Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Šest miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem

Šest miliard tun za sekundu: Objevena bludná planeta rostoucí rekordním tempem

Tento umělecký dojem znázorňuje Cha 1107-7626. Tato bludná planeta, vzdálená přibližně 620 světelných let, je asi 5–10krát hmotnější než Jupiter a neobíhá kolem žádné hvězdy. Pohlcuje materiál z disku kolem sebe a pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) ESO astronomové zjistili, že tak činí rychlostí šest miliard tun za sekundu – což je nejrychlejší rychlost, jaká byla kdy u jakékoli planety zaznamenána. Skupina se domnívá, že silná magnetická pole by mohla materiál směrovat k planetě, což je jev pozorovaný pouze u hvězd.
Autor: ESO/L. Calçada

Astronomové zjistili obrovský "růstový spurt" u takzvané bludné planety. Na rozdíl od planet v naší Sluneční soustavě tyto objekty neobíhají kolem hvězd, ale volně plují samy. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO) odhalila, že tato volně plující planeta pohlcuje plyn a prach ze svého okolí rychlostí 6 miliard tun za sekundu. Jedná se o nejrychlejší růst, jaký byl kdy zaznamenán u bludných planet nebo planet jakéhokoli druhu, což poskytuje cenné informace o tom, jak se tyto planety formují a rostou.

"Lidé si možná představují planety jako klidné a stabilní světy, ale díky tomuto objevu vidíme, že objekty s planetární hmotností volně plující vesmírem mohou být vzrušujícími místy," říká Víctor Almendros-Abad, astronom z Astronomické observatoře v Palermu, Národního institutu pro astrofyziku (INAF) v Itálii a hlavní autor nové studie.

Nově zkoumaný objekt, jehož hmotnost je pětkrát až desetkrát větší než hmotnost Jupiteru, se nachází ve vzdálenosti asi 620 světelných let v souhvězdí Chameleona. Tato bludná planeta, oficiálně pojmenovaná Cha 1107-7626, se stále formuje a je vyživována okolním diskem plynu a prachu. Tento materiál neustále padá na volně plující planetu, což je proces známý jako akrece. Skupina pod vedením Almendrose-Abada však nyní zjistila, že rychlost, jakou mladá planeta akreuje, není stálá.

V srpnu 2025 se planeta zvětšovala asi osmkrát rychleji než jen několik měsíců předtím, a to rychlostí šest miliard tun za sekundu! „Jedná se o nejsilnější akreci, jaká byla kdy zaznamenána u objektu planetární hmotnosti,“ říká Almendros-Abad. Tento objev, který byl přijat k publikování v časopise The Astrophysical Journal Letters, byl učiněn pomocí spektrografu X-shooter na dalekohledu VLT ESO, který se nachází v chilské poušti Atacama. Skupina také využila data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba, provozovaného americkými, evropskými a kanadskými kosmickými agenturami, a archivní data ze spektrografu SINFONI na dalekohledu VLT ESO.

Vlevo: Infračervený snímek pořízený pomocí dalekohledu VISTA ESO ukazuje polohu bludené planeta Cha 1107-7626 na obloze. Planeta se jako tečka nachází přesně ve středu snímku. Vpravo: Snímek ve viditelném světle, který je součástí projektu Digitized Sky Survey 2. Planeta (zde není vidět) se též nachází uprostřed snímku. Autor: ESO/Meingast et al., ESO/ Digitized Sky Survey 2
Vlevo: Infračervený snímek pořízený pomocí dalekohledu VISTA ESO ukazuje polohu bludené planeta Cha 1107-7626 na obloze. Planeta se jako tečka nachází přesně ve středu snímku. Vpravo: Snímek ve viditelném světle, který je součástí projektu Digitized Sky Survey 2. Planeta (zde není vidět) se též nachází uprostřed snímku.
Autor: ESO/Meingast et al., ESO/ Digitized Sky Survey 2

„Původ bludných planet zůstává otevřenou otázkou: jsou to objekty s nejnižší hmotností, které vznikly jako hvězdy, nebo obří planety vyhozené ze svých rodných systémů?“ ptá se spoluautor Aleks Scholz, astronom z University of St Andrews ve Velké Británii. Výsledky naznačují, že alespoň některé bludné planety mohou mít podobnou dráhu vzniku jako hvězdy, protože podobné výbuchy akrece byly již dříve pozorovány u mladých hvězd. Jak vysvětluje spoluautorka Belinda Damian, rovněž astronomka z University of St Andrews: „Tento objev stírá hranici mezi hvězdami a planetami a umožňuje nám nahlédnout do nejranějších fází vzniku bludných planet.“

Porovnáním světla vyzařovaného před a během výbuchu získali astronomové stopy o povaze akrečního procesu. Je pozoruhodné, že magnetická aktivita zřejmě hrála roli při pohánění dramatického pádu hmoty, což bylo dosud pozorováno pouze u hvězd. To naznačuje, že i objekty s nízkou hmotností mohou mít silná magnetická pole schopná pohánět takové akreční jevy. Skupina také zjistila, že chemické složení disku kolem planety se během akrece změnilo, přičemž během ní byla detekována vodní pára, ale předtím nikoli. Tento jev byl pozorován u hvězd, ale nikdy u žádné planety.

Volně se pohybující planety je obtížné detekovat, protože jsou velmi slabé, ale připravovaný dalekohled ESO ELT (Extremely Large Telescope) by to mohl změnit. Jeho výkonné přístroje a obrovské hlavní zrcadlo umožní astronomům objevit a studovat více těchto osamělých planet, což jim pomůže lépe pochopit, do jaké míry se podobají hvězdám. Jak říká spoluautorka studie a astronomka ESO Amelia Bayo: „Myšlenka, že planetární objekt se může chovat jako hvězda, je úchvatná a vybízí nás k zamyšlení nad tím, jaké by mohly být světy mimo ten náš v počátečních fázích svého vývoje.“

Zdroje a doporučené odkazy

Kontakty

Víctor Almendros-Abad
INAF Astronomical Observatory of Palermo
Palermo, Italy
Tel.: +39 3762144093
Email: victor.almendrosabad@inaf.it

Aleks Scholz
University of St. Andrews
St. Andrews, United Kingdom
Tel.: +44 (0)1334 46 1668
Email: as110@st-andrews.ac.uk

Belinda Damian
University of St. Andrews
St. Andrews, United Kingdom
Tel.: +44 (0)1334 46 3098
Email: bd64@st-andrews.ac.uk

Amelia Bayo
European Southern Observatory
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6499
Email: AmeliaMaria.BayoAran@eso.org

Bárbara Ferreira
ESO Media Manager
Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6670
Mobil: +49 151 241 664 00
Email: press@eso.org

Anežka Srbljanović (press contact Česko)
ESO Science Outreach Network a Astronomical Institute of Czech Academy of Sciences
Tel.: +420 323 620 116
Email: eson-czech@eso.org

Connect with ESO on social media

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso2516. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík

Vojtěch Partík vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na MFF UK, a v roce 2024 obhájil magisterskou práci "Exploring galaxy evolution in the Virgo cluster". Momentálně je doktorským studentem na téže univerzitě a zaměřuje se na radiovou astronomii, galaxie a vliv prostředí na jejich vývoj.

Štítky: ESO - VLT, Bludná planeta


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »