jsou pozorování exoplanet a jejich atmosfér a vliv hvězdné aktivity na planety. Před začátkem jejího studia žila rok v Česku a dokonce částečně česky umí.

Kontakt a další informace

Dr. Tereza Klocová
Stelární Oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 323 620 164
Email: tereza.klocova@asu.cas.cz

MSc. Silvia Kunz
Thueringer Landessternwarte Tautenburg
Telefon: +493 642 786 364
Email: silvia@tls-tautenburg.de

Dr. Petr Kabáth
Stelární Oddělení Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 323 620 143
Email: petr.kabath@asu.cas.cz

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: pavel.suchan@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O exoplanetách na Astro.cz

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Exoplaneta


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »