Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Christiaan Huygens

Astronomické výročí: Christiaan Huygens

Christiaan Huygens
Autor: Researchgate/Milan M. Cirkovic

Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu.

Christiaan Huygens se narodil do vzdělané a zámožné rodiny. Byl jedním z pěti dětí, které otec Constantijn Huygens vedl ke všestrannému vzdělání: tedy nejen k vědě, ale i znalosti cizích jazyků či hře na hudební nástroje. Návštěvy přijímané v domě Huygensových byly pro mladého Christiaana velmi inspirativní. Mezi hosty patřili mimo jiných například významný malíř Jan Vermeer (1632 – 1675) či filozof a fyzik René Descartes (1596 – 1650).

Christiaan Huygens Autor: Science Photo Library: Christiaan Huygens, Dutch Polymath
Christiaan Huygens
Autor: Science Photo Library: Christiaan Huygens, Dutch Polymath

V roce 1645 započal se studiem práv na univerzitě v Leidenu, k tomu přibyla také studia matematiky a geometrie. Později, již na univerzitě v městě Breda, rozšířil záběr svých studií ještě o mechaniku a astronomii. Huygens byl od dětství velmi zručný: s jedním z bratrů si sestavil soustruh, na kterém se pokoušel brousit čočky do dalekohledu.

V roce 1649 se Christiaan Huygens stal doktorem práv a jako člen diplomatické mise vykonal několik cest po Evropě. V tomto poslání však zalíbení nenašel, a tak se rozhodl – za finanční podpory svého otce – věnovat se plně vědeckému výzkumu.

Během univerzitních studií se zabýval matematikou a výsledky své práce zveřejnil v knihách Teorémy o kvadratuře hyperboly, elipsy a kruhu a těžišti jejich částí (1651), Objevy o velikosti kruhu (1654) a Přehled slavných úloh z roku (1654).

V roce 1652 zaměřil svou pozornost na optiku: zabýval se konstrukcí a vývojem mikroskopů a zároveň zdokonaloval způsob mikroskopického pozorování. Proslavil se vynálezem dvoučočkového okuláru. Dále vytvářel dalekohledy s ohniskovou vzdáleností až 75 metrů.

Huygensův návrh teleskopu bez tubusu Autor: Research Gate: The beginnings, from Lipperhey to Huygens and Cassini
Huygensův návrh teleskopu bez tubusu
Autor: Research Gate: The beginnings, from Lipperhey to Huygens and Cassini

V roce 1655 vynalezl a sestrojil kyvadlové hodiny. Podle jeho patentu byl tento typ hodin umístěn na několika radničních věžích v Nizozemí. V tomto roce také objevil Saturnův měsíc Titan.

Christiaan Hugens byl vynálezcem kyvadlových hodin Autor: Wikiwand: Hodiny
Christiaan Hugens byl vynálezcem kyvadlových hodin
Autor: Wikiwand: Hodiny

Huygens roku 1656 popsal zákon zachování momentu hybnosti shrnující fakt, že v izolované soustavě se celkový moment hybnosti v průběhu plynoucího času nemění. 

O rok později vydal knihu Přemýšlení o hře náhody, v níž na základě hry v kostky pracuje s praktickým využitím výpočtu pravděpodobnosti. 

V roce 1658 se věnoval především astronomii. Vynalezl  mikrometr a vyrobil i zařízení, kterým se snažil měřit svítivost nebeských těles. Vycházel z úvahy, že všechny hvězdy mají stejnou velikost a ve stejné vzdálenosti by byly i stejně jasné. Díky kovové destičce s dírkami různého průměru pozoroval Slunce a snažil se najít okem stejný otvor, který přibližně vykazoval svítivost Síria. Ztotožněný otvor měl velikost 1/20000 zdánlivého obsahu slunečního disku a z toho Huygens usoudil, že je Sírius od Země vzdálen 20 000 krát dále než Slunce. 

V následujícím roce se zaměřil na pozorování Saturnových prstenců a odhalil jejich pravou povahu. Zatímco Galileo Galilei předpokládal, že se jedná o tři tělesa, Huygens v práci Systema Saturnium píše: „Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice.“  Pozoroval také mlhovinu v souhvězdí Orion, objevil čtyři hvězdy nazývané Trapéz, které mlhovinu osvětlují. Stal se také objevitelem polárních čepiček na Marsu.

Huygens popsal svá pozorování Saturnu v knize Systema Saturnium Autor: Wikipedie: Christiaan Huygens
Huygens popsal svá pozorování Saturnu v knize Systema Saturnium
Autor: Wikipedie: Christiaan Huygens

Roku 1663 se stal členem londýnské Královské společnosti, o tři roky později stál u založení Pařížské  Královské akademie věd. Spolu s fyzikem Denisem Papinem (1647 – 1713), zabývajícím se možnostmi využití síly páry a vakua, byl pověřen králem Ludvíkem XVI. přivézt množství vody do fontán ve Versailles. Cílem projektu byla výstavba obřího vodotrysku. Projekt však mnohonásobně překročil rozpočet a tak byla jeho výsledkem pouze vodní pumpa, jíž poháněly exploze střelného prachu. 

V roce 1681  Huygens opustil Paříž a vrátil se do Holandska a roku 1688 se definitivně odstěhoval na své venkovské sídlo. Tam se začal zabývat studiem světla a v roce 1690 vydal své Pojednání o světle, ve kterém popsal vlnové vlastnosti světla, jeho lom, odraz a polarizaci. Svou představu o šíření vlnění definoval principem dnes nazývaným Huygensovým.

V roce 1698, tři roky po jeho smrti, vyšlo dílo Cosmotheros. V něm se Huygens zabýval strukturou vesmíru a možností obyvatelnosti jiných planet. Uvažoval v něm také o mimozemských civilizacích.

Kresba Saturnu z knihy Cosmotheros Autor: Todos tus libros: Cosmotheoros, de Christiann Huygens, en librería Cálamo
Kresba Saturnu z knihy Cosmotheros
Autor: Todos tus libros: Cosmotheoros, de Christiann Huygens, en librería Cálamo

Huygens zemřel v 66 letech, nikdy nebyl ženatý a pokud je známo, byl i bezdětný. Podle Christiaana Huygense byla pojmenována planetární sonda, která jako první přistála na jím objeveném měsíci Titanu. Jeho jméno nese také planetka (2801) Huygens, kráter na Marsu a hora Mount Huygens na Měsíci.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org
[2] Techmania.cz

Převzato: Hvězdárna Teplice



Štítky: Trapéz, Mars, Prstence Saturnu, Měsíc Titan, Hodiny, Vermeer, Descartes, Huygens


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »