Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Ultrafialové záření může být ultra důležité při hledání života ve vesmíru

Předpokládaný vzhled planety u červeného trpaslíka
Autor: M. Weiss/CfA

V každodenním životě má ultrafialové záření mimo jiné špatnou pověst vzhledem k tomu, že je zodpovědné za to, že jsme se spálili při opalování a má i další škodlivé vlivy na lidstvo. Avšak někteří vědci se domnívají, že UV záření mohlo hrát rozhodující úlohu při vzniku života na Zemi a může být klíčem k určení, kde hledat život jinde ve vesmíru.

Nová studie, kterou vypracoval Sukrit Ranjan z amerického Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) se svými spolupracovníky, předpokládá, že hvězdy typu červeného trpaslíka nemohou produkovat dostatečné množství ultrafialového záření k nastartování biologických procesů velmi dobře známých na naší planetě. Například určitá úroveň UV záření by mohla být nutná pro vznik ribonukleových kyselin – molekul potřebných pro všechny formy známého života.

To by bylo podobné jako mít hromadu dřeva a třísky na podpal a chtít rozdělat oheň, avšak nemít zápalky,“ říká Sukrit Ranjan. „Náš výzkum ukázal, že správné množství UV záření může být takovou zápalkou, která zažehne život v podobě, jak jej známe.“

Výzkum je zaměřen na studium červených trpasličích hvězd, které jsou menší a méně hmotné než Slunce, a na planety, které kolem nich obíhají. V poslední době bylo několik planetárních soustav s potenciálními obyvatelnými zónami, kde na planetách může existovat kapalná voda, objeveno u červených trpaslíků, jako je například Proxima Centauri, TRAPPIST-1 či LHS 1140.

Při použití počítačových modelů a známých vlastností červených trpaslíků autoři odhadli, že povrch kamenných planet v potenciálně obyvatelných zónách v okolí červených trpaslíků by obdržel 100× až 1000× menší dávku ultrafialového záření, než může být potřebné pro vznik života, jako tomu bylo na mladé Zemi. Za těchto podmínek mohou být chemické pochody, které jsou závislé na UV záření, zredukovány na velmi nízkou úroveň, a pokud vůbec začnou, mohou probíhat mnohem pomalejším tempem, než v raném období planety Země. Nástup života by se tak mohl opozdit.

Potřebujeme mít dostatek ultrafialového záření ke spuštění procesu vzniku života, avšak ne příliš mnoho, aby nedošlo k narušení a odstranění planetární atmosféry,“ říká spoluautor Robin Wordsworth z Harvard School of Engineering and Applied Science.

Předešlé studie ukázaly, že na hvězdách typu červeného trpaslíka v soustavách, jako je například TRAPPIST-1, může docházet k výbuchům doprovázeným dramatickým výronem ultrafialového záření. Pokud se při těchto výronech uvolní příliš mnoho energie, mohla by být silně narušena atmosféra a poškozen život na případných planetách. Na druhou stranu výrony UV záření mohou poskytnout dostatek energie k vyrovnání nižších úrovní ultrafialového světla stabilně vyzařovaných hvězdou.

Stále je ještě před námi hodně práce v laboratořích i jinde, abychom přesně zjistili, jak různé faktory včetně UV záření ovlivňují proces vzniku života,“ říká Dimitar Sasselov z CfA, spolupracovník při výzkumu. „Rovněž musíme zjistit, zda život může vzniknout i za působení mnohem nižší dávky ultrafialového záření v porovnání s tím, jaké máme zkušenosti na Zemi.“

O studium této otázky je intenzivní zájem, protože hvězdy typu červeného trpaslíka představují velmi přesvědčivé kandidáty na objevení předpokládaných planet obdařených životem včetně hvězd již zmiňovaných výše. Až začnou v nejbližších letech pozorovat připravované teleskopy jako kosmický dalekohled James Webb Space Telescope nebo pozemní Giant Magellan Telescope, budou mít astronomové možnost získat dostatek informací o možných kandidátech a nejlepších objektech za účelem hledání života mimo naši Sluneční soustavu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život ve vesmíru, Ultrafialové záření, Červený trpaslík


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »