Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Christiaan Huygens

Astronomické výročí: Christiaan Huygens

Christiaan Huygens
Autor: Researchgate/Milan M. Cirkovic

Christiaan Huygens (14. 4. 1629 – 8. 7. 1695) byl nizozemský astronom, fyzik a matematik. Zabýval se mechanikou a hodinářstvím a je pokládán za jednoho z prvních autorů žánru sci-fi. Pozoroval vesmír pomocí dalekohledů a byl také prvním, kdo popsal pravou povahu prstenců Saturnu.

Christiaan Huygens se narodil do vzdělané a zámožné rodiny. Byl jedním z pěti dětí, které otec Constantijn Huygens vedl ke všestrannému vzdělání: tedy nejen k vědě, ale i znalosti cizích jazyků či hře na hudební nástroje. Návštěvy přijímané v domě Huygensových byly pro mladého Christiaana velmi inspirativní. Mezi hosty patřili mimo jiných například významný malíř Jan Vermeer (1632 – 1675) či filozof a fyzik René Descartes (1596 – 1650).

Christiaan Huygens Autor: Science Photo Library: Christiaan Huygens, Dutch Polymath
Christiaan Huygens
Autor: Science Photo Library: Christiaan Huygens, Dutch Polymath

V roce 1645 započal se studiem práv na univerzitě v Leidenu, k tomu přibyla také studia matematiky a geometrie. Později, již na univerzitě v městě Breda, rozšířil záběr svých studií ještě o mechaniku a astronomii. Huygens byl od dětství velmi zručný: s jedním z bratrů si sestavil soustruh, na kterém se pokoušel brousit čočky do dalekohledu.

V roce 1649 se Christiaan Huygens stal doktorem práv a jako člen diplomatické mise vykonal několik cest po Evropě. V tomto poslání však zalíbení nenašel, a tak se rozhodl – za finanční podpory svého otce – věnovat se plně vědeckému výzkumu.

Během univerzitních studií se zabýval matematikou a výsledky své práce zveřejnil v knihách Teorémy o kvadratuře hyperboly, elipsy a kruhu a těžišti jejich částí (1651), Objevy o velikosti kruhu (1654) a Přehled slavných úloh z roku (1654).

V roce 1652 zaměřil svou pozornost na optiku: zabýval se konstrukcí a vývojem mikroskopů a zároveň zdokonaloval způsob mikroskopického pozorování. Proslavil se vynálezem dvoučočkového okuláru. Dále vytvářel dalekohledy s ohniskovou vzdáleností až 75 metrů.

Huygensův návrh teleskopu bez tubusu Autor: Research Gate: The beginnings, from Lipperhey to Huygens and Cassini
Huygensův návrh teleskopu bez tubusu
Autor: Research Gate: The beginnings, from Lipperhey to Huygens and Cassini

V roce 1655 vynalezl a sestrojil kyvadlové hodiny. Podle jeho patentu byl tento typ hodin umístěn na několika radničních věžích v Nizozemí. V tomto roce také objevil Saturnův měsíc Titan.

Christiaan Hugens byl vynálezcem kyvadlových hodin Autor: Wikiwand: Hodiny
Christiaan Hugens byl vynálezcem kyvadlových hodin
Autor: Wikiwand: Hodiny

Huygens roku 1656 popsal zákon zachování momentu hybnosti shrnující fakt, že v izolované soustavě se celkový moment hybnosti v průběhu plynoucího času nemění. 

O rok později vydal knihu Přemýšlení o hře náhody, v níž na základě hry v kostky pracuje s praktickým využitím výpočtu pravděpodobnosti. 

V roce 1658 se věnoval především astronomii. Vynalezl  mikrometr a vyrobil i zařízení, kterým se snažil měřit svítivost nebeských těles. Vycházel z úvahy, že všechny hvězdy mají stejnou velikost a ve stejné vzdálenosti by byly i stejně jasné. Díky kovové destičce s dírkami různého průměru pozoroval Slunce a snažil se najít okem stejný otvor, který přibližně vykazoval svítivost Síria. Ztotožněný otvor měl velikost 1/20000 zdánlivého obsahu slunečního disku a z toho Huygens usoudil, že je Sírius od Země vzdálen 20 000 krát dále než Slunce. 

V následujícím roce se zaměřil na pozorování Saturnových prstenců a odhalil jejich pravou povahu. Zatímco Galileo Galilei předpokládal, že se jedná o tři tělesa, Huygens v práci Systema Saturnium píše: „Je obklopen tenkým rovinným prstencem, který nikde s ním nesouvisí a je nakloněn k ekliptice.“  Pozoroval také mlhovinu v souhvězdí Orion, objevil čtyři hvězdy nazývané Trapéz, které mlhovinu osvětlují. Stal se také objevitelem polárních čepiček na Marsu.

Huygens popsal svá pozorování Saturnu v knize Systema Saturnium Autor: Wikipedie: Christiaan Huygens
Huygens popsal svá pozorování Saturnu v knize Systema Saturnium
Autor: Wikipedie: Christiaan Huygens

Roku 1663 se stal členem londýnské Královské společnosti, o tři roky později stál u založení Pařížské  Královské akademie věd. Spolu s fyzikem Denisem Papinem (1647 – 1713), zabývajícím se možnostmi využití síly páry a vakua, byl pověřen králem Ludvíkem XVI. přivézt množství vody do fontán ve Versailles. Cílem projektu byla výstavba obřího vodotrysku. Projekt však mnohonásobně překročil rozpočet a tak byla jeho výsledkem pouze vodní pumpa, jíž poháněly exploze střelného prachu. 

V roce 1681  Huygens opustil Paříž a vrátil se do Holandska a roku 1688 se definitivně odstěhoval na své venkovské sídlo. Tam se začal zabývat studiem světla a v roce 1690 vydal své Pojednání o světle, ve kterém popsal vlnové vlastnosti světla, jeho lom, odraz a polarizaci. Svou představu o šíření vlnění definoval principem dnes nazývaným Huygensovým.

V roce 1698, tři roky po jeho smrti, vyšlo dílo Cosmotheros. V něm se Huygens zabýval strukturou vesmíru a možností obyvatelnosti jiných planet. Uvažoval v něm také o mimozemských civilizacích.

Kresba Saturnu z knihy Cosmotheros Autor: Todos tus libros: Cosmotheoros, de Christiann Huygens, en librería Cálamo
Kresba Saturnu z knihy Cosmotheros
Autor: Todos tus libros: Cosmotheoros, de Christiann Huygens, en librería Cálamo

Huygens zemřel v 66 letech, nikdy nebyl ženatý a pokud je známo, byl i bezdětný. Podle Christiaana Huygense byla pojmenována planetární sonda, která jako první přistála na jím objeveném měsíci Titanu. Jeho jméno nese také planetka (2801) Huygens, kráter na Marsu a hora Mount Huygens na Měsíci.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org
[2] Techmania.cz

Převzato: Hvězdárna Teplice



O autorovi

Štítky: Trapéz, Mars, Prstence Saturnu, Měsíc Titan, Hodiny, Vermeer, Descartes, Huygens


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »